Číňan

Kinamand

Chinaman

Publikováno: 9.2.2006

Dánsko-čínský film Číňan zachycuje osud osamělého muže středního věku., je ale též obrazem střetu odlišných kulturTweet Dánsko-čínský film Číňan zachycuje osud osamělého muže středního věku., je ale též obrazem střetu odlišných kultur. Nejedná se o střet politický, ve filmu místo zbraní promlouvají lidské emoce. Ty však někdy mohou být stejně zraňující.

Režisér Henrik Ruben Genz (nar. 1959) se věnoval dlouhou dobu tvorbě televizních seriálů. Jeho první celovečerní film Někdo jako Hodder (En som Hodder, 2003) byl oceněn na festivalech věnovaných dětskému filmu (ve Zlíně, Chicagu a Londýně). Scénář k jeho druhému celovečernímu snímku Číňan napsal K. F. Aakeson, autor scénáře manželského dramatu Nechte maličkých… (Lad de sma born), uvedeného s úspěchem v karlovarské soutěži v roce 2004.

Číňan vypráví o mlčenlivém instalatérovi Keldovi (Bjarne Henriksen) a jeho hledání klidu v proměnlivém světě, který není vždy podle našich představ. Mohutného, do vlastních úvah uzavřeného muže jako by vyčerpávala neměnná každodennost. Ani se nesnaží vzdorovat, když manželka opustí společnou domácnost. Také ztrátu zákazníků přijímá s klidem, či spíše s pocitem neschopnosti cokoli změnit. Keldovo osamění zjevně začalo dávno před odchodem manželky, ten byl jen podnětem k tomu, aby rozprodal zařízení svého bytu a zavřel dílnu. Jeho společenský život se nadále omezuje na každodenní večeři v čínském bistru. Majitel restaurace Feng jednoho dne poprosí Kelda o nezvyklý obchod: chce ho za úplatu oženit se svou mladší sestrou (Vivian Wu), aby nemusela odejít zpět do Číny. Keldo souhlasí, sňatek proběhne, a svazek, který měl být pouze formální, se začíná nenápadně rozvíjet. Vztah hlavních postav je vystavěn nejen na odlišnosti kulturních zvyklostí a rodných jazyků, ale především na gestech a emocích, které plynou z nejistých a ustaraných, či naopak na chvíli štěstím prosvětlených tvářích.

Režisér zkoumá i problém uchování tradičních vztahů v novém prostředí. Čínské bistro žije svým vlastním životem, stejně jako Fengova rodina. Očistný vztah ústřední dvojice je oživen několika vedlejšími postavami, jež přinášejí trochu napětí, nejistoty a vtipu.

Kulturní odlišnost je formálně zdůrazněna i v úvodních titulcích a v názvech kapitol užitím čínských znaků zároveň s latinkou. Významné je i sloučení evropských a čínských prvků v hudebním doprovodu. V obraze režisér vsadil na studené barevné odstíny; interiéry a exteriéry naplňují hlavně modré či šedé barevné tóny.

Genzův křehký příběh o složitém soužití lidí z různých částí světa je konkrétním, ze zdánlivě nedůležitých detailů vybudovaným obrazem dnešní globalizované civilizace. Keldo i Číňanka mají motivy pro uskutečnění fingované svatby různé, pro oba je však výsledek stejný. Jazyková a kulturní bariéra totiž přetrvává i po sňatku. Keldova osamělost a nejistota Číňanky jsou okolnosti, jež provázejí na počátku téměř každý vztah, jsou zde tím více pochopitelné. Postupně je nahradí vzájemné poznávání a rostoucí důvěra - dokud nedojde ke krutému, od počátku naznačenému narušení tohoto překvapivého souznění.

Pohledem na soužití zdánlivě tak různorodé dvojice film Číňan poukazuje na možnost lidského pochopení a přijetí druhého i přes jeho vnitřní, kulturně dané odlišnosti. - Na karlovarském festivalu v roce 2005 tento film získal Cenu ekumenické poroty a cenu FIPRESCI.

