Slavičín

oficiální stránky města
Neděle, 28. listopad 2021

Vyhledávání

ČERVEN 2014 S MERYL STREEPOVOU - SLAVNÉ FILMY SLAVNÉ HEREČKY

Meryl Streep 6

  • nar. 22.6.1949  
    Ocenění
    1979, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, Kramerová versus Kramer
    1982, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon, Sofiina volba
    2011, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon, Železná lady

Meryl Streep 4
MERYL STREEP

Meryl Streep je již několik desítek let celosvětově uznávanou filmovou hvězdou, co se týče nominací na Oscara, se svými sedmnácti nominacemi (z toho třemi úspěšnými) je rekordmankou v tomto sledovaném soutěžním klání, další desítky nominací a trofejí provázejí její kariéru v udělování cen Zlatého glóbu, televizních cen Emmy, cen Britské filmové a televizní akademie a také na mezinárodních filmových festivalech. I když již překročila šedesátku, dokazuje, že i v tomto věku je možné být hvězdou včetně nestárnoucího sexappealu. V současné době patří mezi pětici hereček, které jsou největší zárukou investic producentů do filmového umění, a i když již sbírá ocenění za celoživotní dílo, přísunem nových a nových filmů dává stále najevo, že ještě zdaleka neřekla poslední slovo.

Narodila se jako Mary Louise Streep ve městě Summit ve státě New Jersey v USA, otec Harry William Streep byl úředníkem ve farmaceutické firmě, matka pracovala jako výtvarnice v reklamě. Meryl Streep od dětství milovala svět opery a na uměleckou dráhu se cílevědomě připravovala od útlého věku, byť ze sféry hudby přešla k herectví. Po zkušenostech s amatérským divadlem na střední škole studovala herectví na Yale School of Drama, kde mezi jejími spolužačkami můžeme zaznamenat také slavnou Sigourney Weaver. Již ve škole zaujala Meryl Streep odbornou veřejnost svými výstupy na divadelním jevišti (například v Shakespearově Snu noci svatojánské).

Po získání magisterského titulu na univerzitě v Yale odešla do New Yorku, kde začala hrát na různých divadelních scénách, mimo jiné v muzikálech na Broadwayi, jako talentovaná herečka se prosadila i v několika ročnících Shakespearova festivalu v New Yorku. Na jevišti vystupovala v repertoáru slavných moderních dramatiků jako byli Tennessee Williams nebo Arthur Miller, nevyhýbala se ale ani klasice. Za hru Vzpomínky na dva pondělky (právě od A. Millera) obdržela v roce 1976 prestižní divadelní cenu Tony pro nejlepší herečku. Druhá polovina sedmdesátých let pak byla ve znamení prvních velkých úspěchů v televizi a filmu. Na filmovém plátně se poprvé objevila v sentimentálním příběhu ze třicátých let JULIA (1977), již o rok později za svou kreaci ve filmu LOVEC JELENŮ (The Deer Hunter, 1978) získala první nominaci na Oscara za vedlejší roli. V téže době v Evropě natáčela televizní seriál HOLOCAUST (Holocaust, 1978), kde hrála německou ženu provdanou za židovského umělce. Seriál měl vysokou sledovanost po celém světě a Meryl Streep za svou roli obdržela první cenu Emmy. Stoupající počet nabídek od filmu ji na přelomu 70. a 80. let donutil na dvacet let úplně skoncovat s divadelní kariérou.

Další filmové role Meryl Streep jsou přehlídkou dobře známých titulů, z nichž většina značně převyšovala dobový průměr. S Dustinem Hoffmanem hrála v justičním dramatu KRAMEROVÁ VERSUS KRAMER (1979), které jí vyneslo první sošku Oscara. Tento film také zaznamenal nevídaný úspěch v kinech, jemuž se další tituly s Meryl Streep přibližovaly jen stěží. Dále spolupracovala například s Woody Allenem (MANHATTAN, 1979), točila také v zahraničí. Z jejích prací mimo Ameriku zmínku zasluhuje britský film FRANCOUZOVA MILENKA (The French Lieutenant's Woman, 1981), za nějž získala jako herečka v hlavní roli Cenu BAFTA (Britská filmová a televizní akademie) a Zlatý glóbus, opět byla též nominována na Oscara. Oscarovou nominaci proměnila v úspěch dalším umělecky hodnotným filmem SOPHIINA VOLBA (Sophie's Choice, 1982).

