Svatá hora

Zástupce hnijící evropské společnosti, dítě kokakolové kultury, nebo latinskoamerický desesperado? Alejandro Jodorowsky se vydává na cestu na Posvátnou horu a během své cesty boří všechna tabu. Zároveň máme co do činění s posvátným iniciačním dílem, které je reakcí na autorovu teorii o změně lidstva prostřednictvím filmů. Ty mohou být účinnější než LSD, osvítí diváky a pak dojde k novému třesku. Snímek je poprvé uváděn v odpovídající obrazové kvalitě a s adekvátní hudbou, jak o tom "prokletý" režisér snil víc než patnáct let. (oficiální text distributora)

oooo O oooo

Svatá hora

Symbolický snímek spisovatele, výtvarníka, herce, divadelníka a filmaře Alejandra Jodorowského Svatá hora (1973) překvapuje i po pětatřiceti letech intenzitou umělecké vize a suverenitou jejího ztvárnění (jednalo se tehdy o nejdražší mexický film). Zapadá do konceptu tzv. „panického umění“ (jež prosazoval Jodorowsky s Fernandem Arrabalem a Rolandem Toporem), ale zároveň představuje surrealistický projekt par excellence, navazující na klasiky (tj. Dalího a Bunuela - srv. Andaluského psa, uváděného rovněž v letošním Projektu 100; FP 1/2008z). - Děj, zahlcený symbolickými obrazy, opírajícími se o barevnost, symetričnost a znakovost, a provázený proměnlivou hudební složkou, se vymyká popisu, i když syžet je vcelku jednoduchý. Zloděj, podobný Ježíši, se dostane z latinskoamerického města, ovládaného diktaturou, k alchymistovi, který mu představí mnohem mocnější „zloděje“ z různých planet. Pod alchymistovým vedením se všichni vydají na svatou horu, aby tam ukradli mudrcům tajemství nesmrtelnosti. Přitom podstupují zkoušky, jejichž smyslem je odříkání a zbavení se světského balastu. – Všestranný autor se netají inspiračními zdroji z různých náboženství či z mystických hnutí. Jeho dílo je zároveň ďábelsky ironickou a krutou satirou dobových politických i společenských událostí (včetně uměleckého snobismu). Důležitou roli hrají i nahota a erotika. Z dnešního pohledu snímek ztratil nádech kultovní provokace. Podle všeho umožnil jeho dokončení autorův obdivovatel John Lennon, který prostřednictvím manažera Allena Kleina poskytl peníze. Přesto až na MFF v Cannes 2006 byla uvedena verze, odpovídající Jodorowského představě.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2008/2

oooo O oooo

Svatá hora

The Holy Mountain

Alejandro Jodorowsky, Alejandro Jodorowsky

USA, Mexiko, USA, Mexiko 1973

španělsky, anglicky, španělsky, anglicky, české titulky, české titulky | 114 min

Projekt 100 se letos opravdu vytáhnul; jeho perlou je nezařaditelná mystická zpověď chilského režiséra Alejandra Jodorowského, kterou pasuje na jednu z hlavních distribučních událostí roku. Snímek Svatá hora (1973) pomohl jeho režisérovi dokončit John Lennon – ale nikdo se to neměl dozvědět. Tak zněla dohoda mezi slavným hudebníkem (a velkým režisérovým fanouškem) a Jodorowským, který Lennonovu finanční pomoc odtajnil až na konci devadesátých let. Filmař, který dle svých slov vždy chtěl „dělat nezávislé filmy s rozpočtem velkofilmů“, natočil od konce 60. let šest celovečerních snímků a Svatá hora je považována za Jodorowského nejkomplexnější dílo. Zároveň bude pro mnoho diváků nejnáročnějším kouskem – režisérovy magické vize přenesené na plátno nesnesou srovnání téměř s ničím a ne nadarmo píše David Čeněk v katalogu přehlídky, že „snímek nelze pochopit během jedné projekce“. Pokud evropského diváka napadne nějaká příbuznost, bude to asi italský provokatér Pasolini; také Jodorowsky s chutí a velmi sarkasticky kope do katolické církve. Film nemá žádný silný příběh, spojujícím článkem je pouze „biblické“ putování mladého muže, kterého mistr alchymie zasvětí do života vládců sedmi planet sluneční soustavy. „Vážný“ astrální a mystický symbolismus snímku ale Jodorowsky co chvíli shazuje drsnými groteskními výjevy, které prozrazují jeho odpor k moderní civilizaci. Svatá hora rozhodně nepotěší zastánce dobrého vkusu a tradiční morálky, v některých výjevech máme co do činění až s halucinogenním tripem. Dílo Alejandra Jodorowského se stalo kultem již v sedmdesátých letech a letošní premiéra Svaté hory jistě přispěje k oživení tohoto zájmu – film na první pohled vychází vstříc lačným „hledačům absolutna“, obestírá ho aura posvátného iniciačního díla, obsahuje šokující scény a na slovo „mystika“ slyší snad každý senzitivnější student. Nekompromisní modelová skladba obrazů a režisérova umanutost ale rozvolňuje pozornost při sledování a film vyžaduje velmi silnou spoluúčast diváka; jinak se ve snímku zcela ztratí. Čím Svatá hora fascinuje především, je uchvacující preciznost obrazů, které jsou od prvního do posledního záběru přesně komponovány jako malířská plátna. Leckdy se i děj schválně zastaví a herci spočinou v póze připomínající slavná díla malířských mistrů. Vizuální perfekcionismus ocení diváci zejména díky restaurovaným barvám a zvuku na nové kopii, která byla poprvé představena v roce 2006 na canneském festivalu.

Projekt 100