Slavičín

Karel Čapek

Spisovatel

Datum narození09.01. 1890 : datum úmrtí: 25.12.1938

Místo narození: Malé Svatoňovice

Životopis: 

Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962).

Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem.

V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918). V letech 1910 – 11 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně.

Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér.

Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU.

Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou Karla Čapka byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.

Dílo Karla Čapka

Čapkovu uměleckou osobnost formovalo jeho filozofické a estetické vzdělání a dlouholetá činnost novinářská. Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění.Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem:

- Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916

- Krakonošova zahrada – 1917

V další tvorbě pokračoval Karel Čapek samostatně:

- Boží muka – 1917

- Trapné povídky – 1921

- Italské listy – 1924

- Výlet do Španěl – 1930

- Obrázky z Holandska – 1932

- Cesta na sever – 1936

- Hovory s T. G. Masarykem – 1936 – 3 díly souhrnně

- Továrna na Absolutno – 1922

- Krakatit – 1924 – v románu položil Čapek otázku možnosti pokroku v technické civilizaci a současně bezpečnosti lidstva. Byla to podivuhodně výstižná vize krize lidstva ve století atomové bomby

- Povídky z jedné kapsa – 1929

- Povídky z druhé kapsy – 1929

- Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – 1933-34, románová trilogie

- Válka s Mloky – 1936 – alegorický příběh Mloků, kteří svým zvířecím mechanismem nahradili mechanismus robotů a stali se hrozivým nebezpečím pro lidstvo

- Bílá nemoc – 1937 – v postavě Maršála ukazuje na scestnou a krutou logiku mocných jedinců a tragédii bezmoci ušlechtilého, ale izolovaného lékaře, který musí kapitulovat před davovým fanatismem

- První parta – 1937

- Matka – 1938

- Život a dílo skladatele Foltýna – vydáno posmrtně v roce 1939, torzo psychologického románu

Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.

- Loupežník – 1920

- RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – 1920, toto dílo bylo vyznamenáno státní cenou. Jedná se o střetnutí člověka s technikou, když se u dvou robotů, bez lidských vlastností, zrodil cit a oduševnění

- Věc Makropulos – 1922, dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem

- Adam Stvořitel – 1927, společné dílo bratrů Karla a Josefa Čapků

Tvorba pro děti:

- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932

- Dášenka čili Život štěněte - 1933

Autor: Marie Zacharová

oooo O oooo

NEmlčení s Karlem Čapkem

09.04.2011 Daniela Ešnerová Literatura Zobraz

Karel Čapek je bezesporu jedním z nejvýznamnějších velikánů české literatury. Takřka každý Čech přichází s Čapkovými díly do styku již v útlém dětství, kdy nejeden školák bere do ruky Dášeňku čili život štěněte či Devatero pohádek. Čapek byl muž neobyčejně širokého záběru a všeobecného nadání.

Dodnes se řadí mezi naše nejvýznamnější novináře. Mimoto, že je autorem několika vysloveně stěžejních děl, byl také dramaturgem a režisérem divadla Na Vinohradech. Napříč žánry dal vzniknout hrdinům, kterým přiřkl podivuhodné životy. Sám Čapek si prožil nevšední příběh. To bylo dané mimo jiné pozoruhodnou dobou, do které se narodil. Stal se jedním ze symbolů první republiky, často rozprávěl s tím hlavním symbolem prvorepublikové éry, „tatíčkem“ Tomášem Garriguem Masarykem. Záznam těchto debat můžeme dodnes nalézt v dalším Čapkově významném díle- Hovory s TGM (následovaném podstatně méně známým Mlčením s T. G. Masarykem). Politickou angažovanost můžeme vysledovat napříč Čapkovou kariérou. Ostatně pro svou iniciativu musel v mládí opustit gymnázium, byl totiž odhalen jako organizátor protirakouského spolku. Vzdělání nabyl na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, dále ve svých studiích pokračoval v Berlíně a v Paříži. Coby novinář Čapek působil v Lidových novinách, kde proslul psaním sloupků, ve kterých se vyjadřoval k aktuálnímu dění. Čapek je také zásadně spojen s fejetony. Jeho jméno se většině lidí asociuje se slovem fejeton, stejně tak jako jména dalších významných "podčárníků" jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Sám vydal soubor fejetonů O věcech obecných čili Zóon politikon.

