Slavičín

Tonka Šibenice

Venkovská dívka Tonka se po příjezdu do Prahy stane prostitutkou ve veřejném domě. Stýská se jí však po domově a když dostane dovolenou, rozjede se za matkou. Doma se setká se svým bývalým chlapcem Janem, který ji stále miluje a chce si jí vzít. Tonka je s ním šťastná, ale vzpomínky na život v Praze ji stále pronásledují. Nechce milovaného Jana, který nic netuší, učinit nešťastným a odjíždí zpět do Prahy. Policie mezi prostitutkami hledá ženu, která by byla ochotna strávit poslední noc s vrahem odsouzeným k smrti. Tonce je odsouzence líto a na výzvu se přihlásí. Po jejím návratu do nevěstince se od ní všichni odvrátí a pohrdají jí. Tonka je propuštěna, odchází na ulici a klesá stále níž....

První český zvukový film. Zvukové scény byly dodatečně natočeny po požáru ateliérů Kavalírka v ateliérech Gaumont v Joinville u Paříže současně v češtině, němčině a francouzštině. Premiéra se konala v kině Alfa na Václavském náměstí. NFA archivuje kompletní verzi ve francouzštině pod názvem "Tonischka", z české verze se dochovalo pouze 15 metrů prologu, v němž Karel Hašler zpívá píseň "Hradčany krásné".

CSFD

OOOO o OOOO

Tonka Šibenice - první český zvukový hraný film

vloženo: 27. 2. 2010 08:01, autor: ČT24

Tonka Šibenice / Ita Rina (1930) Tonka Šibenice / Ita Rina (1930)

Praha - Za první český zvukový hraný film bývá považován snímek Tonka Šibenice, který se divákům představil  27. února 1930 při slavnostní premiéře v pražském kině Alfa. Film režiséra Karla Antona patřící k oceňovaným filmům své doby původně vznikal jako němý a ozvučen byl až dodatečně. Stalo se tak po požáru tehdejších filmových ateliérů v Praze na Kavalírce koncem roku 1929.

Anton tehdy využil nabídky francouzské firmy Gaumont a v době, kdy se již začal ve filmu prosazovat zvuk (poprvé hrdinové na plátně promluvili v říjnu 1927 v Americe), do ještě nedokončeného snímku dotočil několik zvukových scén v jejích studiích v Joinville u Paříže. Film se pak promítal ve třech jazykových mutacích - v Německu se hrál pod názvem Die Galgentoni a ve Francii jako Tonischka.

Česká verze obsahovala navíc zfilmovaný výstup písničkáře Karla Hašlera, který z plátna uvítal přítomné a zazpíval dvě populární písně Hradčany krásné a Když padá v Praze první sníh. Do současnosti se dochovala jen francouzská verze filmu. Z české mutace Národní filmový archiv ochraňuje pouze prolog s Hašlerovými písněmi.

OOOO o OOOO

Tonka Šibenice (1930) Tonka Šibenice (1930)

Melodramatický snímek o prostitutce s dobrým srdcem natočený podle povídky Egona Erwina Kische produkoval samotný režisér Anton. Příběh vypráví o venkovské dívce, která se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou. Distribuci filmu zajišťovala společnost Elektafilm Josefa Auerbacha, jenž byl ve 20. letech v Praze majitelem největších filmových produkčních a distribučních společností v tehdejším Československu.

OOOO o OOOO

Venkovská dívka Tonka se po příjezdu do Prahy stane prostitutkou ve veřejném domě. Stýská se jí však po domově a když dostane dovolenou, rozjede se za matkou. Doma se setká se svým bývalým chlapcem Janem, který ji stále miluje a chce si jí vzít. Tonka je s ním šťastná, ale vzpomínky na život v Praze ji stále pronásledují. Nechce milovaného Jana, který nic netuší, učinit nešťastným a odjíždí zpět do Prahy. Policie mezi prostitutkami hledá ženu, která by byla ochotna strávit poslední noc s vrahem odsouzeným k smrti. Tonce je odsouzence líto a na výzvu se přihlásí. Po jejím návratu do nevěstince se od ní všichni odvrátí a pohrdají jí. Tonka je propuštěna, odchází na ulici a klesá stále níž. Jednoho dne zahlédne Jana, který přijel do Prahy, aby se s ní setkal. Tonka se ve zmatku připlete do náhodné rvačky. Vzápětí se dostane pod kola projíždějící drožky a je těžce raněna. Umírá v Janově náruči.

OOOO o OOOO

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH KRÁSNÉ TONKY
Antonie Pařízková, Tonička, Tonka, později jen Tonka Šibenice. Příběh této pověstné pražské prostitutky je dnes již legendou. Co je skutečné na tomto příběhu? A co je jen snůškou lidské fantazie? První, kdo Antonie Pařízkovou vyzpovídal, byl novinář E. E. Kisch, který podle její výpovědi napsal reportáž Nanebevstoupení Tonky Šibenice. Ano, Tonka Šibenice, vlastním jménem Antonie Havlová, skutečně existovala.Narodila se v roce 1861 a příběh, který jí „zničil kariéru“ se skutečně odehrál v roce 1881. To jí bylo dvacet let. Od té doby byla známá tím, že navštěvovala odsouzené k smrti, aby jim poslední noc před popravou nabídla duševní i fyzickou útěchu.

Apropo: byla pětačtyřicetkrát trestána! Už Kisch zpracoval tento námět do podoby malé divadelní hry. A v roce 1930 Karel Anton natočil podle tohoto námětu film Tonka Šibenice, který je pokládám za první český zvukový film a jeden z nejlepších filmů 20. let 20. století u nás vůbec.