Téma papírových manželství s cizinci z východu se objevuje v řadě filmů. Vzpomeňme třeba Zelenou kartu, k níž měl francouzskému bohémovi Georgesovi pomoci sňatek se spořádanou Američankou Brontë, bouřlivou německou Turkyni Sibel, která se v Proti zdi snažila svatbou vyhnout patriarchálnímu diktátu, nebo Kolju, který se do vany pana Louky dostal jen díky tomu, že se mamince zachtělo českých dokladů.

I instalatér Keld dostane nabídku k formálnímu sňatku. K vyrovnání s bývalou ženou se slíbené peníze budou hodit, a tak se koná velkolepá veselka letargického Dána na sklonku středního věku s tichou Číňankou Ling.

Zatím hlavně ‚televizní‘ režisér Henrik Ruben Genz se se scénářem Kima Fupze Aakesona (Starý, nový, půjčený a modrý) doslova pomazlil. Všechny dostupné prostředky od kostýmů po hudbu využil k tomu, aby zachytil křehkost vznikajícího vztahu a namíchal vyvážený koktejl severského fatalismu s tajemnem a obřadností, typickými pro východní kinematografii. Nikde není tato směs lahodnější než ve scénách ze života novomanželů, kteří kultivovaně předstírají plnohodnotný svazek a pokorně očekávají den pohovoru s imigračním úředníkem. Keld ovšem umí čínsky jako Ling dánsky, tedy vůbec, a veškerá komunikace tak probíhá formou pohledů, úsměvů, gest a společných nákupů a večeří, jež Ling denně obřadně připravuje. Jejich vztah i způsob jeho zachycení v něčem připomíná pouto mezi Charlotte a Bobem ze Ztraceno v překladu.

Číňan patří k filmům, které dokážou rozesmát i dojmout na úrovni, a potěší i ty, kdo ve strachu z třesoucí se ‚dogma-kamery‘ na severské filmy raději přestali chodit Číňan

více o filmu Číňan - kategorie Premiéry - Komentáře:0

Publikováno: 9.2.2006

Dánsko-čínský film Číňan zachycuje osud osamělého muže středního věku., je ale též obrazem střetu odlišných kulturTweet Dánsko-čínský film Číňan zachycuje osud osamělého muže středního věku., je ale též obrazem střetu odlišných kultur. Nejedná se o střet politický, ve filmu místo zbraní promlouvají lidské emoce. Ty však někdy mohou být stejně zraňující.

Režisér Henrik Ruben Genz (nar. 1959) se věnoval dlouhou dobu tvorbě televizních seriálů. Jeho první celovečerní film Někdo jako Hodder (En som Hodder, 2003) byl oceněn na festivalech věnovaných dětskému filmu (ve Zlíně, Chicagu a Londýně). Scénář k jeho druhému celovečernímu snímku Číňan napsal K. F. Aakeson, autor scénáře manželského dramatu Nechte maličkých… (Lad de sma born), uvedeného s úspěchem v karlovarské soutěži v roce 2004.

Číňan vypráví o mlčenlivém instalatérovi Keldovi (Bjarne Henriksen) a jeho hledání klidu v proměnlivém světě, který není vždy podle našich představ. Mohutného, do vlastních úvah uzavřeného muže jako by vyčerpávala neměnná každodennost. Ani se nesnaží vzdorovat, když manželka opustí společnou domácnost. Také ztrátu zákazníků přijímá s klidem, či spíše s pocitem neschopnosti cokoli změnit. Keldovo osamění zjevně začalo dávno před odchodem manželky, ten byl jen podnětem k tomu, aby rozprodal zařízení svého bytu a zavřel dílnu. Jeho společenský život se nadále omezuje na každodenní večeři v čínském bistru. Majitel restaurace Feng jednoho dne poprosí Kelda o nezvyklý obchod: chce ho za úplatu oženit se svou mladší sestrou (Vivian Wu), aby nemusela odejít zpět do Číny. Keldo souhlasí, sňatek proběhne, a svazek, který měl být pouze formální, se začíná nenápadně rozvíjet. Vztah hlavních postav je vystavěn nejen na odlišnosti kulturních zvyklostí a rodných jazyků, ale především na gestech a emocích, které plynou z nejistých a ustaraných, či naopak na chvíli štěstím prosvětlených tvářích.

