BORIS LEONIDOVIČ PASTERNAK,

*10. února 1890, Moskva – +30. května 1960)

byl ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958.

Narodil se v umělecké rodině židovského původu. Jeho matka Rosalia Isidorovna Pasternaková (rozená Kaufmanová) byla klavíristka a otec Leonid Osipovič Pasternak akademický umělec na Petěrburgské akademii umění. Boris Pasternak měl dvě sestry a bratra. Častými hosty Pasternakových rodičů byli různí ruští umělci, mezi ty nejznámější patřil například Lev Nikolajevič Tolstoj.

Roku 1908 skončil gymnázium a pokračoval ve studiu práv na Moskevské univerzitě, roku 1912 studoval krátce i v Marburgu v Německu. Za román Doktor Živago byl vyloučen ze svazu spisovatelů, hrozilo mu odebrání sovětského občanství a vyhnání na Sibiř. Na jeho obranu vystoupila světová inteligence. Roku 1958 obdržel Nobelovu cenu, které se na nátlak sovětských orgánů zřekl potom, co ji telefonicky přijal. Cenu po jeho smrti přebral jeho syn Jevgenij.

Pohřben je u Moskvy v spisovatelském městečku - Peredelkině, kde žil v druhé polovině života. Jeho pohřeb se stal demonstrací lásky a úcty k svobodné tvorbě.

oooo O oooo

BORIS LEONIDOVIČ PASTERNAK,

 [10.2.1890-30.5.1960]

Ruský prozaik, básník a překladatel, nositel Nobelovy ceny. Boris Pasternak se narodil roku 1890 v Moskvě, v rodině významného malíře Leonida Pasternaka. V dětství projevoval výtvarné a hudební nadání, které uplatnil také v literatuře. Té se věnoval celý svůj život. Univerzitní studia filozofie a literatury absolvoval v Moskvě a v Marburgu. Za román Doktor Živago uveřejněný roku 1957 v Itálii (v Rusku až 1988) dostal Nobelovu cenu. Ale fyzicky ji obdržel až roku 1989 jeho syn. Pod tlakem štvavé kampaně bývalými vládnoucími kruhy v SSSR se jí byl nucen vzdát. Důvodem k nespokojenosti bylo uveřejnění románu na západě. Zemřel v Peredělkinu u Moskvy.

Pasternakovy lyrické sklony se projevují i v prozaické epice. Svým dílem navázal na Lermontova, Ťutčeva a Rilka. Částečně je ovlivněn symbolismem (Blok) a futurismem, ale nikdy se nezařadil do žádného proudu. Spolu s V. Majakovským je označován za největšího ruského meziválečného tvůrce.

Hodnotná je kromě románu Doktor Živago i jeho milostná, společenská a přírodní lyrika. Pasternak skrze ni vyjadřuje svůj vztah ke skutečnosti. Příroda ho okouzluje svou svěžestí a čistotou (časté obrazy bouře, hromu, blesku, vichru), objevuje poetičnost v jejích nejvšednějších projevech a někdy ji personifikuje.

Začínal jako futuristický lyrik, hlásící se k tzv. kubofuturismu. Pasternak ve svých raných sbírkách rozvíjel umění senzitivní reflexe světa a dějin prostřednictvím lyrických momentek i větších epických skladeb, jež vyvrcholilo v jeho pozdní lyrické tvorbě; ta již připomíná symbiózu hermetického uzavírání veškerých rovin reality do jednotlivých estetetických fenoménů a zároveň demonstruje její rozrušování vlivem básnické osobnosti.

- dílo

Próza:

Glejt

Doktor Živago, 1957)

Malá Luversová 

Dopisy z Tuly

Vzdušné tratě,  )

Druhé zrození 

Poezie:

Lyrika

Modrý host

Světlohra

Moje sestra život / Sestra má, život

Poručík Šmidt (Lejtěnant Šmidt, Rok 1905, 1927

Když se vyčasí (Kogda razgujajetsja, Hvězdný déšť, 1989 (1966)

Divadelní hry:

Slepá krása, 1969 (nedokončeno)