Slavičín

oficiální stránky města
Úterý, 30. listopad 2021

Vyhledávání

DUBEN 2014 SE STANLEY KUBRICKEM - SLAVNÉ FILMY SLAVNÉHO TVŮRCE

Stanley Kubrick 10

Stanley Kubrick (26. července 1928 Bronx, New York, USA – 7. března 1999, Harpenden, hrabství Hertford 

Stanley Kubrick

Stanley Kubrick 13
Stanley Kubrick (26. července 1928 Bronx, New York, USA – 7. března 1999, Harpenden, hrabství Hertford, Anglie) byl americký režisér a fotograf. Narodil se v rodině lékaře Jacka Kubricka. I přes špatné školní výsledky byl považován za velice inteligentního. Proto ho otec naučil hrát šachy. Z Kubricka se stal vynikající hráč. A jeho filmy skutečně připomínají partii šachů. Vše je důkladně a pečlivě promyšleno dopředu. Kubrick dostal ke třináctým narozeninám fotoaparát. Měl výjimečné nadání a v sedmnácti ho dokonce přijali do časopisu Look jako učedníka.

V roce 1951 vyměnil fotoaparát za filmovou kameru a natočil krátké dokumentární snímky o životě boxerů (Day of the Fight), o knězi, který musí na nejvzdálenější farnosti létat letadlem (Flying Padre), a o námořnických odborech (The Seafarers). Jeho prvním celovečerním dílem byl Fear and Desire o fiktivní válce ve fiktivním světě.

Stanley Kubrick byl velice kontroverzním filmařem, známým svým přehnaným puntičkářstvím a nespokojeností. Snad každý jeho film byl cenzurován, případně zakázán. Snímek Stezky slávy o popravě tří francouzských vojáků v období 1. světové války byl ve Francii dlouhá léta zakázán.

Lolita podle stejnojmenného románu Vladimira Nabokova o lásce pedofilního profesora ke čtrnáctileté nymfičce musela být upravována samotným Kubrickem, který jakýkoliv nedobrovolný zásah do svého díla odmítal.

To nebylo nic v porovnání s Mechanickým pomerančem. Britské úřady tvrdily, že film rozpoutal vlnu zločinů páchaných mladistvými. Kubrickově rodině bylo vyhrožováno smrtí. Tvůrce se rozhodl, že film se až do jeho smrti nesmí v Británii promítat v kinech a v televizi.

Kubrickovým posledním filmem se stal psychologický snímek Eyes Wide Shut. Jeden z nejslavnějších filmových režisérů zemřel ve spánku na infarkt.

Ocenění

Kubrick získal za celou svou kariéru pouze jediného Oscara, a to za vizuální efekty k 2001: Vesmírná odysea. Nominován byl však dvanáctkrát. Ve filmu Vesmírná odysea zdokonalil metodu přední projekce. Nejen díky použití této metody i faktu, že film Vesmírná odysea neprošel cenzurou a navíc byl financován penězi amerických daňových poplatníků se rojí spekulace, zda Kubrick nestál i za filmem Přistání na měsíci[zdroj?].

Dílo

Spalující touha (Eyes Wide Shut 1999)

Olověná vesta (Full Metal Jacket, 1987)

Osvícení (The Shining, 1980)

Barry Lyndon (1975)

Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1971)

2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, 1968)

Dr. Divnoláska aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I

Learned to Stop Worrying and Love the Bomb, 1964)

Lolita (1962)

Spartakus (1960)

Stezky slávy (Paths of Glory, 1957)

Zabíjení (The Killing, 1956)

Killer's Kiss (1955)

The Seafarers (1953)

Fear and Desire (1953)

Day of the Fight (1951)

Flying Padre (1951)

www.wikipedie.cz

oooo O oooo

Životopis

Stanley Kubrick, osobnost mnohými lidmi uznávaná, ale i proklínána… Člověk, který nebyl výjimečný jen svým citem pro fotografii a film, člověk, který se stal vzorem nebo inspirací pro nejednoho z nás…

Stanley se narodil 26. července 1928 ve státě New York, v USA. I když nebyl na škole nijakým premiantem třídy, již tenkrát ho považovali za umělce, za nadaného žáka. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho otec, doktor, nebyl nehezkými školními výsledky nadšen, a tak ho v roce 1940 poslal do Kalifornie ke strýci Martinu Pervelerovi s nadějí, že změna prostředí mu právě v tomto ohledu prospěje. Již o rok později se Stanley vrátil zpět do Bronxu, aby zde dokončil Taftovu střední školu, a otec určité změny k lepšímu viděl. Snažil se najít nějaký koníček, který by jeho syna uchvátil a aniž by tušil, jaké to bude mít následky, naučil ho hrát šachy a koupil mu fotoaparát.

