Slavičín

BREAKING THE WAVES (1996) PROLOMIT VLNY

Ještě před vydáním manifestu vybízejícího k natáčení filmů podle vyhlášených pravidel natočil dánský tvůrce Lars von Trier podle tohoto dogmatu film o temné hrůze života. Snímek Prolomit vlny se odehrává v odlehlé skotské vesnici v sedmdesátých letech dvacátého století a ponechává stranou nablýskané propracované umění často monochromatického světa dřívějších von Triérových děl (Prvek zločinu, Evropa), aby se vydal experimentovat s nervózními záběry ruční kamery a syrovou atmosférou typickou pro jeho Idioty a snímky natočené na základě manifestu Dogma95 jinými režiséry (například Rodinná oslava Thomase Vinterberga nebo Mifune Sorena Kragh-Jacobsena). Toto ale není v žádném případě žádné dogma, ani dogmatický film, neboť scény se odehrávají v počítačově dotvářených zlověstných krajinách a s doprovodem hluboce nemoderní populární hudby sedmdesátých let.

Jako dítě byl von Trier posedlý pohádkovou knížkou s názvem "Zlaté srdce" o hodné holčičce, která toho rozdávala tolik, až se rozdala celá - i když jeho výtisku zřejmě chyběl klíčový šťastný konec. Prolomit vlny je první část trilogie těžící z tohoto tématu a pokračující Idioty a muzikálem Tanec v temnotách. Zde je hrdinkou Bess (Emily Watsonová), do sebe stažená, téměř dětinská mladá žena vychovávaná v upjaté, hrůzu nahánějící náboženské komunitě na Vnějších Hebridách. Ze své skořápky se začne vynořovat, když se bez rozmyslu provdá za Jana (Stellan Skarsgard), Švéda pracujícího na ropné plošině v Severním moři, ale její nový život se zhroutí, když je Jan zmrzačený při neštěstí v zaměstnání. Bess vymění své chladné náboženství za bezvýhradnou lásku a zvolí si podivnou cestu ke svatosti a mučednictví. Zjistí, že k lůžku upoutaného Jana dokáže oslovit pouze vyprávěním příběhů o svých sexuálních dobrodružstvích, která ji však vedou ke komickým, tragickým a nakonec fatálním setkáním.

Bess, vyloučená jako děvka vesnickými staršími, kteří běžně stojí nad hroby žen a proklínají je za to, že způsobily mužův pád, je vyhnána na moře na loď, jíž velí satanistický Udo Kier, ale závěrečné okamžiky filmu představují její posmrtný vliv jako čirý zázrak. Zápletka si volí obtížnou, ale úspěšnou cestu, a mohla by upadnout do daciiných gest, nebýt oslnivě skutečného, dojímavého a zvláštního ústředního hereckého výkonu Watsonové. KN

1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT NEŽ UMŘETE

ooo O ooo

PROLOMIT VLNY (BREAKING THE WAVES)

Filmové vyprávění začíná na malé vesnici u skotském pobřeží Atlantského oceánu na počátku sedmdesátých let 20. století. Bess McNeillová je, jako všichni obyvatelé vsi, členkou kalvínsky přísné církevní obce. Chce se vdát, ale předtím se musí podrobit zkoušce před místní radou starších. "Jmenuje se Jan." Obličej Bess, která se ve skrytu duše usmívá, je prvním obrazem filmu. Neznají jej, protože pracuje jako dělník na vrtné plošině. "Ty víš, že manželský svazek s neznámými lidmi neschvalujeme," říká jeden z mužů. Jiný se Bess ptá, jestlipak ví, co manželství znamená? "To je, když ... jsou dva lidé spojeni před Bohem." "Opravdu si myslíš, že máš sílu nést zodpovědnost za manželský svazek před Bohem nejen za sebe, ale i za jiného?" Bess je neoblomná:

"Vím, že ji mám."

Na svatbě se střetávají dva světy. Když snoubenci vycházejí z kostela, zvony mlčí: v puritánském společenství něco takového neexistuje. "Jen žádnou zábavu," komentuje Janův spolupracovník. Sexuálně nezkušená Bess se od staršího Jana učí poznávat radosti tělesné lásky a užívat si jich, ale mladý manželský pár prožije jen několik málo šťastných dnů, pak se Jan musí vrátit na vrtnou plošinu. Bess je zoufalá. Útěchu nachází pouze v telefonátech s nepřítomným Janem, při nichž se sexuálně uspokojují. V prázdném kostele si Bess v rozmluvě s Bohem přeje Janův návrat. Její přání se splní, jenže jinak, než očekávala.

Při nehodě na plošině je těžce zraněný Jan letecky dopraven do nemocnice, Bess se cítí provinile. Je ochrnutý, už nikdy se s ní nebude moci milovat.

