Slavičín

Magda Vášáryová

* nar. 26.8.1948

Banská Štiavnica, Československo

Život a kariéra

Už v patnácti letech byla obsazena do dětské role ve filmu Senzi mama (1963). Průlomovou rolí se stala titulní postava ve filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová a brzy se stala jednou z nejpopulárnějších hereček. Z četných filmových rolí byly významné zejména snímky Radúz a Mahulena, Zbehovia a pútníci, Princ Bajaja, Rusalka, Postřižiny.

Řadu rolí ztvárnila v televizních incenacích i na divadelní scéně (Divadlo na korze, Nová scéna Bratislava, Slovenské národní divadlo). Na Filozofické fakultě Univerzitě Komenského v Bratislavě vystudovala sociologii (1966–71).

V roce 1977 podepsala spolu s dalšími umělci tzv. antichartu. V roce 1988 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.

[editovat] Po sametové revoluci

Po sametové revoluci v roce 1989 se stala velvyslankyní ČSFR v Rakousku, v květnu 1999 neúspěšně kandidovala na úřad prezidenta Slovenské republiky. V letech 2000 - 2005 působila ve funkci velvyslankyně Slovenské republiky v Polsku, poté pracovala ve funkci státní tajemnice slovenského ministerstva zahraničních věcí. Od 17. června 2006 je poslankyní Národní rady za Slovenskú demokratickú a kresťanskú úniu - Demokratickú stranu, v roce 2010 svůj poslanecký mandát obhájila. V červenci 2010 oznámila, že se bude ucházet o funkci primátorky Bratislavy v podzimních volbách, kde skončila jako druhá ze tří kandidátů.[1] [2]

Od roku 2007 je předsedkyní Správní rady nadace VIA CULTURA, kterou založila.

Plynně hovoří německy, anglicky, rusky, polsky, srbsky, chorvatsky a francouzsky

ooo O ooo

„František Vláčil si mě vybral asi kvůli tomu, že jsem byla hubená, měla jsem dlouhé zlaté vlasy a veliké oči. Nemyslím ani, že bych hrála, spíš jsem existovala,“ vzpomíná s úsměvem na natáčení snímku Markéta Lazarová Magda Vášáryová.

Film prý viděla celý pouze dvakrát. „Uvědomila jsem si, že ve mně vzbuzuje rozporuplné pocity. A je zvláštní, že i po 50 letech oslovuje diváky,“ uvažuje s tím, že natáčení dalších filmů probíhalo docela jinak. „Musela jsem přemýšlet, budovat role s režiséry a někdy i proti jejich vůli,“ zmiňuje.

Magda Vášáryová odpovídala na otázky Vladimíra Kroce - Foto: Filip Jandourek

Magda Vášáryová odpovídala na otázky Vladimíra Kroce

Magdu Vášáryovou však neznáme jen jako herečku, ale také jako bývalou velvyslankyni a političku, kterou je dodnes. „Bavila mě matematika, a tak jsem vystudovala sociologii,“ vysvětluje. „Hrála jsem 26 let a herectví jsem dala, co se dalo,“ domnívá se a popisuje důvody, které ji vedly ke změně povolání. „Potřebovala jsem se věnovat také něčemu analytickému,“ dodává. 

ooo O ooo

Digitálně opravenou Marketu Lazarovou uvedla Magda Vašáryová

Autor: Filip  Jandourek

Někdejší slovenská herečka a současná poslankyně slovenského parlamentu Magda Vášáryová uvedla v Karlových Varech digitálně zrestaurovanou kopii filmu Marketa Lazarová. Světová premiéra obnovené verze snímku z roku 1967 je největším trhákem druhého festivalového dne.

Velký sál hotelu Thermal se stal místem, kde si diváci mohli vychutnat zrestaurovanou kopii filmu, který odborníci označují za nejlepší český film všech dob. Uvedla ho herečka, dnes poslankyně Magda Vášaryová

„Dojalo mě, že tam bylo tolik mladých lidí, protože přeci jen filmy stárnou. A tak jsem si uvědomila, že třeba mají pravdu ti, kteří říkají, že Marketa Lazarová patří mezi 10 nejlepších historických filmů světové kinematografie,“ říká skromně Magda Vašáryová.

