Slavičín

CARDINALEOVÁ Claudia

Claude Joséphine Rose Cardinale

¬ 15. dubna 1938 - Tunis (Tunisko)

Její předkové pocházeli ze Sicílie, již čtvrtou generaci však žili v Tunisku. Vystudovala lyceum, a než se stačila připravit na učitelskou dráhu, kterou chtěla nastoupit, vyhrála v roce 1957 místní soutěž krásy. Mezi hosty slavnostního vyhlášení byl i zástupce italského filmu, díky němuž byl pozvána na filmový festival do Benátek. Tam ji objevil producent Franco Cristaldi, který s ní podepsal sedmiletou smlouvu a za něhož byla pak v letech 1966-1977 provdána. Herecké vzdělání získala na římské vysoké filmové škole Centro Sperimentale di Cinematografia. Před filmovou kamerou se prosadila díky své jemné dívčí smyslnosti zejména v nenáročných, dějově ovšem rušných komediích nebo kostýmních filmech. Exoticky snědá tvář a dráždivé tělesné půvaby však postupně zaujaly také řadu významných tvůrců, kteří jí počátkem 60. let připravili úlohy náročnější, charakterově odlišnější a společensky zakotvenější: poddajná a poslušná Ginetta Granelliová, snoubenka a manželka nejstaršího z bratří (S. Focas) v sociálním dramatu Rocco a jeho bratři (režie L. Visconti); koketní, lehkomyslná a vypočítavá prostitutka Bianca, zneužívající důvěru statkářského syna (J.-P. Belmondo), v dramatu podle románu Maria Pratesiho Statek (režie M. Bolognini); nezištně obětavá venkovská dívka Mara Castelluciová, jež zachovává věrnost svému milému (G. Chakiris) navzdory jeho dlouholetému vězení, v milostném dramatu Bubovo děvče (režie L. Comencini). Její herecký typ cílevědomě využil i Federico Fellini, když jí svěřil roli dívky z lázní Claudie, zjevující se jako symbol krásy, touhy, čistoty a harmonie citově a myšlenkově vyprahlému filmovému režisérovi (M. Mastroianni) v existenciální satiře 8 1/2. Jedním z mála filmů, v nichž vystoupila se svým přirozeným hlasovým projevem (pro silně chraplavý hlas musela být dlouho dabována), je psychologické drama Hvězdy Velkého vozu (režie L. Visconti), v němž vytvořila titulní roli zahořkle vášnivé Sandry Dawsonové, jejíž návrat do rodiště po letech strávených v cizině je poznamenaný vzájemným obviňováním členů rodiny. Po několika nepříliš zdařilých pokusech uspět v polovině 60. let v Hollywoodu (Cirkus svět, Ztracená hlídka, Peklo s hrdiny, Profesionálové) zaujala v roli někdejší prostitutky a čerstvé vdovy Jill, neohroženě čelící zločineckým praktikám nemilosrdných podnikatelů, v legendárním spaghetti westernu Tenkrát na Západě (režie S. Leone). Byla sice považována za mezinárodní hvězdu a popularitou se vyrovnala svým krajankám Gině Lolobrigidě a Sophii Lorenové, její herecký rejstřík byl však natolik úzký a herecký projev příliš omezený, než aby s nimi mohla soupeřit po umělecké stránce. Relativně nejlépe a nejpřirozeněji se osvědčila v úlohách, kde mohla uplatnit vznešenou hrdost a majestátnost spojenou s nezastíranou tajuplností, neproniknutelností výrazu. S přibývajícím věkem začala inklinovat k postavám hrdých, nepřístupných žen, pojatých ovšem s neměnnou pózou, dekorativní elegancí a vnější popisností (Kůže, Fitzcarraldo, Jindřich IV.). Patrně nejhlubší psychologický ponor s emocionální přesvědčivostí se jí podařil v roli středoškolské učitelky židovského původu Idy Mancusové, o jejímž tragickém osudu během 2. světové války a těsně po ní vypráví filmová adaptace stejnojmenného románu Elsy Moranteové Příběh (režie L. Comencini). Je spoluautorkou autobiografické knihy Io, Claudia, tu, Claudia (1995, Já, Claudia, ty Claudie). Za celoživotní dílo jí byl roku 1996 udělen Čestný César. Byla hostem MFF v Karlových Varech 1964. Na přelomu 70. a 80. let se stal jejím životním partnerem a otcem dcery Claudie režisér a senátor Pasquale Squitieri, který jí vyhradil ve svých převážně mafiánských dramatech party žen stísněných společenskými problémy (Železný šéf, Corleone).