Také další filmy Meryl Streep byly ve znamení komerčních i uměleckých triumfů, i v našich kinech byl uveden například film Sydneye Pollacka VZPOMÍNKY NA AFRIKU (Out of Africa, 1985), kde v autobiografickém příběhu vytvořila postavu spisovatelky Karen Blixen (po jejím boku zde stál Robert Redford). Tentokrát pro ni zůstaly neúspěšné nominace na Oscara a Zlatý glóbus, získala ale dvě ocenění od asociací kritiků v USA a také Donatellovu cenu v Itálii. Sama herečka si zvláště cení své příležitosti v australském filmu VÝKŘIK VE TMĚ (Evil Angels, 1989), který natočila v Austrálii podle skutečné justiční causy. Tento film pro ni znamenal mimo jiné Cenu za nejlepší herecký výkon na festivalu v Cannes.

Výrazným odbočením z linie dramatických postav byla pro Meryl Streep komedie SMRT JÍ SLUŠÍ (Death Becomes Her, 1992). Černý humor Roberta Zemeckise sice nebyl nijak uměleckým dílem, ale v této neobvyklé příležitosti prokázala Meryl Streep i výrazný komediální talent. Přes toto sympatické a především divácky vděčné odskočení se Meryl Streep nadále prosazovala především v dramatických úlohách. Další nominace na Oscara jí vynesly filmy jako MADISONSKÉ MOSTY (The Bridges of Madison County, 1995) nebo JEDINÁ SPRÁVNÁ VĚC (One True Thing, 1998). Z jejích dalších počinů si chválu kritiků i přízeň diváků vysloužil náročná psychologická mozaika HODINY (The Hours, 2002). Tento film posbíral desítky ocenění po celém světě a Meryl Streep spolu s dalšími zúčastněnými hvězdami Nicole Kidman a Juliane Moore získala Stříbrného medvěda na mezinárodním festivalu v Berlíně.

V posledních letech Meryl Streep nadále exceluje v dramaticky vyhrocených úlohách, známější jsou ale její výstupy v dalších překvapivých odbočeních směrem ke komediálnímu žánru. Famózní kreací cynické manažerky zachránila jinak poměrně banální příběh ĎÁBEL NOSÍ PRADU (The Devil Wears Prada, 2006), totéž lze říci o jednoduchém muzikálu MAMMA MIA (2008), který opět (vedle nadčasové hudby skupiny ABBA) stojí na jejím výkonu. Celosvětovou tržbou přesahující půl miliardy dolarů je tento muzikál také nejúspěšnějším titulem hereččiny kariéry. Zatím naposledy se divákům předvedla ve filmech JULIE A JULIA (Julia and Julia, 2009) a NĚJAK SE TO KOMPLIKUJE (It's Complicated, 2009), první ze jmenovaných jí opět vynesl nominaci na Oscara. Zatím naposledy se celosvětově zviditelnila titulní rolí bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové ve filmu ŽELEZNÁ LADY (The Iron Lady, 2011), za niž v roce 2012 obdržela svého třetího Oscara, opět vyhrála také Zlatý glóbus a cenu BAFTA, stejně tak za tuto hereckou kreaci získala ceny v dalších zemích, například v Austrálii.

V roce 2001 se Meryl Streep po dlouhé odmlce začala prosazovat znovu také na divadelních jevištích, s úspěchem prezentovala své herectví především na scéně The Public Theater v New Yorku. Kromě všech již zmíněných aktivit nelze opominout ani její práci pro dabing, účinkovala například v kultovním seriálu SIMPSONOVI, její hlas zazněl také v několika animovaných filmech.

Meryl Streep má na svém kontě přes stovku ocenění a zhruba stejný počet neproměněných nominací. V roce 2003 získala ve Francii čestnou cenu Cézara za celoživotní mistrovství, podobné motivy nese i Stanislavského cena, udělená v roce 2004 v Moskvě. Celoživotní přínos filmu ocenil i Americký filmový institut (2004). Nyní je Meryl Streep i nositelkou dvou čestných doktorátů a od roku 2010 je členkou Americké akademie umění a literatury. Na mezinárodním festivalu v Berlíně obdržela v roce 2012 čestného Zlatého medvěda, ceny za celoživotní přínos filmu získala také na festivalech v San Sebastian (2008) a Římě (2009). Svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy má již od roku 1998.

