Ita  Rina

– tvář z plakátu LFM 2009

Při vymýšlení grafiky Letního filmového maratonu 2009, věnovaného zčásti slovinskému filmu, jsem hledal inspiraci na internetu. Měl jsem  představu něčeho očného, co bude souviset se slovinským filmem a zároveň upoutá pozornost. Zadával jsem do „gůglu“ klíčová slova jako „slovanian film“ a podobně. Dlouho jsem nemohl na nic kloudného přijít, až na mne vykoukla z kontrastní černobílé fotky tvář dívky s uhrančivým pohledem. Po krátkém pátrání jsem zjistil, že patří slovinské herečce, která si říkala Ita Rina – slavné především ve 30. letech minulého století. Hned jsem věděl, že mám to, co potřebuji. Mé nadšení se ještě znásobilo, když jsem vyhledal její filmografii – myslím, že lepšího „maskota“ pro český seminář slovinského filmu bych našel stěží….

Ita Rina (vlastním jménem Ida Kravanja) se narodila 7. července 1907 ve slovinském městečku Divača poblíž italských hranic. Pro její kariéru měla zásadní vliv účast v soutěži krásy v Záhřebu, které se účastnila ve svých devatenácti letech tajně, bez vědomí rodičů. Zde zaujala zástupce německé společnosti Ostermayer, od které dostala pozvání na kamerové zkoušky v Berlíně. Ty pro ni dopadly nadmíru dobře, brzy začala být obsazována do menších rolí v německých filmech. Debutovala v roce 1929 ve snímku Was die Kinder ihren Eltern verschweigen. Poté následovalo několik menších rolí v dalších filmech.

Průlomovým krokem  kariéry se stal její odchod do Československa, kde si zahrála nejprve v roce 1929 ve filmu Hanba a o rok později ji do hlavní role filmu Erotikon obsadil Gustav Machatý. Na svou dobu kontroverzní němý film přinesl velkou pozornost i půvabné představitelce hlavní ženské role Itě Rině. V Československu si zahrála ještě roli prostitutky Tonky ve filmu Karla Antona Tonka Šibenice (je považován za 1. zvukový film natočený v ČSR a návštěvníci LFM 2009 jej budou moct shlédnout), poté se přestěhovala se svým manželem, kterého poznala již v Berlíně, do Bělehradu. Její kariéra byla především díky těmto československým filmům slušně nastartovaná – dostala i pozvání do Hollywoodu – to však odmítla. Zůstala s rodinou v Bělehradě. Do roku 1939 hrála v několika německých či koprodukčních filmech (např. Das Lied der schwarzen Berge – 1932, Die Korallenprinzessin – 1937, Zentrale Rio – 1937, …a život jde dál – ČSR, Jugoslávie 1935). Další hereckou dráhu ji přerušila válka, po které se Itě Rině, stejně jako mnoha jiným tehdejším hercům nepodařilo navázat na předválečné úspěchy. K filmu se vrátila až v roce 1960, když si zahrála roli matky v jugoslávském filmu Rat režiséra Veljka Bulajiče.Celkem si zahrála v osmnácti celovečerních filmech.

Zemřela v roce 1979 v Budvě (zajímavostí je, že tentýž rok zemřel také režisér Tonky šibenice – Karel Anton). Ve Slovinsku, kde je dnes považovaná za jedinou slovinskou mezinárodně úspěšnou filmovou hvězdu, byla v Divači v roce 2000 otevřena expozice věnovaná jejímu životu. Den výročí jejího narození se zde údajně každoročně slaví projekcí filmu Erotikon.

oooo O oooo

ITA RINA

Životopis (biografie) / Informace:

Ita Rina pocházela z Rakouska-Uherska (dnešní Slovinsko) a po vítězství v jugoslávské soutěži krásy byla angažována německou filmovou společností. Její sláva byla započata až slavným Erotikonem. Dále se objevila v rutinním ještě němém snímku Hanba. Zazářila však ve snímku Tonka Šibenice natočeném podle povídky E. E. Kische. Snímek byl dodatečně ozvučen v atelierech Gaumont u Paříže v české, německé, ale i francouzské verzi.

Dále byla vybrána jako hlavní představitelka do československo-jugoslávského snímku - A život jde dál z jugoslávské přímořské osady, snímek si pouze kladl vyšší umělecké cíle, což je vůči zajímavému výrazu Ity Riny pro filmografii docela škoda. Objevila pak ještě v pár pro nás neznámých snímcích - (Die Korallenprinzessin, Zentralle Rio).

Skonala 10. května 1979 v Černé Hoře.

Jako jediná slovinská herečka dosáhla mezinárodní proslulosti.