Šachy najednou hrály v Kubrickově životě velmi důležitou roli. Nejen, že je využíval k přísunu finančních prostředků, také ho inspirovaly v celé jeho pozdější tvorbě. Staly se uměleckým motivem v mnoha filmech a jak je známo, vše rád s šachovou partií srovnával.

Svůj první fotoaparát obdržel od otce Jacka v den svých třináctých narozenin a v tu chvíli se stalo fotografování jeho největší vášní. Úplně jemu propadl, stal se fotografem školního časopisu a díky tomu, že pocházel z “lepších” poměrů si mohli rodiče dovolit pořídit mu dokonce vlastní temnou komoru, ve které trávil Stanley spoustu času. Až fotografie, kterou pořídil těsně po Roosveltově smrti mu přinesla zasloužené ovoce… Zobrazovala stánkáře, prodejce novin, který truchlil nad smrtí tolik vážené osobnosti, s hlavou opřenou do dlaně a s leskem v očích, jež prozrazoval vše. Kubrickův objektiv zachytil dokonale lidské city a fotografii odkoupil časopis Look. Následovala spolupráce, při níž Kubrick byl externistou – fotografem a úspěšný magazín zveřejňoval jeho snímky z cest po Spojených státech. Svůj fotoaparát nosil na cestách v papírové tašce, aby na první pohled nevypadal jako turista.

V roce 1950 investoval Stanley své úspory, aby se dostal do filmové branže. Se svým přítelem Alexandrem Singerem natočil dokumentární snímek z prostředí boxu Day of the Fight (Den zápasu). Po tom, co byl uveden na scéně, dal Kubrick v časopise Look výpověď a živil se hrou šachů a natáčením krátkých dokumentárních filmů "na zakázku" (např. Flying Padre).

Jeho první hraný film Strach a touha vznikl v roce 1953. Paralelně s natáčením snímku se rozpadlo jeho manželství s kráskou ze střední školy - Tobou Metz. Na snímek panovaly rozporuplné názory, když v Kubrickově životě nastávalo období, kdy žil jen z podpory, a to z 30 dolarů týdně. Rozhodně si ale lidé a kritici nemohli nevšimnout jeho talentu a následující film Vrahův polibek už upoutal pozornost. To bylo v roce 1955, hned následující rok poté přibyl film další - Killing, tedy Zabíjení. Snímek se nedočkal přílišného komerčního úspěchu, přesto přinesl Kubrickovi dobrou pověst.

Nastal rok 1957 a s ním další Kubrickův očekávaný snímek Stezky slávy, kde se hlavní role ujal Kirk Douglas. Právě on byl tím, který Stanleyho požádal o převzetí natáčení filmu Spartacus v roce 1960. I díky Kubrickovým nápadům a inspiracím byl snímek úspěšným a získal 4 Oscary. Natáčení však nebylo vůbec snadné. Mnoho členů natáčecího štábu bylo Kubrickovým přístupem pobouřeno.

Šedesátá léta přinesla na hvězdné nebe filmově zpracovanou Nabokovovu Lolitu. Příběh o vztahu mladé krásné dívky a jejího nevlastního otce, kterého si zahrál James Mason. (1962). Kubrick mistrnými tahy přenesl nádech z knižní předlohy, přičemž zachoval humor i ironii příběhu. Dokázal z úhlavních herců dostat ty nejlepší výkony a utvořil provokativní snímek, který je dodnes řazen mezi nejlepší filmy odhalující téma sexuální posedlosti.

Roku 1964 přišel Stanley jako již "veleznámý" režisér s dnes už kultovní černou komedií Dr. Strangelove - Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Byl to první film v historii, který se odvážil podívat na atomovou válku z trošku jiného úhlu a zobrazit ji jako něco v podstatě absurdního. Nejen tato sžíravá satira mu přinesla pověst opravdového umělce, který již nemusel dbát na příkazy Hollywoodu.