Úkolem odborníků, kteří na opravě poškozené kopie filmu pracovali šest týdnů, bylo zbavit ji vad, které na ní napáchal zub času.

Výsledný digitalizovaný film tak nepřekročuje technologické limity doby, ve které vznikl. Novou verzi Markety Lazarové si budou moci vychutnat nejen diváci na karlovarském festivalu.

„Cílem a zadáním bylo zrekonstruovat to zejména z důvodů, aby bylo možné následně využít obnovenou premiéru a dále film distribuovat v nové vlně. Ať už v kinech nebo na blu-ray či DVD nosičích,“ vysvětluje Vít Komrzý, který za restaurování filmu odpovídá.

ooo O ooo

Vášáryová o Vláčilovi: Jak ten uměl vyprávět! I když z něj táhl alkohol

Málem jí vyrvali vlasy a nutili jí zarývat nehty do špíny. Ale titulní roli v nejlepším českém filmu všech dob - Marketě Lazarové - Magdě Vášáryové, jinak taky diplomatce a političce, už nikdo neodpáře.

Magda Vášáryová před projekcí zrestaurované Markety Lazarové.

Zvětšit obrázek

neděle 3. července 2011, 10:07 - KARLOVY VARY

Jaký byl režisér František Vláčil očima -náctileté dívky?

Nepochopitelný, vyhublý, zvláštně posedlý a pil alkohol. Jako holka z malého města jsem ho vůbec nechápala. Díval se podnapilýma očima a říkal mi, co mám dělat. V tu chvíli jsem ho opravdu neměla ráda. Schovávala jsem mu placatku s rumem do sněhu a nebudu tady opakovat, jakými slovy mi za to nadával.

Byla jste tehdy odříznutá od domova. Jak jste snášela kolektiv hlavně starších lidí?

Snažila jsem se přežít, ale je pravda, že mě Vláčil držel dost stranou. Komunikovala jsem hlavně s Vlastíkem Harapesem, kterému v té době bylo osmnáct. Dnes by to asi šestnáctiletá holka vnímala jinak, byla by ráda hvězdou; já ale na place počítala příklady do školy.

Když Marketu restaurovali, objevili i záběry, na nichž Vláčil s klackem honí po lese jelena. Na vás ale, předpokládám, žádný klacek nevytáhl.

To sice ne, ale pamatujete si scénu, kde mě Mikoláš tahá za vlasy? Nejdřív mi udělali speciální ochranný postroj - i když jsem měla vlasů hodně, báli se, aby mi je nevyrval. Jenže to vůbec nefungovalo, tak mi je musel tahat doopravdy. Ta bolest!

Vláčil se mnou pracoval jako s nehercem. Vyprávěl mi o třináctém století, o Přemyslovcích. Bydlela jsem jinde než štáb a on třikrát za týden večer přišel, sedl si ke mně na postel a povídal. Magda Vášáryová

Brečela jsem, Vláčil byl z mého pláče nejdřív nešťastný a potom zuřil. Zážitků z natáčení mám opravdu spoustu. Bavilo mě ježdění na koních bez sedla a pro změnu utrpením bylo třeba líčení - nás totiž nelíčili, nás špinili. Museli jsme dokonce zarývat do špíny i nehty.

Prý jste nechtěla být herečkou. Jak jste se s takovým postojem dostala až na plac?

Filmaři si mě našli ve škole. Měla jsem přes metr dlouhé vlasy, velké oči a byla šíleně hubená. O talent nešlo, aspoň jsem o něm neměla tušení. Ostatně Vláčil používal nakreslenou verzi scénáře a já v něm byla vždycky načrtnutá jen jako vlasy, nic jiného. Pouze když byl profil, přimaloval mi nos, takový pršáček.

On se mnou pracoval jako s nehercem. Vyprávěl mi o třináctém století, o Přemyslovcích. Bydlela jsem jinde než štáb a on třikrát za týden večer přišel, sedl si ke mně na postel a povídal.

Pak ale někdo, to už mi bylo sedmnáct, prohodil nejapnou poznámku na téma režisér a mladá herečka, Vláčil to slyšel a už nikdy nepřišel. Bylo mi to líto, protože on uměl báječně vyprávět. I když z něj táhl alkohol.

