neděle 3. - PROJEKT 100 - 21,00 hodin - OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY

Komedie / Drama / Československo, 1966, 92 min
Režie: Jiří Menzel
Předloha: Bohumil Hrabal (kniha)
Scénář: Bohumil Hrabal, Jiří Menzel
Kamera: Jaromír Šofr
Hudba: Jiří Šust
Hrají: Václav Neckář, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Josef Somr, Alois Vachek, Jitka Zelenohorská, Vlastimil Brodský, Ferdinand Krůta, Květa Fialová, Naďa Urbánková, Jiří Menzel, Václav Fišer, Karel Hovorka st., František Husák, Jiří Kodet, Jiří Hálek, Miloslav Homola, Pavla Maršálková, Milada Ježková, Dagmar Zikánová
Vstupné členové FK 20+1, ostatní 80 + 1
Ostře sledované vlaky
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství...(oficiální text distributora)
oooo O oooo
Ostře sledované vlaky
Celovečerní černobílý debut Jiřího Menzela získal v roce 1968 Oscara za nejlepší zahraniční film. To však rozhodně není ten jediný důvod, proč se mu letos dostalo speciální péče restaurátorů. Protektorátní drama obohacené hrabalovským humorem neztrácí na smutném kouzlu ani téměř půl století od vzniku.
Nádraží Kostomlaty, zima, druhá světová válka. Posilou svérázného osazenstva stanice se stává mladý a nesmělý elév Miloš Hrma. Seznamuje se s výpravčím Hubičkou, který ho zasvěcuje do věcí pracovních i čistě osobních, a přednostou stanice, chovajícím holuby a hřímajícím mravokárné promluvy do větru, resp. do světlíku. Miloš se ve vší tichosti... Zobrazit více >
Celovečerní černobílý debut Jiřího Menzela získal v roce 1968 Oscara za nejlepší zahraniční film. To však rozhodně není ten jediný důvod, proč se mu letos dostalo speciální péče restaurátorů. Protektorátní drama obohacené hrabalovským humorem neztrácí na smutném kouzlu ani téměř půl století od vzniku.
Nádraží Kostomlaty, zima, druhá světová válka. Posilou svérázného osazenstva stanice se stává mladý a nesmělý elév Miloš Hrma. Seznamuje se s výpravčím Hubičkou, který ho zasvěcuje do věcí pracovních i čistě osobních, a přednostou stanice, chovajícím holuby a hřímajícím mravokárné promluvy do větru, resp. do světlíku. Miloš se ve vší tichosti a poctivosti snaží dělat svou práci co nejlépe (a zároveň přijít o panictví) a mezitím se mu dějiny míhají před nevinnýma očima po nekompromisních kolejích osudu.
Pod scénářem jsou podepsáni jak režisér Jiří Menzel, tak autor předlohy Bohumil Hrabal, jenž v předmluvě knižního vydání scénáře mimo jiné napsal, že projekt byl nabídnut k realizaci nejdříve Věře Chytilové či Evaldu Schormovi, ale oba odmítli. Nakonec se o látku přihlásil Menzel, jemuž prý s uchopením tématu pomohl jeho profesor z FAMU Otakar Vávra. Při práci na tomto filmu Jiří Menzel poprvé spojil sílu s kameramanem Jaromírem Šofrem, jemuž zůstal věrný až do svých loňských Donšajnů.
Ostře sledované vlaky se v rámci jednoho z „novovlnných" trendů vracejí ke druhé světové válce, ovšem nazírají ji jinou optikou. Režisér jednoduše zaujal jiný přístup k zobrazování hrdinství - portrétuje ho jako tichou vlastnost obyčejných lidí a staví ho do němého kontrastu s opěvovaným a historiky proklamovaným hrdinstvím, o němž zároveň v podstatě vůbec nemluví. To jde ruku v ruce s Hrabalovým zájmem o figurky žijící tak trochu na okraji - tentokrát ne zcela na okraji společnosti, ale na pomyslném okraji dějin. I ty nás ovšem přesvědčí o tom, že bez nich by se nepohnuly dál.
Snímek velmi osvěžujícím, humorným a v neposlední řadě i velmi smutným způsobem oživuje hrdinu českého odboje, kterému však dává lidský rozměr a nehalí ho do propagandistického, mýtotvorného závoje. Schválně: Pamatujete si postavu Miloše Hrmy jako panice, co zvadl jako lilium, nebo jako reka, který zneškodnil ostře sledovaný vlak?
Kniha i její adaptace obratně pracují se dvěma rádoby kontrastujícími, ale přesto se prolínajícími elementy - s tragédií a humorem. O metodě jeho použití platí do slova a do písmene to, co píše Jan Lukeš ve své knize Diagnózy času: „Humor se nové vlně stal médiem, jehož prostřednictvím dokázala až svatokrádežně nahlédnout dosud tabuizovaná témata a spatřit je v jejich všední lidské dimenzi."
Kristýna Pleskotová LFŠ 2014
oficiální text distributora,