Nastala nová kapitola dějin filmu, a to příchodem Kubrickova dalšího veledíla. 2001: Vesmírná Odysea (2001: A Space Odyssey) nasadila velmi vysoko laťku pro následovnou éru science fiction. Vesmírná Odysea, na které Stanley spolupracoval s významným vypravěčem sci-fi Arthurem C. Clarkem byla pro Kubricka velmi důležitá. Proto není divu, že byl rozčílen, když při její premiéře lidé vstávali od poloviny filmu a s nepochopením odcházeli. Kubrick byl zklamán a zmaten. Náhle ale slyšeli jeho přátelé zprávy z rádia, které všechno v dobré obrátily. Hlásaly: film se líbí! Ti, co odešli, byli hlupáci (pro zajímavost - bylo to asi 241 lidí).

Píše se rok 2001. Lety do vesmíru jsou samozřejmostí a pozvolné osídlování nejbližších planet a měsíců již také není nijak zvláštním jevem. Vědomosti o vesmíru však zatím nejsou tak hluboké, jak si mnozí představují a když se objeví něco prapodivného, o čem nikdo nic neví, je potřeba to, v zájmu zachování pořádku, utajit.

Sám Woody Allen dnes tvrdí, že když film viděl poprvé, vůbec se mu nelíbil a tak úplně nepochopil Kubrickův tah, ovšem po dalším shlédnutí trochu změnil názor a dnes už ví, že Odysea byla a stále je zaslouženě velmi váženým a zajímavým dílem.

Stejně tak, jako v předchozích několika Stanleyho režijních počinech se lidé rozdělili na dva tábory. Jedni zmiňovaný film milují, druzí ho nechápou nebo nenávidí. Snímek byl oceněn Oscarem za vizuální efekty.

Stanley Kubrick velmi obdivoval historickou osobnost - Napoleona, francouzského generála a císaře, jednoho z největších vojevůdců v historii lidstva. Ten strávil pár posledních let v zajetí, kde také zemřel. Kubrick tvrdil, že Bonaparte byl nepopsatelný génius a snad smíme říct, že byl i jeho velkým vzorem a inspirací. Stejně tak jako již zmiňované šachy... Kubrick byl mistrem "splétání pavučin". Vše si tak bohémsky propojoval a srovnával. Jeho nejčastější srovnání se týkalo právě šachové partie, války a filmu samotného...

Následovalo nelehké životní období Stanleyho Kubricka, které mu nadělilo jedno z nejkontroverznějších děl historie - Mechanický pomeranč. (Clockwork Orange, 1971). Kvůli násilnickým scénám byl snímek zakázán ve Velké Británii, ovšem v Hollywoodu se vysílal a Stanley trpěl. Vyslechl si nevyčíslitelně výhružek a obviňování, bál se pouštět na ulici svou rodinu, nechtěl vycházet z domu... Sám by rád film z vysílání stáhl, ovšem nepodařilo se mu tak učinit a Mechanický pomeranč se hrál celých 61 týdnů, po které pan režisér zažíval nemalé útrapy. Až po této době film stáhli.

Adaptace novely Anthonyho Burgese se chlubí nezapomenutelnými záběry a hudbou vrývající se pod kůži s Beethovenovou Devátou symfonií v čele. Úchvatný příběh o naprosté ztrátě morálky se vyvedl i díky obsazení, a to především hlavní role, kterou bravurně odvedl Malcolm McDowell. Film diváka doslova šokuje...

Britský historický film, natočený podle románové fresky WM Thackeraye Barry Lyndon (1975) přetrvává jako zlomový snímek, který na filmové plátno přenesl historii neuvěřitelně živě. Kubrick se při režírování Lyndona stal známý svými neuvěřitelnými požadavky, které měl nejen k hercům, ale celému štábu a dostal tak pověst "přísného režiséra". Desítky záběrů natáčel bez přestávky a byl tak říkajíc až nelítostným. I přes 4 nominace na Oscara se film nedočkal komerčního úspěchu a Stanley tak měl pocit, že jeho úsilí přišlo nazmar.