Svůj první milostný vztah prožila Meryl Streep s divadelním a filmovým hercem Johnem Cazalem (1935-1978), který zemřel na rakovinu. Ještě téhož roku se provdala za sochaře Dona Gummera (*1946), s nímž žije ve šťastném manželství dodnes. Mají spolu čtyři děti. Dcery Mamie (*1983) a Grace (*1986) se též věnují herectví. I když by se mohlo zdát, že při početné filmografii mateřské povinnosti Meryl Streep nezasahovaly do její práce, úplně od věci tato úvaha není – například v roce 1990 připravovala s Goldie Hawn film THELMA A LOUISA, kvůli těhotenství (z nějž se v roce 1991 narodila nejmladší dcera Louisa) musela na tento projekt rezignovat.
Autor:
argenson

oooo O oooo

Meryl Streep

  • nar. 22.6.1949  

Meryl Streep je již několik desítek let celosvětově uznávanou filmovou hvězdou, co se týče nominací na Oscara, se svými sedmnácti nominacemi (z toho třemi úspěšnými) je rekordmankou v tomto sledovaném soutěžním klání, další desítky nominací a trofejí provázejí její kariéru v udělování cen Zlatého glóbu, televizních cen Emmy, cen Britské filmové a televizní akademie a také na mezinárodních filmových festivalech. I když již překročila šedesátku, dokazuje, že i v tomto věku je možné být hvězdou včetně nestárnoucího sexappealu. V současné době patří mezi pětici hereček, které jsou největší zárukou investic producentů do filmového umění, a i když již sbírá ocenění za celoživotní dílo, přísunem nových a nových filmů dává stále najevo, že ještě zdaleka neřekla poslední slovo.

Narodila se jako Mary Louise Streep ve městě Summit ve státě New Jersey v USA, otec Harry William Streep byl úředníkem ve farmaceutické firmě, matka pracovala jako výtvarnice v reklamě. Meryl Streep od dětství milovala svět opery a na uměleckou dráhu se cílevědomě připravovala od útlého věku, byť ze sféry hudby přešla k herectví. Po zkušenostech s amatérským divadlem na střední škole studovala herectví na Yale School of Drama, kde mezi jejími spolužačkami můžeme zaznamenat také slavnou Sigourney Weaver. Již ve škole zaujala Meryl Streep odbornou veřejnost svými výstupy na divadelním jevišti (například v Shakespearově Snu noci svatojánské).

Po získání magisterského titulu na univerzitě v Yale odešla do New Yorku, kde začala hrát na různých divadelních scénách, mimo jiné v muzikálech na Broadwayi, jako talentovaná herečka se prosadila i v několika ročnících Shakespearova festivalu v New Yorku. Na jevišti vystupovala v repertoáru slavných moderních dramatiků jako byli Tennessee Williams nebo Arthur Miller, nevyhýbala se ale ani klasice. Za hru Vzpomínky na dva pondělky (právě od A. Millera) obdržela v roce 1976 prestižní divadelní cenu Tony pro nejlepší herečku. Druhá polovina sedmdesátých let pak byla ve znamení prvních velkých úspěchů v televizi a filmu. Na filmovém plátně se poprvé objevila v sentimentálním příběhu ze třicátých let JULIA (1977), již o rok později za svou kreaci ve filmu LOVEC JELENŮ (The Deer Hunter, 1978) získala první nominaci na Oscara za vedlejší roli. V téže době v Evropě natáčela televizní seriál HOLOCAUST (Holocaust, 1978), kde hrála německou ženu provdanou za židovského umělce. Seriál měl vysokou sledovanost po celém světě a Meryl Streep za svou roli obdržela první cenu Emmy. Stoupající počet nabídek od filmu ji na přelomu 70. a 80. let donutil na dvacet let úplně skoncovat s divadelní kariérou.

Další filmové role Meryl Streep jsou přehlídkou dobře známých titulů, z nichž většina značně převyšovala dobový průměr. S Dustinem Hoffmanem hrála v justičním dramatu KRAMEROVÁ VERSUS KRAMER (1979), které jí vyneslo první sošku Oscara. Tento film také zaznamenal nevídaný úspěch v kinech, jemuž se další tituly s Meryl Streep přibližovaly jen stěží. Dále spolupracovala například s Woody Allenem (MANHATTAN, 1979), točila také v zahraničí. Z jejích prací mimo Ameriku zmínku zasluhuje britský film FRANCOUZOVA MILENKA (The French Lieutenant's Woman, 1981), za nějž získala jako herečka v hlavní roli Cenu BAFTA (Britská filmová a televizní akademie) a Zlatý glóbus, opět byla též nominována na Oscara. Oscarovou nominaci proměnila v úspěch dalším umělecky hodnotným filmem SOPHIINA VOLBA (Sophie's Choice, 1982).

Také další filmy Meryl Streep byly ve znamení komerčních i uměleckých triumfů, i v našich kinech byl uveden například film Sydneye Pollacka VZPOMÍNKY NA AFRIKU (Out of Africa, 1985), kde v autobiografickém příběhu vytvořila postavu spisovatelky Karen Blixen (po jejím boku zde stál Robert Redford). Tentokrát pro ni zůstaly neúspěšné nominace na Oscara a Zlatý glóbus, získala ale dvě ocenění od asociací kritiků v USA a také Donatellovu cenu v Itálii. Sama herečka si zvláště cení své příležitosti v méně známém australském filmu VÝKŘIK VE TMĚ (Evil Angels, 1989), který natočila v Austrálii podle skutečné justiční causy. Tento film pro ni znamenal mimo jiné Cenu za nejlepší herecký výkon na festivalu v Cannes.

