Slavičín

GUSTAV MACHATÝ (1901 - 1963)

Gustav Machatý je z generace režisérů, kteří odborné znalosti získávali převážně

filmařskou praxí. Během svých učňovských let poznal profese snad ze všech fází filmové výroby (rekvizitář, laborant, asistent kamery, herec epizodních rolí atd.).

Cesta k samostatné režii vedla přes založení produkční společnosti Geem-Film, pod jejíž

značkou vznikla veselohra TEDDY BY KOUŘIL a detektivní komedie DÁMA S MALOU

NOŽKOU, na které ovšem Machatý spolupracoval „pouze“ jako tvůrce námětu a scénáře a

představitel hlavního mužského hrdiny.

Na podzim roku 1920 odjel Gustav Machatý do Spojených států. Během pobytu

v Hollywoodu vystřídal v kinematografickém oboru několik podřadnějších povolání, než

dosáhl postu asistenta režie. Na konci své zámořské anabáze pracoval také pro bývalou

hvězdu Universalu Eddieho Pola, s nímž v roce 1922, v rámci hercovy obchodní cesty po

Evropě, zavítal do Prahy. Hluboká krize, která v době Machatého návratu do

Československa postihla tuzemský kinematografický průmysl, byla hlavním důvodem, proč

tento talentovaný filmař se zahraničními zkušenostmi natočil první celovečerní titul až v roce

1926.

Machatého adaptace povídky Lva Nikolajeviče Tolstého KREUTZEROVA SONÁTA se

vyznačovala na tehdejší poměry české kinematografické produkce nezvykle vysokými

uměleckými ambicemi. Z pohledu režisérovy další tvorby zahájila řadu psychologických

dramat, v nichž se pozornost soustředila na téma milostných partnerských vztahů a s tím

související prezentaci erotických motivů. Do této skupiny titulů patří EROTIKON, první

Machatého zvukový film ZE SOBOTY NA NEDĚLI a legendární EXTASE z roku 1932, která

se zařadila mezi díla, od nichž se odvíjí tradice přírodního lyrismu v české kinematografii.

Po úspěchu EXTASE na festivalu v Benátkách pracoval Machatý v zahraničí - v Rakousku

(NOCTURNO), v Itálii (BALETKY) a nakonec ve Spojených státech, kde byl na konci roku

1936 angažován společností MGM. Ovšem zpočátku studio využívalo jeho praktických

zkušeností pouze příležitostně, a to k natáčení jednotlivých scén u filmů jiných tvůrců. První

možnost samostatné režie se naskytla až v podobě čtvrthodinové epizody NESPRÁVNÁ

CESTA (1938) z několika dílné série ZLOČIN SE NEVYPLÁCÍ. Nedlouho poté následoval

celovečerní titul V MEZÍCH ZÁKONA, který hereckým obsazením a skromnějšími výrobními

náklady patřil do tzv. B kategorie. Působení v Hollywoodu Machatý zakončil psychologickým

dramatem s kriminální zápletkou nazvaným ŽÁRLIVOST. Do příběhu kdysi úspěšného

spisovatele, jenž se po odchodu do exilu nedokáže uplatnit v novém a cizím prostředí,

promítnul i svoje vlastní emigrantské zkušenosti. Pro tento film, na němž se podílel také jako

scenárista a koproducent, angažoval řadu umělců z Evropy, kteří v USA hledali profesionální

uplatnění nebo útočiště před nacismem (skladatel Hanns Eisler, herci Nils Asther, Hugo

Haas a dal.).

Po smrti manželky v říjnu 1951 se Machatý vrátil do Evropy a usadil se v německém

Mnichově, kde zpočátku pracoval pro rozhlas a televizi a později vyučoval na tamní filmové

škole. Spolupráce na scénáři dramatu G. W. Pabsta STALO SE 20. ČERVENCE a režie

melodramatického příběhu z poválečného Německa HLEDANÉ DÍTĚ 312 byly jeho dva

poslední významné filmové projekty. V té době Machatý částečně obnovil společenské

kontakty i s českou odbornou veřejností. V letech 1957 a 1960 jako americký státní občan

navštívil festival v Karlových Varech. Při pobytu v Praze v roce 1963 vážně onemocněl a po

převozu do Mnichova zemřel.