Roku 1980 Kubrick potvrdil fámy o tom, že jako režisér není nenáročný, a to při natáčení svého prvního hororu Osvícení (The Shining). Předlohou snímku byl uznávaný Stephen King, tomu se ovšem prý filmové zpracování nelíbilo. Hlavní herecké úlohy, spisovatele Jacka Torranceho, se ujal neméně obdivovaný Jack Nicholson. Opět se některé záběry točily stále dokola bez pauz, dokud Kubrick nebyl spokojený. Dokonce nutil hlavní představitele snímku dívat se na depresivní Lynchův film Mazací hlava, aby je tak uvedl do "patřičné" nálady.

Celých sedm let uběhlo, než se ukázalo na veřejnosti další očekávané dílo kontroverzního režiséra - Olověná vesta (1987). Myšlenka na tento snímek (Full Metal Jacket) se prý zrodila v režisérově hlavě už v roce, kdy bylo na scéně Osvícení, ovšem Stanley se také musel věnovat svému osobnímu životu, ne jen tomu "nereálnému filmovému". Oženil se a pořídil si tři krásné děti. Snímek se vyjadřoval k tématu vietnamské války a odehrává se ve dvou stejně dlouhých kapitolách.

Dalším následujícím oficiálním projektem Stanleyho Kubricka byl jeho poslední natočený snímek s hollywoodskými hvězdami v čele Eyes Wide Shut. (Spalující touha.) Manželský pár si zde "střihli" reální manželé Tom Cruise a Nicole Kidman. I když Kubrick veřejně prohlásil, že Spalující touha je jeho nejlepším filmem, jeho uvedení (1999) se dočkalo rozporuplných reakcí.

Už pár dní po dokončení snímku zemřel Kubrick na infarkt myokardu v klidném spánku dne 7. března 1999.

Nestačil tak dokončit rozpracovaný projekt A.I. - Umělá inteligence, na kterém spolupracoval s Brianem Aldissem a od kterého vyžadoval nejlepší vizuální efekty. Po nečekané režisérově smrti převzal tento úkol Steven Spielberg, který se Stanleym často diskutoval o jeho práci a jako osobnosti z filmové branže si ho velmi vážil. Film byl dokončen v roce 2001 a my můžeme jen spekulovat o tom, zda by pan Kubrick s konečnou podobou souhlasil.

Právoplatně je Stanley Kubrick považován za jednu z nejvýraznějších osob historie filmu. Možná právě díky přísnosti, kterou choval k hereckým představitelům "svých" filmových rolí můžeme jeho snímky řadit mezi nejpropracovanější.

To, že se veřejnost dělí na dva tábory (první Kubricka obdivuje a miluje, ten druhý zatracuje) jen dokazuje, že se Pan režisér (schválně s velkým P) nebál odhalovat různá témata, o kterých se mnozí z nás bojí mluvit.

www.osobnosti.cz

oooo O oooo

Životopis (biografie) / Informace:

Stanley Kubrick se narodil 26. července 1928 v New Yorku. Otec byl lékař, jako hobby měl fotografování a šachy. Možná právě proto mladý Stanley se sám brzy nadchl pro šachy a ve škole se zase věnoval fotografování. Byl značně průměrným žákem. Znepokojení rodiče ho nechali absolvovat sérii testů na Kolumbijské univerzitě a k jejich velkému překvapení se ukázalo, že Stanley má výjimečně vysoký inteligenční kvocient, ale škola jej jednoduše otravuje:

"Škola mne nic nenaučila a do devatenácti let jsem nepřečetl ani jednu knížku, proto, že by mne bavila." Kubrick se kvůli velmi slabému prospěchu nemohl hlásil k přijetí na vysokou školu. V sedmnácti letech začal pracovat jako fotograf v magazínu „Look". Sám na sebe vzpomíná z této doby jako na kostnatého, rozcuchaného mládence, který nosil fotoaparát v papírové tašce, aby nevypadal jako turista. Během dalších necelých pěti let Kubrick hodně cestoval a doplňoval si vzdělání nesčetnými tituly knih a také se účastnil různých přednášek na Kolumbijské univerzitě.

V té době (tedy v devatenácti) se i poprvé oženil. Jeho vyvolenou byla Toba Metz, kolegyně ze třídy. Vášnivě se také věnoval filmovému umění. Na projekcích retrospektiv jednotlivých režisérů v Museum of Modem Art dokázal strávit i pět večerů týdně. Jak sám přiznává, nejvíce jej fascinovala vizuální genialita Wellesových filmů, střih u Ejzenštejna a ohromující pohyb kamery u Ophülse. 0 víkendech Kubrick „dělal zápočty" z aktuální filmové produkce.