Výrazným odbočením z linie dramatických postav byla pro Meryl Streep komedie SMRT JÍ SLUŠÍ (Death Becomes Her, 1992). Černý humor Roberta Zemeckise sice nebyl nijak uměleckým dílem, ale v této neobvyklé příležitosti prokázala Meryl Streep i výrazný komediální talent. Přes toto sympatické a především divácky vděčné odskočení se Meryl Streep nadále prosazovala především v dramatických úlohách. Další nominace na Oscara jí vynesly filmy jako MADISONSKÉ MOSTY (The Bridges of Madison County, 1995) nebo JEDINÁ SPRÁVNÁ VĚC (One True Thing, 1998). Z jejích dalších počinů si chválu kritiků i přízeň diváků vysloužil náročná psychologická mozaika HODINY (The Hours, 2002). Tento film posbíral desítky ocenění po celém světě a Meryl Streep spolu s dalšími zúčastněnými hvězdami Nicole Kidman a Juliane Moore získala Stříbrného medvěda na mezinárodním festivalu v Berlíně.

V posledních letech Meryl Streep nadále exceluje v dramaticky vyhrocených úlohách, známější jsou ale její výstupy v dalších překvapivých odbočeních směrem ke komediálnímu žánru. Famózní kreací cynické manažerky zachránila jinak poměrně banální příběh ĎÁBEL NOSÍ PRADU (The Devil Wears Prada, 2006), totéž lze říci o jednoduchém muzikálu MAMMA MIA (2008), který opět (vedle nadčasové hudby skupiny ABBA) stojí na jejím výkonu. Celosvětovou tržbou přesahující půl miliardy dolarů je tento muzikál také nejúspěšnějším titulem hereččiny kariéry. Následně se divákům předvedla ve filmech JULIE A JULIA (Julia and Julia, 2009) a NĚJAK SE TO KOMPLIKUJE (It's Complicated, 2009), první ze jmenovaných jí opět vynesl nominaci na Oscara. Celosvětově se znovu zviditelnila titulní rolí bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové ve filmu ŽELEZNÁ LADY (The Iron Lady, 2011), za niž v roce 2012 obdržela svého třetího Oscara, opět vyhrála také Zlatý glóbus a cenu BAFTA, stejně tak za tuto hereckou kreaci získala ceny v dalších zemích, například v Austrálii.

V roce 2001 se Meryl Streep po dlouhé odmlce začala prosazovat znovu také na divadelních jevištích, s úspěchem prezentovala své herectví především na scéně The Public Theater v New Yorku. Kromě všech již zmíněných aktivit nelze opominout ani její práci pro dabing, účinkovala například v kultovním seriálu SIMPSONOVI, její hlas zazněl také v několika animovaných filmech.

Meryl Streep má na svém kontě přes stovku ocenění a zhruba stejný počet neproměněných nominací. V roce 2003 získala ve Francii čestnou cenu Cézara za celoživotní mistrovství, podobné motivy nese i Stanislavského cena udělená v roce 2004 v Moskvě. Celoživotní přínos filmu ocenil i Americký filmový institut (2004). Nyní je Meryl Streep i nositelkou dvou čestných doktorátů a od roku 2010 je členkou Americké akademie umění a literatury. Na mezinárodním festivalu v Berlíně obdržela v roce 2012 čestného Zlatého medvěda, ceny za celoživotní přínos filmu získala také na festivalech v San Sebastian (2008) a Římě (2009). Svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy má již od roku 1998.

Svůj první milostný vztah prožila Meryl Streep s divadelním a filmovým hercem Johnem Cazalem (1935-1978), který zemřel na rakovinu. Ještě téhož roku se provdala za sochaře Dona Gummera (*1946), s nímž žije ve šťastném manželství dodnes. Mají spolu čtyři děti. Dcery Mamie (*1983) a Grace (*1986) se též věnují herectví. I když by se mohlo zdát, že při početné filmografii mateřské povinnosti Meryl Streep nezasahovaly do její práce, úplně od věci tato úvaha není – například v roce 1990 připravovala s Goldie Hawn film THELMA A LOUISA, kvůli těhotenství (z nějž se v roce 1991 narodila nejmladší dcera Louisa) musela na tento projekt rezignovat.
www.fdb.cz - Pavel "argenson" Vlach

oooo O oooo

MERYL STREEP

Meryl Streep je jedinou dcerou ze tří dětí úředníka farmaceutické firmy a reklamní výtvarnice. Divadlu se začala věnovat už na střední škole v Bernardsville a svou hereckou aktivitu ještě víc rozvinula během studií angličtiny a dramatického umění na prestižní Vassar College v Poughkeepsie, kde na sebe upozornila v inscenaci Strindbergovy Slečny Julie. O letních prázdninách vystupovala se zájezdovým divadelním souborem Green Mountain Guild z Vermontu.