Gustav Machatý věřil v umělecký potenciál filmu, což v první polovině 20. století ještě nebyl

všeobecně sdílený názor. V meziválečných letech patřil k nepočetné skupině českých

režisérů, kteří se dokázali uplatnit v zahraničí (Anton, Lamač, Rovenský, Frič). Ovšem u

většiny těchto progresivnějších kolegů šlo o aktivity v oblasti komerční zábavy, navíc svým

dosahem ohraničené teritoriem hostitelské kinematografie (Francie, Německo, Rakousko),

což bylo jedním z důvodů, proč s výjimkou Machatého žádný z těchto českých režisérů

nedosáhl srovnatelného mezinárodního věhlasu.

Výběrová filmografie:

1919 Teddy by kouřil - režie, námět, scénář, herec, producent

1919 Dáma s malou nožkou - námět, scénář, herec, producent

1926 Kreutzerova sonáta - režie, scénář

1927 Švejk v civilu - režie

1931 Ze soboty na neděli - režie, scénář, střih

1933 Extase - režie, scénář, námět, produkce

1939 V mezích zákona / Within the Law - scénář, režie

1945 Žárlivost / Jealousy - scénář, režie, produkce

1955 Hledané dítě 312 / Suchkind 312 - scénář a režie

oooo O oooo

Gustav Machatý

Povolání: Herec, režisér, scénárista, výtvarník, pedagog

Datum narození: 9. 05. 1901

Datum úmrtí: 14.12.1963

Místo narození: Praha, Rakousko-Uhersko

Místo úmrtí: Mnichov, Německo

Znamení: Býk aktuální horoskop »

Sdílet 0

Životopis

Gustav Machatý, narozený 9. května 1901 v Praze, byl český filmový herec, scénárista, režisér a filmový pedagog.

U filmu začínal už v době konce první světové války. V roce 1918 působil ve vlastní filmové společnosti jako herec, asistent režie, výtvarník a scénárista. Z té doby také pochází jím režírovaný první film Teddy by kouřil, který se do dnešních dob bohužel nedochoval. V letech 1920 až 1924 pobýval a Americe na studijním pobytu u amerických filmařů. Po návratu do vlasti opakovaně debutoval němým filmem Kreutzerova sonáta z roku 1926, v roce 1928 následoval legendární snímek Erotikon, který se jako vůbec první snímek v našich filmových dějinách systematicky zaměřil na erotiku a lidský sexuální pud. V roce 1931 natočil svůj první zvukový film Ze soboty na neděli, což bylo dílo inspirované literární předlohou od Vítězslava Nezvala. V roce 1932 natočil další film Načeradec král kibiců, který ale nebyl příliš úspěšný.

Následoval druhý legendární film Extase, jenž tématicky vycházel z prvního filmu Erotikon. Právě tento film způsobil světovou senzaci a na II. filmovém festivalu v Benátkách sklidil velký úspěch. Tento film byl na tehdejší společenské poměry značně odvážný a svým způsobem i pobuřující, neboť rakouská herečka Hedy Kieslerová (pozdější americká filmová hvězda Hedy Lamarr) v některých scénách tohoto filmu vystupovala nahá. Nicméně sám režisér filmu byl považován za rozporuplnou bytost se značně nestálou a dosti nevyrovnanou povahou, která se promítala jak do jeho režijní práce tak i do jeho osobního života.