Mezi jeho četbou z filmové teorie byla především díla sovětských filmových tvůrců. Kubrick tehdy hodně četl Ejzenštejna, Pudovkina a Stanislavského. Špatné a neúspěšné filmy, které viděl, byly pro něj výzvou k vyzkoušení vlastních sil. Nejlepším způsobem, jak se cokoliv naučit, je začít to dělat a mimo jiné i proto v r. 1950 vznikl první Kubrickův film s názvem Den zápasu. Byl to šestnáctiminutový dokument o boxerovi Walteru Cartierovi. Film byl prodán RKO za 4000 dolarů a Kubrick, povzbuzený tímto faktem, nechal fotografování a začal se věnovat režii. Další film Létající padre (1951) byl rovněž prodán RKO, ale tentokrát nepřinesl zisk.

V r. 1953 vznikl půlhodinový dokument s názvem The Seafarers (Námořníci), který také nebyl úspěšný. Přesto se Kubrick rozhodl, že natočí hraný film. Jako režisér debutoval filmem s názvem Strach a touha (1953), když mu bylo dvacet pět let (těsně před rozvodem s první ženou a manželstvím s Ruth Sobotka, tanečnicí z Bauchine‘s City Center). Recenze na film vyzněly poměrně příznivě, i když Kubrick sám s odstupem času měl k filmu řadu výhrad a považoval jej za zcela nezdařilý.

Po filmu Strach a touha natočil Kubrick Vrahův polibek, thriller druhé třídy, který nepřekročil rámec film noir: Ani tento film nebyl úspěšný, ale díky němu Kubrick lépe pronikl do filmového řemesla, protože obě ranná díla sám napsal, produkoval, režíroval, točil, stříhal i ozvučil. Kubrickovým prvním, již zcela profesionálním filmem se stalo Zabíjení (1956). Rozpočet filmu činil 320 000 dolarů. Kubrickovi se podařilo přimět agenturu United Artists, aby film financovala a distribuovala.

Prvním důležitým filmem tohoto režiséra však byly teprve Stezky slávy (1957). UA znovu souhlasila s vložením peněz (investice kolem jednoho milionu dolarů) pouze proto, že se o scénáři nadšeně vyjadřoval Kirk Douglas, představitel hlavní role ve filmu, zcela realizovaného v Německu. Podkladem pro scénář se stala autentická událost z období 1. sv. války, kdy Francouzi dovolili útok na neobyčejně silně opevněný pahorek, přestože útok neměl jiný smysl, nežli naplnit ambice několika generálů. Velmi pesimisticky vyznívající filmový obraz se nemohl více než osmnáct let dočkat své premiéry ve Francii, protože jeho rozšiřování bylo oficiálně zakázáno. Komerčního úspěchu film sice nedosáhl, ale byl velmi dobře přijat odbornou kritikou.

Koncem padesátých let se Kubrick dostal do finančních potíží a teprve Spartakus (1960), superprodukce a současně první barevný a širokoúhlý Kubrickův film s hvězdným obsazením, umožnil Kubrickovi start jako materiálně i umělecky nezávislého filmového tvůrce.

Od té doby se datuje jeho určitá režisérská mánie, projevující se ve snaze totálně kontrolovat každý aspekt realizovaného filmu, a to ve všech etapách jeho vzniku. Kubrick téměř stoprocentně odpovídá za všechno, co je spojeno s filmem, který režíruje: je přítomen na tiskových konferencích, účastní se střihových prací filmových a televizních upoutávek na své filmy, projektuje plakáty, dohlíží na dabbing, kontroluje použité kopie a dokonce rozhoduje, do kterých kin mohou být jeho filmy distribuovány. Nezabývá se naopak marketinkem. Tvrdí totiž, že pokud se mu nějaké téma zdá dostatečně zajímavé, pak se také podaří získat zájem publika.