V letech 1970-73 absolvovala hereckou průpravu na Yale Drama School a Joseph Papp ji ihned angažoval do newyorského Public Theatre. Od pol. 70. let působila na významných mimobroadwayských scénách (mj. Phoenix Theatre), kde slavila úspěchy v aktovkách Arthura Millera Paměť dvou pondělků, Tennessee Williamse 27 vozů plných bavlny (cena Theatre World Award), v Čechovově Višňovém sadu a Shakespearových hrách Jindřich V., Oko za oko a Zkrocení zlé ženy (New York Shakespeare Festival).

Na Broadwayi se poprvé představila 1977 v Brechtově a Weillově muzikálu Happy End. Do širšího diváckého povědomí vstoupila prostřednictvím TV seriálu Holocaust, kde za úlohu mladé německé ženy Inge Helmsové-Weissové, která dobrovolně následuje svého židovského manžela (James Woods) do koncentračního tábora, obdržela cenu Emmy 1978.

Před film. kamerou si počínala také velmi slibně, jak o tom svědčí její první nominace na Oscara 1978 za roli dívky Lindy, jejíž snoubenec (Christopher Walken) na následky otřesných zkušeností z vietnamského zajetí zešílí, ve společensko-psychologickém dramatu Lovec jelenů (r. M. Cimino).

Populární hvězdu a laureátku Oscara 1979 a Zlatého glóbu 1979 z ní učinila rázem úloha emancipované Joanny Kramerové, která opouští manžela (Dustin Hoffman) a sedmiletého synka (Justin Henry), aby se mohla plně a nezávisle seberealizovat, v melodramatu podle stejnojmenného románu Averyho Cormana Kramerová versus Kramer (r. R. Benton).

O svých kvalitách charakterní herečky přesvědčila dvojrolí viktoriánské, nešťastně zamilované Sarah Woodruffové a současné elegantní film. herečky Anny, které ztělesnila ve film. přepisu románu Johna Fowlese Francouzova milenka (r. K. Reisz); za svůj výkon získala cenu BAFTA 1981, Zlatý glóbus 1981 a další nominaci na Oscara 1981.

Náročnou, expresívně pojatou kreaci, za niž byla poctěna Oscarem 1982, předvedla v úloze Polky Sofie Zawistowské, která marně hledá se svým milencem (Peter MacNicol) únik od trýznivých vzpomínek na pobyt v koncentračním táboře, ve zfilmovaném románu Williama Styrona Sophiina volba (r. A. J. Pakula).

Zcela protikladný typ hrdinky - povahově jednoduchou, bezprostřední a temperamentní dívku - vytvořila v postavě dělnice z oklahomské továrny na plutonium jménem Karen Silkwoodová, která doplatila vlastním životem na to, že se pokusila odhalit pravdu o porušování bezpečnostních zásad a ochrany zdraví zaměstnanců, v sociálně kritickém dramatu podle skutečné události Silkwoodová (r. M. Nichols).

Skutečným případem, který se stal v Austrálii, bylo inspirováno také drama Výkřik ve tmě (r. F. Schepisi), v němž se představila jako Linda Chamberlaineová, manželka pastora sekty adventistů (Sam Neill), nevinně odsouzená za údajnou vraždu svého dítěte. Kromě psychologicky složitých partů M. S. zvládá i odlehčenější polohu humorné nadsázky, jak o tom přesvědčila rolí herečky Suzanne Valeové ve smutné komedii podle autobiografické knihy herečky Carrie Fisherové Pohlednice z Hollywoodu (r. M. Nichols) a také rolí stárnoucí muzikálové divy Madeline Ashtonové, jíž se koupená nesmrtelnost příliš nevydařila, v bláznivé černé komedii Smrt jí sluší (r. R. Zemeckis).

V letech 1994-96 byla po sobě třikrát nominována na Zlatý glóbus (Divoká řeka, Madisonské mosty, Marvinův pokoj) a rovněž bezúspěšně se ucházela o Oscara 1995 za roli farmářky Francescy Johnsonové, o jejímž krátkém citovém vzplanutí k zcestovalému fotografovi (Clint Eastwood) vypráví komorní milostný příběh podle románu Roberta Jamese Wallera Madisonské mosty (r. C. Eastwood). Nejpočetnější skupinu v její galerii ženských portrétů zaujímají postavy emancipovaných žen, hledajících sebe sama, svůj životní způsob, své místo ve společnosti.