V roce 1936 odešel do ciziny a střídavě pobýval v Americe, v Itálii v Rakousku, v Československu přestal natáčet zcela. V zahraničí dál natáčel filmy, z nichž patrně nejlepší a nejznámější je film Žárlivost z roku 1945. Po 2. světové válce se natrvalo usídlil ve Spolkové republice Německo, kde působil jako učitel na filmové škole. Přes všechny umělecké kontroverze a faktické rozpory, které se projevily v jeho filmové tvorbě i v osobním životě, se jedná o velmi významnou průkopnickou osobnost v dějinách nejen českého ale i světového filmu.

oooo O oooo

MACHATÝ Gustav (* 9. 5. 1901 Praha, + 14. 12. 1963 Mnichov, Německo) - český filmový režisér a scenárista

Gustav Machatý pracoval u filmu již od roku 1918, ale jako režisér se prosadil až po pobytu v amerických filmových ateliérech (1920-24) v roce 1926 adaptací předlohy L. N. Tolstého Kreutzerova sonáta. Prostředky filmového obrazu přesvědčivě přetlumočil vnitřní stav hrdinů. V roce 1928 ve filmu Erotikon cestou ryze filmových montáží zobrazil život především z erotické stránky. V roce 1931 natočil na námět V. Nezvala svůj první zvukový film Ze soboty na neděli, sociálně laděný příběh dvou mladých stenotypistek. V roce 1932 neuspěl s filmem Načeradec král kibiců. Teprve o rok později vytvořil svůj nejvýznamnější film Extáze, v němž přepracoval námět Erotikonu: příběh mladé ženy provdané za starého impotentního muže, která uprostřed kypící přírody podlehne mladému inženýrovi. Dominující složkou filmu je obraz a obrazová skladba (kamera J. Stallich). Zvuk byl omezen jen na nejnutnější dialogy (hlasy J. Štěpničkové, L. Boháče a Bedřicha Vrbského). Doma i v zahraničí vypukl skandál, protože hlavní představitelka, Rakušanka Hedy (Hedwiga) Kieslarová, v některých scénách vystupovala nahá. Označení filmu za pornografický a celá reklama vyvolaly o Extázi velký zájem. Po světovém ohlasu svého filmu Machatý odešel přes Rakousko a Itálii do USA (zde mj. natočil Žárlivost, 1945). Na rozdíl od Machatého se Kieslarová, jejíž manžel nejvíce proti promítání Extáze útočil, později v Americe stala (jako Hedy Lamarr) filmovou hvězdou první velikosti. Machatý, i když úspěch Extáze již nezopakoval, oprávněně vstoupil do historie nejen českého, ale i světového filmu. Po roce 1945 žil v SRN, kde také zemřel.

(pö)

oooo O oooo

Životopis (biografie) / Informace:

GUSTAV MACHATÝ (nar. 9.5.1901, Praha – zem. 13.12.1963, Mnichov, SRN) byl synem zámožného pražského obchodníka a majitele realit. Začínal jako pomocník promítače a klavírista ve dvou pražských kinech. V roce 1918 byl zaměstnancem Pragafilmu a Excelsiorfilmu a poprvé se objevil na plátně jako herec. V osmnácti letech založil vlastní produkční společnost Geem-Film (později Gem-Film), v jejímž rámci režijně debutoval krátkou groteskou Teddy by kouřil. Druhým titulem této firmy byla zdařilá parodie laciných detektivních románů Dáma s malou nožkou, v níž vytvořil hlavní postavu naivního detektiva Toma Machatu. V roce 1920 odjel na dva roky do Hollywoodu, kde v různých profesích působil především u společnosti Universal. Po návratu z USA se jako režisér prosadil v roce 1926 adaptací povídky L.N. Tolstého Kreutzerova sonáta, prvním z řady psychologických dramat, charakteristických jednak důrazem na formální vytříbenost, jednak zájmem o téma milostných partnerských vztahů a s tím související prezentací erotických motivů v rámci běžného produkčního a distribučního systému. Největšího mezinárodního věhlasu dosáhl poetickou oslavou přirozených lidských emocí, filmem Extase, jehož hrdinka vzdoruje společenským konvencím a měšťáckému životnímu stereotypu. Ohlas díla na MFF v Benátkách 1934 mu umožnil pokračovat v kariéře v Itálii. Na konci roku 1936 byl angažován hollywoodskou společností MGM. Po dvou titulech, realizovaných v rámci velkého studia, režíroval v USA psychologické drama s kriminální zápletkou Žárlivost s Hugem Haasem. Na vzniku filmu, odrážejícím i jeho vlastní pocity z pobytu v emigraci, se podílel též jako producent. Po tragickém úmrtí první manželky v roce 1951 se vrátil do Evropy a usadil se v Mnichově. Spolupracoval na scénáři historického dramatu Stalo se 20. července režiséra G.W. Pabsta a natočil svůj poslední dlouhý hraný film, melodramatický příběh z poválečného Německa, Hledané dítě 312. Pak působil jako pedagog na filmové škole v Mnichově, psal a režíroval rozhlasové a divadelní hry.