Aby mohl Kubrick realizovat svůj další film, přestěhoval se do Velké Británie, která se mu tak zalíbila, že se v ní usadil natrvalo. Tam bydlí doposud, i když se i nadále považoval za amerického umělce a své filmy točil za americké peníze. Nejčastěji pracuje ve svém domě v okolí Londýna, kde bydlí se svou třetí ženou, Susanne Christiane Harlan a třemi dcerami. Podobá se poněkud středověkému umělci, který žije pro své umění a bydlí přímo nad svou pracovní dílnou. plnou různého zařízení pro vykonávané povolání: filmových kamer, střižen a projektorů.

Hodně kontroverzního přijetí se dostalo jeho adaptaci Lolity (1961) podle románu Vladimíra Nabokova. Autor románu byl současně autorem scénáře, i když zpočátku práci na scénáři odmítl. Údajně teprve když se Nabokovovi zdálo, že čte již hotový scénář, se spoluprací souhlasil. To, co se po dlouhém úsilí podařilo zveřejnit jako knihu, nebylo počátkem šedesátých let možné ukázat na plátně. Výsledkem je, že se dá hovořit pouze o polovičním úspěchu filmové Lolity. z hlediska uměleckého to nebyla žádná výhra, i když film dosáhl kasovního úspěchu.

Skutečnou trefou do černého se stal Dr. Divnoláska aneb Jak sem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Film si získal velké uznání kritiky a byl také velmi populární u filmových diváků. Tato černá groteska se vysmívala militarismu studené války smrtelně komickým, a přitom neobyčejně trefným způsobem. Kubrick poprvé film nejen režíroval, ale i produkoval:; a podobně jako předcházející film se natáčel v Anglii, protože Peter Sellers, který v něm hrál trojroli, se zde v té době právě rozváděl.

Následující čtyři léta zabrala Kubrickovi realizace filmu 2001: Vesmírná odysea. Scénář filmu vznikl za spolupráce Arthura C. Clarka. Natáčení hereckých scén trvalo čtyři měsíce. Nafilmování 205 speciálních efektů trvalo dalšího půldruhého roku. Kubrickovi se podařilo vytvořit nový typ filmového představení: naprosto vizuálního, mnohoznačného, mystického a současně mytologického. Film stál deset a půl milionu dolarů a byl to zároveň jeden z nejlépe navštívených filmů v dějinách kinematografie. Reakce kritiky byla téměř jednohlasně nadšená. Film měl velký vliv na filmovou sci-fi a stal se pro ni nevyčerpatelným zdrojem inspirace a napodobování. Jako jediný Kubrickův film se dočkal svého (neúspěšného) pokračování v podobě filmu Petera Hyamsa 2010 (1984).

Povzbuzen úspěchem se Kubrick rozhodl natočit další film, který by spektakulárností a elánem mohl být pro Vesmírnou odyseu konkurencí. Plánoval realizaci velké filmové epopeje o Napoleonovi, ale vzhledem k nákladům se zamýšleného projektu vzdal.

S odstupem času můžeme říct, že Odysea je první částí trilogie, věnované úvahám na téma současné západní civilizace. Její druhou částí je adaptace známé knihy Antony Burgesse „Mechanický pomeranč". Film se stejným názvem (A Clockwork Orange, 1971) vyvolal mnoho kontroverzních reakcí a šokoval především zobrazením brutálního násilí demoralizované bandy teenagerů, kteří se pohybují po ulicích města v neurčité, avšak nepříliš vzdálené době. Šok, vyvolaný filmem ve Velké Británii, byl tak velký, že se režisér po několika měsících - jako odpověď na některé recenze anglických kritiků -rozhodl zakázat distribuci díla, které kritici pochopili jako nabádání k násilí a jeho glorifikaci. Velká Británie je doposud jedinou zemí, ve které platí absolutní zákaz rozšiřování filmu, jak v kinech, tak i na videokazetách. Film byl celý natočen ve Spojeném království a podíleli se na něm britští herci.

Třetí část trilogie o společnosti tvoří adaptace románu z 19. století W.M. Thackeraye Barry Lyndon (1975) - film, plánovaný na hodinu a půl, který měl být natočen v okolí Kubrickova sídla. Film byl výjimečný už jen tím, že byl jako celek realizován mimo studio v přirozených interiérech a s použitím autentických dobových kostýmů. Byl natočen během 256 dní a stál 11 milionů dolarů. I přes uznání kritiky se film nestal kasovním trhákem.