Nesoulad mezi reálnou podobou života a vnitřním světem je vede k nervozitě, k pocitu nenaplněnosti a hledání východiska. Navíc mají schopnost sebereflexe, ale často také dávku osamocenosti a tajemnosti. Jsou uzavřenější, neodkrývají se, vždy v nich zůstává hloubka nesdělitelného prožitku. Její hrdinky berou život se sebeovládáním, bolestivé události citově prožívají uvnitř, s vnějším zdáním klidu, bez momentálních emočních vznětů, vše nazírají jakoby z vyšší perspektivy poznání složitosti života.

Dále se pak objevila ve filmech Předtím a potom (Before and After, režie B. Schroeder, 1996), nebo s Diane Keaton a Leonardem DiCapriem ve filmu Marvinův pokoj (Marvin´s Room, režie J. Zaks, 1996). Za film podle předlohy Ammy Quindlen Jediná správná věc (One True Things, režie C. Franklin, 1998) získala svou jedenáctou oskarovou nominaci.
Mezi její další snímky patří film Hodiny (The Hours, režie S. Daldry, 2002), za který byla oceněna na Berlínském filmovém festivalu a za který získala další oskarovou nominaci. Za svou roli ve filmu Adaptace (Adaptation, režie S. Jonze 2002) získala Zlatý glóbus.

V roce 2003 dostala Cézara za celoživotní přínos světovému filmu a cenu „Commandeur de l´Order des Arts et des Lettres“, nejvýše ceněnou francouzskou filmovou trofej.
Ve stejném roce si zahrála ve filmu Andělé v Americe (Angels in America, režie M. Nichols), následující rok pak ve snímku Manchurianský kandidát (The Manchurian Candidate) v režii Jonathana Demmea.

Roli zkušené terapeutky, která řeší problémy své klientky Rafi (Uma Thurman) ztvárnila ve filmu Prime (2005). Rafi je zklamaná z mužů a Lisa ji poradi, aby si našla takového muže, který ji vrátí chuť do života. To se Rafi podaří a Lisa je spokojená s pozitivním vývojem své klientky, ovšem jen do té doby než zjístí, že oním mužem je její vlastní syn.

Meryl Streep je představitelkou uměřeného, kultivovaného herectví s umírněnými gesty, své role komponuje podle zákonů psychologického prožitku a pravdivosti, ale také estetiky. Se svou rodinou a s režisérem A. J. Pakulou se M. S. zúčastnila 1. ročníku MFF Zlatý Golem v Praze 1995 u příležitosti promítnutí filmu Sophiina volba.

Meryl Streep je nejen podle různých statistik (např. oscarové nominace) asi jednou ze skutečně nejlepších hereček současnosti a i v rámci celé historie kinematografie zaujímá svým těžko srovnatelným hereckým umem přední místa. Dokazuje to i jejích 14 nominací na Oscara - což je rekord, který zatím nikdo nepřekonal a asi jen těžko překoná. Co se týče samotných cen, je skoro až neuvěřitelné, že Meryl má doma jen dvě: a to naposledy z roku 1985 za hlavní roli v dramatu Sophiina volba! (prvního Oscara dostala za vedlejší roli v Kramerové vs. Kramer). Svým chameleonstvím, schopností převtělit se do jakékoli postavy - ať už se jedná o role dramatické či naopak výsostně komediální (Lemony Snicket, Smrt jí sluší), nemá konkurenci ani mezi mladou generací a stěží ji někdo někdy překoná.
Navíc patří mezi hvězdy, které se nepotřebují stavět na odiv davům diváků a médiím. Své jméno spojuje výhradně s filmem. Žije poklidným rodinným životem, bulvární plátky by stěží našly na jejím životě něco pikantního.

Při natáčení filmu Mama Mia! se spřátelila s hercem Piercem Brosnanem (kterého si mimochodem do filmu ona samotná vybrala). Po vztahu s předčasně zesnulým hercem Johnem Cazalem (1936-1978) se provdala roku 1978 za sochaře Dona Gummera, s nímž žije šťastně dodnes a má s ním čtyři děti, syna Henryho (nar.1979) a dcery Mamie (nar.1983), Grace Jane (nar.1986) a Louisa (nar.1991).