-jho-, Filmový přehled 2007/7

Životopis (biografie) / Informace:

režisér, scenárista, herec

Narodil se v rodině pražského obchodníka s realitami. Propadl filmu a nedokončil ani reálné gymnázium. Jako dvacetiletý odjel na zkušenou do Spojených států. První film natočil v roce 1918, na svůj talent upozornil KREUTZEROVOU SONÁTOU (1926). Velkorysým pojetím filmu EROTIKON (1929, viz. str. XX). se snažil vymanit domácí tvorbu z provincialismu, do kterého stále hlouběji upadala. Zvukové období zahájil milostným příběhem ZE SOBOTY NA NEDĚLI (1931). Po světovém ohlasu EXTASE (1933, viz str. XX) hledal uplatnění mimo Československo. Příležitostně pracoval v Rakousku, Itálii, USA, Německu. Zemřel v Mnichově, kde se od konce padesátých let věnoval pedagogické činnosti.

Autor/Zdroj: /Sber

oooo O oooo

Gustav Machatý

* 9. 5. 1901, Praha, Rakousko-Uhersko, + 14. 12. 1963, Mnichov, NSR

Syn pražského obchodníka a majitele realit nedokončil studia reálky a v šestnácti letech se začal živit hrou na klavír a vypomáháním v biografech. Po účasti na několika poválečných filmech se rozhodl zkusit štěstí v USA. Ačkoliv domů posílal nadšené pohlednice o svém úspěchu a nabídkách od těch nejrenomovanějších tvůrců, realita byla jiná. Protloukal se mj. jako kamelot a poklízeč v zoo. Po návratu překvapil adaptací povídky L. N. Tolstého Kreutzerova sonáta. Předloze se otrocky nepodvolil, zachoval kostru celkem banálního příběhu o matce tří dětí, která dráždí svého manžela nevázaných chováním a posléze i nevěrou, a spolu s kameramanem Ottou Hellerem ji povýšili na působivé dílo plné symbolů, opírající se o tehdy moderní poetismus a fotografii. Snímky Švejk v civilu a Načeradec, král kibiců mistr filigránsky skládaných obrazů potvrdí, že žánr komedie mu není vlastní, mezitím ale natočí nejlepší snímky své kariéry – němý Erotikon a zvukovou Extasi, snímek postavený na erotice a sexu, titul, jímž získá pevné místo v dějinách světového filmu. V následujících letech se pokouší o kariéru v Itálii, Spojených státech i Německu, na někdejší úspěchy už ale nenaváže.

Filmografie (výběr): Teddy by kouřil (1919), Kreutzerova sonáta (1926), Švejk v civilu (1927), Erotikon (1929), Ze soboty na neděli (1931), Načeradec, král kibiců (1932), Extase (1932), Nocturno (1934), Baletky (Ballerine, 1936), Mimo zákon (Within the Law, 1939), Žárlivost (Jealousy, 1945), Hledané dítě 312 (Suchkind 312,1955).