1956

q Chains d'or (Zlaté řetězy; režie Mustafa Fersi)

1957

q Goha (režie Jacques Baratier)

1958

q I soliti ignoti (Zmýlená neplatí; režie Mario Monicelli)

q Tre straniere a Roma (Tři cizinky v Římě; režie Claudio Gora)

q La prima notte (První noc; režie Alberto Cavalcanti)

1959

q Il magistrato (Slepá ulička; režie Luigi Zampa)

q Un maledetto imbroglio (Zatracený malér - ČTV; režie Pietro Germi)

q Audace colpo dei soliti ignoti (Znovu v nesnázích; režie Nanni Loy)

q Vento del sud (Vítr z jihu; režie Enzo Provenzale)

q Upstairs and Downstairs (Nahoře a dole - ČTV; režie Ralph Thomas)

1960

q La ragazza con la valigia (Děvče se zavazadlem; režie Valerio Zurlini)

q Austerlitz (Napoleon; režie Abel Gance)

q Il bell'Antonio (Krásný Antonio; režie Mauro Bolognini)

q I delfini (Následníci trůnu; režie Francesco Maselli)

q Rocco e i suoi fratelli (Rocco a jeho bratři; režie Luchino Visconti)

q La viaccia (Statek; režie M. Bolognini)

1961

q Les lions sont lâchés (Lvi jsou vypuštěni; režie Henri Verneuil)

q Senilitŕ (Stárnutí; režie M. Bolognini) (Senilita)

1962

q Cartouche (režie Philippe de Broca)

q Il gattopardo (Gepard; režie L. Visconti)

q Otto e mezzo (8 1/2; režie Federico Fellini)

1963

q La ragazza di Bube (Bubovo děvče; režie Luigi Comencini)

1964

q Circus World (Svět cirkusu - ČTV; režie Henry Hathaway)

q Gli indifferenti (Lhostejní; režie F. Maselli)

q The Pink Panther (Růžový panter; režie Blake Edwards)

q Il magnifico cornuto (Báječný paroháč - ČTV; režie Antonio Pietrangeli)

1965

q Blindfold (Zavázané oči; režie Philip Dunne)

q Vaghe stelle dell'Orsa (Hvězdy Velkého vozu; režie L. Visconti)

q Una rosa per tutti (Růže pro všechny; režie Franco Rossi)

1966

q Le fate (Víly; režie M. Monicelli, Luciano Salce, M. Bolognini, A. Pietrangeli)

q Lost Command (Ztracená hlídka; režie Mark Robson)

q The Professionals (Profesionálové; režie Richard Brooks)

1967

q Don't Makes Waves (Nedělejte zmatek - ČTV; režie Alexander Mackendrick)

1968

q The Hell with Heroes (K čertu s hrdiny; režie Joseph Sargent)

q C'era una volta il West (Tenkrát na Západě; režie Sergio Leone)

q Ruba al prossimo tuo (Okraď bližního svého; režie F. Maselli)

q Il giorno della civetta (Den sovy; režie Damiano Damiani)

1969

q Nell'anno del Signore (Léta Páně; režie Luigi Magni)

q Certo certissimo anzi... probabile (Jistě, určitě... dokonce pravděpodobně; režie Marcello Fondato)

q Krasnaja palatka (Červený stan; režie Michail Kalatozov)

1970

q The Adventures of Gerard (Gerardova dobrodružství; režie Jerzy Skolimowski)