Autor: zosinka, janetvs, kate1238, wendy92 Osobnosti cz

oooo O oooo

Meryl Streepová

Ocenění

1979, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, Kramerová versus Kramer

1982, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon, Sofiina volba

2011, Oskar, nejlepší ženský herecký výkon, Železná lady

V průběhu své kariéry ztvárnila na stříbrném plátně, v televizi a na divadelním pódiu ohromující množství různorodých rolí. Herečka, která má na kontě dva Oscary a rekordních třináct nominací, si poprvé zkusila hereckou profesi až na vysoké škole, kde získala hlavní roli ve hře Miss Julie. Poté ji program výměnného studia zavál do Dartmouthu, kde studovala divadelní scénáristiku, dekoraci scény a kostýmní návrhářství. Po dokončení školy získala stipendium na Yale, kde získala magisterský titul v divadelním herectví a také - jako první žena v historii školy - ocenění Carol Dye Acting Award.

V průběhu následujících let začala úspěšně budovat nadějnou divadelní kariéru. Za strhující výkon ve hře Tennesseeho Williamse 27 Wagons Full of Cotton získala Outer Critics Circle Award a Theater World Award a byla nominována na cenu Tony. Později se objevila na Broadwayi v muzikálu Happy End a získala cenu Obie za výkon ve hře Alice at the Palace. V této době také získala Emmy v kategorii nejlepší herečka za roli zničené německé matky v kontroverzním osmidílném seriálu Holocaust.

Svou filmovou kariéru načala po boku Jane Fonda ve filmu Freda Zinnemana Julia. Ve svém druhém filmu Lovec jelenů ztvárnila dívku z osamělého pensylvánského města, které nenávratně změní válka ve Vietnamu. Snímek, v němž si zahrála s Robertem De Nirem a Christopherem Walkenem, jí vynesl nominaci na Oscara. Jejím dalším filmem bylo politické drama Svedení Joea Tynana s Alanem Aldou.

Následující léto se vrátila na divadelní pódium, kde si pod režijní taktovkou Joea Pappa zahrála ve Shakespearově hře Zkrocení zlé ženy. V této době stíhala kromě divadla také souběžné natáčení filmů Manhattan Woodyho Allena a Kramerová vs. Kramer s Dustinem Hoffmanem, který jí vynesl prvního Oscara (v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli).

Na třetího Oscara byla nominována za snímek Francouzova milenka Karla Reisze, ve kterém si zahrála dvojroli. Čtvrtou nominaci, tentokrát za film Sophiina volba Alana Pakuly, opět proměnila a získala tak prvního Oscara v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli. Daší nominaci jí vyneslo drama Mikea Nicholse Silkwoodová. Následující film Zamilovat se, v němž si znovu zahrála po boku Roberta De Niro, jí vynesl cenu David Award, italskou obdobu Oscara.

V roce 1985 si zahrála ve filmech Víc než dost a Vzpomínky na Afriku, přičemž za druhý z nich byla nominována na dalšího Oscara a získala druhou cenu David Award. Následovaly dva projekty s Jackem Nicholsonem - Hořkost Mikea Nicholse a Jako nepoddajný plevel Hectora Babenca, za nějž byla nominována na sedmého Oscara. Poté v Austrálii natočila film Pláč ve tmě Freda Schepisiho, který jí vynesl celou řadu cen včetně New York Film Critics Circle Award, AFI Award, ocenění pro nejlepší herečku na MFF v Cannes a nominaci na dalšího Oscara.

Díky filmům Ďáblice Susan Seidelman a Pohlednice z Hollywoodu Mikea Nicholse si mohla Streep připsat na konto také dvě nominace na Zlatý glóbus a v případě druhého jmenovaného také na dalšího Oscara. Následovala dvojice komediálních rolí ve filmech Chraň si svůj život Alberta Brookse a Smrt jí sluší Roberta Zemeckise s Goldie Hawn.

Poté, co se vrátila z evropského natáčení filmu Dům duchů zpět do Států, natočila pod režijní taktovkou Curtise Hansona film Divoká řeka s Kevinem Baconem. Poté s režisérem Jimem Abrahamsem vyprodukovala drama …First Do No Harm, v němž si zahrála matku epileptického dítěte, která se snaží najít účinnou alternativní léčbu. Role jí vynesla nominaci na Emmy.

Její další film Madisonské mosty v režii Clinta Eastwooda jí přinesl velké uznání u filmové kritiky a nominace na cenu SAG, Zlatý glóbus a Oscara. V následujícím roce si zahrála s Liamem Neesonem ve filmu Barbeta Schroedera Předtím a potom a s Diane Keaton a Leonardem DiCapriem ve filmu Marvinův pokoj, za nějž byla nominována na další Zlatý glóbus. V roce 1999 si zahrála s Renee Zellweger ve filmu Jediná správná věc podle románu Anny Quindlen. Za roli byla nominována na cenu SAG, Zlatý glóbus a Oscara a získala Berlinale Camera Award na MFF v Berlíně. V témže roce si zahrála s předními britskými a irskými herci ve filmu Tanec na konci léta.