Z filmu Marketa Lazarová

S matematikou vám ale asi nepomohl.

To ne, mého učení se všichni děsili. Vlastík Harapes, když šel kolem, vždycky vykřikoval: Ježišmarjá!

Neměla jste už tenkrát potřebu revolty?

Vůbec ne. Jsem z hodně konzervativní rodiny a byla jsem zvyklá dělat, co se mi nakázalo. Problémy s režiséry jsem začala mít až později, na divadle.

Je podle vašeho názoru herec především nástrojem?

Samozřejmě, do velké míry a hlavně ve filmu. V Marketě určitě - má málo dialogů, není postavena na klasické akci. Časem jsem zjistila, že podstata herectví tkví hlavně ve schopnosti manipulovat s divákem, s jeho emocemi.

Musíte ho přinutit, jít proti němu. Třeba u voličů je to jinak, v jejich případě musíte jít s nimi. Chtěla bych o herectví jednou napsat knihu. Nejsem zastáncem tzv. prožívání. Herci, co role především prožívají, jsou podle mě ti nejhorší ze všech. Není přece důležité, co se děje uvnitř, ale jestli dokážete emoci přenést dál.

A v politice jste někdy byla nástrojem?

V diplomacii jste vlastně úředníkem, takže nemůžete prosazovat své názory, jen názory své vlády a prezidenta. Ale v politice, kde jsem teď, jste svobodní. Některé lidi to dovede až k  hloupostem. Ale to je taky svoboda: dělat hlouposti.

Zbyněk Vlasák, Festivalový deník

Herecká filmografie

1990 Súkromné životy

1989 Pani Berta Garlanová (TV film)

Spálená košeľa (TV film)

1988 Eugen Onegin (TV film)

Maria Stuarda (TV film)

Prvé hlásky lásky (TV film)

Slečna Júlia (divadlo)

Svědek času (TV film)

Šesťkrát žena (TV film)

1987 Južná pošta

Svět nic neví

1986 Alžbetin dvor (TV seriál)

Lev s bílou hřívou

Velká filmová loupež

Werther (TV film)

Zkrocení zlého muže

1985 Nacht aus Blei, Die (TV film)

Tichá radosť

Varič (TV film)

1984 Noc smaragdového měsíce

1983 Cesta na krvavé pole (TV film)

Malvína z Bretónska (TV film)

Zuzana Vojířová (TV film)

1982 Turn of the Screw, The (TV film)

1980 Faidra (TV film)

Horacius (TV film)

Postřižiny

Prelom (TV film)

Temné slunce

1979 Dobrí ľudia ešte žijú (TV film)

Jennie Gerhardtová (TV film)

Listy Juliane (TV film)

Sesternica Beta (TV film)

Ťaví zadok (TV film)

Uzlíky nádeje (TV film)

Záhradníkov pes (TV film)

1978 Dnes platí regulačný stupeň č.6 (TV film)

Elektra (TV film)

Krutá ľúbosť

Parížsky život (TV film)

Pustý dvor

1977 Druhá láska (TV film)

Rusalka

1976 Demeterovci (TV film)

Hurá na letný byt (TV film)

Zenovo vedomie (TV film)

1975 Čudný človek (TV film)

Schody z mramoru (TV film)

Straty a nálezy (TV seriál)

Svetlo severu (TV film)

1974 Madame Favart (TV film)

Mizantrop (TV film)

Netrpezlivosť srdca (TV film)

Osem žien (TV film)

Wahlverwandtschaften, Die

1973 Deň slnovratu

Skrytý prameň

Statky - zmätky (TV film)

1972 ...a pozdravuji vlaštovky

Othello (TV film)

1971 Babička I., II.

Hry lásky šálivé

Princ Bajaja

Úklady a láska (TV film)

1970 Ľahučký dych (TV film)

Na kometě

Radúz a Mahulena

1969 Kráľovská poľovačka

Vtáčkovia, siroty a blázni

1968 Sladký čas Kalimagdory

Zbehovia a pútnici

1967 Krotká (TV film)

Marketa Lazarová

1966 Vianočné oblátky (TV film)

1964 Senzi mama