Krátce po premiéře Kubrick zakoupil práva na zfilmování románu Stephena Kinga s názvem „Osvícení" a začal s přípravami na další film. Pro tento film hovořil - podle Kubricka - způsob, jakým autor příběh vystavěl. Přáním režiséra bylo, aby budoucí film byl něčím více, nežli variací na Exorcistu či Omen. Kubrickova adaptace (Osvícení, 1980) byla po premiéře přijata kritikou spíše chladně, i když si povšimla snahy pozvednout konvenční horor na úroveň morálního obrazu současnosti. Film se také dostal do Guinessovy knihy rekordů kvůli největšímu počtu opakování jedné z dialogových scén Shelley Duval musela svoji repliku opakovat 127krát Je třeba si leště povšimnout faktu, že nepoužité fragmenty sekvence, kterou film začíná. byly později nastříhány do závěrečných fragmentů filmu Ridleya Scotta Blade Runner.

Premiéra následujícího a zatím posledního Kubrickova filmu se uskutečnila o sedm let pczději Full Metall Jacket (1987) je dalším obrazem na téma války, tentokrát vietnamské. Vyvolal řadu polemik a diskusí jako ostatně většina Kubrickových filmů a zvláště proto, že se objevil v blízkostí dvou jiných děl která se zabývala .,vietnamským tématem": Četa(1986) Olivera Stonea a Gardens of Stone (Kamenné zahrady, 1987) Francisca Forda Coppoly.

V současné době režisér přerušil na určitý čas práce, spojené s adaptací knihy Louise Begelmana s názvem „Wartime Lies", věnované tragédii holocaustu. Scénář má pracovní název „Aryan Papers" a vypráví příběh mladé Polky a její tety. Mnohé naznačuje, že film se bude natáčet v Polsku a v hlavní roli se muže objevit Jodie Foster, Uma Thurman nebo také Julia Roberts. Výroba tohoto filmu byla odložena kvůli tomu, že se Kubrick vrátil ke svému dřívějšímu projektu - vědeckofantastickému románu s názvem „A.I." (zkratka Artificial Intelligence). Odehrává se v budoucím světě, postupně zaplavovaném tajícími ledovci obou pólů, který řídí nezvykle inteligentní roboti. Kubrick už dávno promýšlel tento nápad, ale považoval za nemožné jej natočit jak kvůli nákladům, tak i s ohledem na předpokládané technické problémy při realizaci filmu Využití počítačů v Jurském parku jej přimělo k tomu, že se tímto nápadem začal znovu zabývat.

ZDROJ: Projekt 100 - 2000

STANLEY KUBRICK

Stanley Kubrick 1

Stanley Kubrick 1

 
Stanley Kubrick 2

Stanley Kubrick 2

 
Stanley Kubrick 3

Stanley Kubrick 3

 
Stanley Kubrick 4

Stanley Kubrick 4

 
Stanley Kubrick 5

Stanley Kubrick 5

 
Stanley Kubrick 6

Stanley Kubrick 6

 
Stanley Kubrick 7

Stanley Kubrick 7

 
Stanley Kubrick 8

Stanley Kubrick 8

 
Stanley Kubrick 9

Stanley Kubrick 9

 
Stanley Kubrick 10

Stanley Kubrick 10

 
Stanley Kubrick 11

Stanley Kubrick 11

 
Stanley Kubrick 12

Stanley Kubrick 12

 
Stanley Kubrick 13

Stanley Kubrick 13

 
Stanley Kubrick 14

Stanley Kubrick 14

 
Stanley Kubrick 15

Stanley Kubrick 15

 
Stanley Kubrick 16

Stanley Kubrick 16

 
Stanley Kubrick 17

Stanley Kubrick 17

 
Stanley Kubrick 18

Stanley Kubrick 18

 
Stanley Kubrick 19

Stanley Kubrick 19

 
Stanley Kubrick 20

Stanley Kubrick 20

 
Stanley Kubrick 21

Stanley Kubrick 21

 
Stanley Kubrick 22

Stanley Kubrick 22

 
Stanley Kubrick 23

Stanley Kubrick 23

 
Stanley Kubrick 24

Stanley Kubrick 24

 
Stanley Kubrick 25

Stanley Kubrick 25

 
 
Vytvořeno 27.3.2014 20:53:21 | přečteno 1809x | kino
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load