Bess by udělala všechno pro to, aby Jana, jehož stav ještě stále není stabilizovaný, zachránila. Jan ji vybízí, aby spala s jinými muži; její vyprávění o těchto schůzkách pro něj budou požitkem, a dodají mu tak nové chuti do života. Jan přitom myslí i na ni, protože je přesvědčený, že by Bess nikdy nemohla žít bez sexu, na druhé straně by jej ale také nikdy neopustila. Bess se nejprve zdráhá, pak na dohodu přistoupí a vyhledává sexuální kontakty v hospodách a dálkových autobusech, chová se ponižujícím způsobem jako děvka, ve víře, že tím Janovi pomůže. Vesničanům to nezůstane utajeno: obec ji vyloučí, dokonce i její matka ji zavrhne. Na popud doktora Richardsona je poslána na psychiatrickou kliniku, ale podaří se j{ odtud utéct. Když se dozví, že Jan v nemocnici umírá, oddá se v aktu nejvyšší oběti sadistickému námořníkovi. Smrtelně zraněná je převezena do nemocnice, kde umírá. Jan se ovšem jako zázrakem uzdraví. Nad jejím hrobem pastor praví: "Bess McNeillová, jsi hříšnice a takové hříšnice jako ty předáme peklu." Bess ovšem v rakvi neleží: její mrtvé tělo Jan s pomocí kolegů ukradl. Bess je pochována na moři a na nebi se rozezní zvuk zvonů. Nikdo není schopen to vysvětlit.

Film Prolomit vlny vypráví příběh o utrpení. Bess, vynikajícím způsobem ztvárněná Emily Watsonovou v její první filmové roli, je duševně trochu zaostalá. Její dětská nevinnost a naivní víra v Boha působí prostoduše. Svou sílu čerpá z víry v upřímnou lásku. Při vyšetřování její smrti je doktor Richardson před soudem konfrontován se svým odborným posudkem. Bess je podle něj labilní, nezralá osobnost, která vyvíjí abnormální formu sexuality, již "z vědeckého hlediska musíme patrně označit za perverzní". Lékař to tak nechce nechat být, místo pojmů jako neurotická nebo psychotická by Bess spíše charakterizoval slovy "dobrá". A to má být .. psychická vada", která vedla k její smrti, ptá se soudce nevěřícně ... Bess je konfrontována s mnoha různými strukturami moci. .... (Kromě církve je to nemocnice, v níž pracuje jej{ švagrová, instituce, ve které vládnou technická racionalita a bezcitnost.) "K tomu musí se sobě vlastní čistotou srdce zaujmout stanovisko," vysvětloval Trier. Jako dítě ateistických rodičů konvertoval režisér během natáčení ke katolické víře. Z příběhu "s jeho svéráznou směsí náboženství, erotiky a posedlosti" vytvořil moderní světeckou legendu.

Z námětu, který obsahově vyznívá jako tíživé melodrama s náboženskými prvky, udělal Lars von Trier působivý snímek se stylotvorným potenciálem. Film diváka bezprostředně vtahuje do děje: dynamická ruční kamera zabírá postavy zblízka, výbuchy jejich citů často sleduje s trhanými švenky a nedělá si starosti s konvenční kompozici obrazu a skladbou záběrů. Pojetí obrazů nebylo předem stanovené. Kameraman Robby Miller, který nebyl u zkoušek, se musel snažit spontánně a bez přípravy zachytit scénu. Emily Watsonová se často dívá přímo do kamery: Bess dělá z diváka spoluspiklence. Při výsledném střihu byla emotivní síla záběrů důležitější než jejich případná neostrost a osové skoky.

Prolomit vlny má díky tomuto improvizovanému způsobu zpracování, jenž byl formulován v manifestu "Dogma 95", kvalitu dokumentu. Během postprodukce byla kvalita obrazu záměrně potlačena - přestože byl natočený v širokoúhlém formátu Panavision, záběry se zkopírovaly na video a nakonec opět na filmový materiál. V protikladu k tomu působí vyumělkovaná estetika dlouhých, digitálně zpracovaných panoramat, která, pod barvena líbivou populární hudbou, zahajují sedm kapitol a epilog a připomínají romantické obrazy.

Film se měl původně jmenovat "Amor Omnie" - Láska je všude. Toto heslo si Getrud ve stejnojmenném filmu Carla Theodora Dreyera přála mít na náhrobním kameni. Dreyer, v jehož filmech je často hlavní hrdinkou trpící žena, je totiž pro Larse von Triera vzorem. Bess se obětuje pro muže, jehož miluje, čímž snímek pobouřil feministické kritičky. Pro Larse von Triera, jenž předtím bodoval zejména na festivalech, znamenal snímek Prolomit vlny první větší mezinárodní úspěch.

LEXIKON SVĚTOVÉHO FILMU