V roce 1999 se naučila hrát na violoncello kvůli filmu Wese Cravena Hudba mého srdce, pojednávajícím o učitelce hry na violoncello a svobodné matce, která se snaží pomocí hudby prosvětlit život městských dětí. Za práci na tomto filmu byla nominována na dvanáctého Oscara.

V roce 2001 se spolu se svou rodinou přestěhovala do New Yorku, kde si zahrála v divadelním hitu The Seagull. Součástí hvězdného obsazení byli také Kevin Kline, Christopher Walken, Marcia Gay Harden, Natalie Portman, John Goodman a Philip Seymour Hoffman.

V roce 2003 získala na MFF v Berlíne Zlatého medvěda za práci na filmu Hodiny, v němž si zahrála s Nicole Kidman a Julianne Moore. Za roli byla také nominována na cenu SAG a Zlatý glóbus. V témže roce si zahrála excentrickou Susan Orlean ve filmu Spikea Jonzea Adaptace, který jí vynesl Zlatý glóbus a nominace na Oscara a cenu BAFTA. V témže roce získala v Paříži Césara za celoživotní dílo. V roce 2003 následoval epický seriál z produkce HBO Andělé v Americe v režii Mikea Nicholse, v němž ztvárnila hned čtyři různé postavy. Seriál jí vynesl Zlatý glóbus a cenu SAG pro nejlepší herečku.

Mezi její filmy z poslední doby patří Manchurianský kandidát, Řada nešťastných příhod a Prime, v němž si zahrála s Umou Thurman. Nedávno jsme ji mohli vidět také v polodokumentárním muzikálu Roberta Altmana Zítra nehrajeme! s Lily Tomlin a Lindsay Lohan. V tomto roce dále propůjčila hlas jedné z postav animovaného filmu Mravenčí polepšovna a zahrála si v dramatu Chena Shi-Zhenga Dark Matter, který se objeví v kinech v průběhu roku 2007

www.sms.cz

MERYL STREEP

Meryl Streep 1

Meryl Streep 1

 
Meryl Streep 2

Meryl Streep 2

 
Meryl Streep 3

Meryl Streep 3

 
Meryl Streep 4

Meryl Streep 4

 
Meryl Streep 5

Meryl Streep 5

 
Meryl Streep 6

Meryl Streep 6

 
Meryl Streep 7

Meryl Streep 7

 
Meryl Streep 8

Meryl Streep 8

 
Meryl Streep 9

Meryl Streep 9

 
Meryl Streep 10

Meryl Streep 10

 
Meryl Streep 11

Meryl Streep 11

 
Meryl Streep 12

Meryl Streep 12

 
Meryl Streep 14

Meryl Streep 14

 
Meryl Streep 13

Meryl Streep 13

 
Meryl Streep 15

Meryl Streep 15

 
Meryl Streep 16

Meryl Streep 16

 
Meryl Streep 17

Meryl Streep 17

 
Meryl Streep 18

Meryl Streep 18

 
Meryl Streep 19

Meryl Streep 19

 
Meryl Streep 20

Meryl Streep 20

 
Meryl Streep 21

Meryl Streep 21

 
Meryl Streep 22

Meryl Streep 22

 
Meryl Streep 23

Meryl Streep 23

 
Meryl Streep 24

Meryl Streep 24

 
Meryl Streep 25

Meryl Streep 25

 
Meryl Streep 26

Meryl Streep 26

 
Meryl Streep 27

Meryl Streep 27

 
Meryl Streep 28

Meryl Streep 28

 
Meryl Streep 29

Meryl Streep 29

 
Meryl Streep 30

Meryl Streep 30

 
Meryl Streep 31

Meryl Streep 31

 
Meryl Streep 32

Meryl Streep 32

 
Meryl Streep 33

Meryl Streep 33

 
Meryl Streep 34

Meryl Streep 34

 
Meryl Streep 35

Meryl Streep 35

 
Meryl Streep 36

Meryl Streep 36

 
Meryl Streep 37

Meryl Streep 37

 
Meryl Streep 38

Meryl Streep 38

 
Meryl Streep 39

Meryl Streep 39

 
Meryl Streep 40

Meryl Streep 40

 
Meryl Streep 41

Meryl Streep 41

 
Meryl Streep 42

Meryl Streep 42

 
Meryl Streep 43

Meryl Streep 43

 
Meryl Streep 44

Meryl Streep 44

 
Meryl Streep 45

Meryl Streep 45

 
Meryl Streep 46

Meryl Streep 46

 
 
Vytvořeno 30.5.2014 11:31:35 - aktualizováno 30.5.2014 11:50:55 | přečteno 4306x | kino
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load