Režisér zkoumá i problém uchování tradičních vztahů v novém prostředí. Čínské bistro žije svým vlastním životem, stejně jako Fengova rodina. Očistný vztah ústřední dvojice je oživen několika vedlejšími postavami, jež přinášejí trochu napětí, nejistoty a vtipu.

Kulturní odlišnost je formálně zdůrazněna i v úvodních titulcích a v názvech kapitol užitím čínských znaků zároveň s latinkou. Významné je i sloučení evropských a čínských prvků v hudebním doprovodu. V obraze režisér vsadil na studené barevné odstíny; interiéry a exteriéry naplňují hlavně modré či šedé barevné tóny.

Genzův křehký příběh o složitém soužití lidí z různých částí světa je konkrétním, ze zdánlivě nedůležitých detailů vybudovaným obrazem dnešní globalizované civilizace. Keldo i Číňanka mají motivy pro uskutečnění fingované svatby různé, pro oba je však výsledek stejný. Jazyková a kulturní bariéra totiž přetrvává i po sňatku. Keldova osamělost a nejistota Číňanky jsou okolnosti, jež provázejí na počátku téměř každý vztah, jsou zde tím více pochopitelné. Postupně je nahradí vzájemné poznávání a rostoucí důvěra - dokud nedojde ke krutému, od počátku naznačenému narušení tohoto překvapivého souznění.

Pohledem na soužití zdánlivě tak různorodé dvojice film Číňan poukazuje na možnost lidského pochopení a přijetí druhého i přes jeho vnitřní, kulturně dané odlišnosti. - Na karlovarském festivalu v roce 2005 tento film získal Cenu ekumenické poroty a cenu FIPRESCI.

ooo O ooo

Téma papírových manželství s cizinci z východu se objevuje v řadě filmů. Vzpomeňme třeba Zelenou kartu, k níž měl francouzskému bohémovi Georgesovi pomoci sňatek se spořádanou Američankou Brontë, bouřlivou německou Turkyni Sibel, která se v Proti zdi snažila svatbou vyhnout patriarchálnímu diktátu, nebo Kolju, který se do vany pana Louky dostal jen díky tomu, že se mamince zachtělo českých dokladů.

I instalatér Keld dostane nabídku k formálnímu sňatku. K vyrovnání s bývalou ženou se slíbené peníze budou hodit, a tak se koná velkolepá veselka letargického Dána na sklonku středního věku s tichou Číňankou Ling.

Zatím hlavně ‚televizní‘ režisér Henrik Ruben Genz se se scénářem Kima Fupze Aakesona (Starý, nový, půjčený a modrý) doslova pomazlil. Všechny dostupné prostředky od kostýmů po hudbu využil k tomu, aby zachytil křehkost vznikajícího vztahu a namíchal vyvážený koktejl severského fatalismu s tajemnem a obřadností, typickými pro východní kinematografii. Nikde není tato směs lahodnější než ve scénách ze života novomanželů, kteří kultivovaně předstírají plnohodnotný svazek a pokorně očekávají den pohovoru s imigračním úředníkem. Keld ovšem umí čínsky jako Ling dánsky, tedy vůbec, a veškerá komunikace tak probíhá formou pohledů, úsměvů, gest a společných nákupů a večeří, jež Ling denně obřadně připravuje. Jejich vztah i způsob jeho zachycení v něčem připomíná pouto mezi Charlotte a Bobem ze Ztraceno v překladu.

Číňan patří k filmům, které dokážou rozesmát i dojmout na úrovni, a potěší i ty, kdo ve strachu z třesoucí se ‚dogma-kamery‘ na severské filmy raději přestali chodit

PREMIERE