1971

q Popsy Pop (režie Jean Herman)

q Les pétroleuses (Petrolejářky; režie Christian-Jaque)

q L'udienza (Audience; režie Marco Ferreri)

q Bello onesto emigrato Australia sposerebbe compaesana illibata (Hezký, charakterní Ital v Austrálii hledá krajanku za účelem sňatku; režie L. Zampa)

1972

q La scoumoune (Smůla; režie José Giovanni)

1973

q Il giorno del furore (Den hněvu; režie Antonio Calenda)

q I guappi (Povaleči; režie Pasquale Squitieri)

q Libera, amore mio (Libera má láska - ČTV; režie M. Bolognini)

1974

q Gruppo di famiglia in un interno (Rodinný portrét; režie L. Visconti)

1975

q A mezzanotte va la ronda del piacere (Nesmrtelný mládenec - ČTV; režie M. Fondato)

q Qui comincia l'avventura (Tady začíná dobrodružství; režie Carlo Di Palma)

1976

q Il comune senso del pudore (Společný pocit studu - ČTV; režie Alberto Sordi)

q Casanova and Co (Casanova a spol.; režie François Legrand)

1977

q Il prefetto di ferro (Železný šéf; režie P. Squitieri)

q La part du feu (Nutná oběť; režie Étienne Périer)

q Good-bye e amen (Sbohem a amen; režie D. Damiani)

q Gesů di Nazareth/Jesus of Nazareth (TV - Ježíš Nazaretský - V; režie Franco Zeffirelli) (Gesu di Nazareth/Jesus of Nazareth)

1978

q La commune (Komuna; režie Jean-Louis Comolli)

q L'arma (Zbraň; režie P. Squitieri)

q La petite fille en velours bleu (Děvčátko v modrém; režie Alan Bridges)

q Il fiume del grande caimano (Řeka velkých aligátorů; režie Sergio Martino)

q Corleone (režie P. Squitieri)

1979

q Escape to Athena (Útěk do Atén - V; režie George Pan Cosmatos)

q Si salvi chi vuole (Zachraň se, kdo chceš; režie Roberto Faenza)

1981

q La pelle (Kůže - V; režie Liliana Cavaniová)

q The Salamander (Salamandr; režie Peter Zinner)

1982

q La cadeau (Dárek; režie Michel Lang)

q Fitzcarraldo (režie Werner Herzog)

q Le ruffian (Drsný chlapík; režie J. Giovanni)

1983

q Enrico IV (Jindřich IV.; režie Marco Bellocchio)

q Princess Daisy (TV - Princezna Daisy; režie Waris Hussein)

1984

q Claretta (režie P. Squitieri)

q L'été prochain (Příští léto; režie Nadine Trintignantová)

1985

q La donna delle meraviglie (Žena snů; režie Alberto Bevilacqua)

1987

q La storia (Příběh; režie L. Comencini)

q Naso di cane (TV - Psí čumák; režie P. Squitieri)

q Un homme amoureux (Zamilovaný muž; režie Diane Kurysová)

1988

q Blu elettrico (TV - Elektrická modř; režie Elfriede Gaeng)

1989

q Hiver 54, l'abbé Pierre (V zimě roku 54 - ČTV; režie Denis Amar)

q La révolution française (Francouzská revoluce - ČTV; režie Robert Enrico, Richard T. Heffron)

q La batalla de los tres reyes/Drums of Fire (Bitva tří králů; režie Suhejl Ben Barka)

1990

q Atto di dolore (Projev bolesti; režie P. Squitieri)

1991

q Mayrig (režie H. Verneuil)

q 588, rue Paradis (režie H. Verneuil)

q Flash Point (TV; režie Rob Walker, Gero Erhardt, Philippe Triboit)

1993

q Son of the Pink Panther (Syn Růžového pantera; režie B. Edwards)

q Elles ne pensent qu'a ça! (Ony myslí jen na to!; režie Charlotte Dubreuilová)

1996

q Un été ŕ La Goulette (Léto v La Goulette; režie Férid Boughedir). (Un été a La Goulette)