Čapek, byv vyznavač poměrů první republiky, neuznával Mnichovskou dohodu, která jej hluboce ranila. Jako poměrně vášnivý „masarykovec“ se stal v době sílení moci nacistů u nás nepohodlnou osobou. V jeden moment se stal terčem anonymních výhružek a trnem v oku gestapa.

V roce 1924 vydal stať Proč nejsem komunistou, ve které píše: „Nebýti agrárníkem neznamená ještě žádný určitý názor nebo životní víru; avšak nebýti komunistou znamená býti nekomunistou; nebýti komunistou není pouhý zápor, nýbrž jisté krédo.“ Na otázku v názvu si pak odpovídá: „Protože mé srdce je na straně chudých.“ Stať vznikla v roce 1924, tedy dlouho předtím, než komunisté v našich zemích znamenali skutečnou hrozbu a než nakonec převzali moc. Čapek byl obecně velmi proaktivní autor. Před nastupujícím nacismem varoval v dramatu Bílá nemoc. Název je nezpochybnitelnou, zároveň však natolik elegantní narážkou na nacismus, že bylo možné v roce 1937 (!) natočit stejnojmenný film na náměty Čapkova dramatu. Režie se ujal legendární český herec židovského původu Hugo Haas, který se zároveň obsadil do hlavní úlohy Dr. Martina. V distopické hře RUR pak Čapek odkryl nebezpečí spojená s nadužíváním strojů. Jak je notoricky známo každému Čechovi, v knize bylo poprvé použito slovo robot, které bylo následně přejato do světových jazyků, včetně angličtiny. Autorství slova je připisováno bratru Karla Čapka, Josefu Čapkovi. Slovo vzniklo ze slovanského „robota“, tedy práce- v přeneseném významu pak „nevolnicví.“ Robot je tak jedno ze dvou slov, kterými čeština obohatila celosvětovou slovní zásobu. Tím druhým slovem je pak pistol (anglický výraz pro české "pistole"), které bylo odvozeno v husitské době od slova píšťala. Z dalších dramat nelze nejmenovat aktuálně hojně rozebíranou, neb nedávno souborem Národního divadla uvedenou, hru Věc Makropulos.

Mezi nejznámější prozaická díla z Čapkova pera patří Válka s mloky, která je podobně jako Bílá nemoc protifašistickou alegorií, dále pak Povídky z jedné kapsy či Povídky z druhé kapsy. Čapek je také autorem mnoha cestopisů. Než byly publikovány knižně, vycházely Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever v Čapkových domáckých Lidových novinách. Čapkovou femme fatale byla herečka první scény Olga Scheinpflugová. Mezi oběma milenci byl výrazný věkový rozdíl, k tehdy sedmnáctileté herečce po představení přistoupil čerstvý třicátník. Se slovy: „Snad se nebudete zlobit, že jeden neslušný člověk-totiž, já jsem Čapek, slečno, víte, ten, co píše nějaké povídačky. Byl jsem v divadle a počkal jsem si na vás. Drzost, že.“ Po patnáctiletém vztahu se Čapek vyjádřil, když v souladu se svou kosmopolitou požádal Olgu o ruku v rakouských Dolomitech slovy „Do you wish to marry me?“- tedy stejnou formulací, jakou žádal o ruku Tomáš Masaryk svou tehdejší přítelkyni, později manželku Charlotte Garrigue. Svatba Čapka a Scheinpflugové se odehrála v tajnosti, privilegium sepsat pro Lidové noviny zprávu o uzavření sňatku dvou prominentů, se dostalo Čapkovu svědkovi- novináři Františku Gelovi. Manželství netrvalo dlouho, po třech letech Čapek podlehl plicní nemoci.

Karel Čapek dodnes zůstává jedním z nejvýznamnějších českých autorů vůbec. Mimo to, že se na něj houfně chodí do divadla, z jeho knih pro děti se předčítá stále novým generacím, mnohé jeho knihy jsou v kanonu povinné četby pro školáky.