Nebe a peklo

Kurosawa tentokrát svůj filmový příběh zasadil do období poválečné ekonomické revoluce v Japonsku. Kingo Gondo, úspěšný manažer v obuvním průmyslu se na vrcholu své kariéry stane obětí vydírání. Když zjistí, že únosci místo jeho syna zajali jiného chlapce, ocitá se v nelehké situaci...Musí se rozhodnout, zda obětuje práci, která je pro něj smyslem života nebo dá všanc svoji čest a dobré jméno. (oficiální text distributora)

www.csfd.cz

oooo O oooo

Akira Kurosawa: Nebe a peklo

Zobecníme-li dílo Akiry Kurosawy jako celek, lze říci, že Kurosawa je přes japonské reálie a množství historických výprav do japonského středověku, formálně režisér evropský, pročež se ostatně stal celosvětově jedním z nejoblíbenějších filmových tvůrců. A jeho snímek z roku 1963, Nebe a peklo, lze v tomto kontextu označit za výtvor, který si nese všechny rysy typického evropského produktu žánru kriminálních filmů 60. let, ba s jistou nadsázkou lze říci, že se příliš neliší ani od toho, co se točilo v tehdejším socialistickém Československu.

To co Kurosawu skutečně vyděluje je neotřelost zpracování, přesah k širšímu nadčasovému sdělení a zejména kvalita zpracování, kdy v Kurosawa ve svých filmech nenechává nic náhodě a každý záběr pečlivě připravuje tak, že jeho filmy vždy patřily mezi finančně nejnáročnější a na mnohokrát tak lámaly japonské rekordy.

Hlavním motivem snímku Nebe a peklo, z japonštiny doslova Nahoře a dole, jsou rozevírající se sociální nůžky, kdy v 60. letech Japonsko začíná sklízet ovoce průmyslové revoluce a mimo tradiční kastovní systém zde vyrůstá nová vrstva bohatých průmyslníků. Jako vedlejší efekt však proti těmto novým zbohatlíkům vzrůstá závist těch, co nebyli natolik úspěšní. Kurosawa navíc pro zvýraznění vzal název svého snímku jako symbol a dům Kinga Gonda umístil na kopec nad město, kde jej ovívá příjemný svěží

vítr, zatímco sociálně chudší vrstva je sžírána vedrem i pachy přelidněného města v údolí pod domem tak, že se z logiky lidské závisti ihned nabízí otázka sociální nespravedlnosti, kterou se jeden ze závistivců rozhodne řešit únosem Gondova jediného dítěte. Avšak při únosu dojde k omylu a namísto dítěte samotného Gondy je uneseno dítě jeho řidiče. Únosce ale nadále trvá na vyplacení obrovské sumy výkupného, která by Gonda zcela zničila a přišel by tak o většinu svého majetku. Psychologické dilema, potažmo detektivní příběh, však teprve začíná…

A Kurosawa si opravdu dává záležet, kdy takřka celá první dominantně psychologická polovina filmu se odehrává v jediné místnosti a teprve v části druhé, tam kde obvykle jiní režiséři začínají, se odvíjí vlastní „detektivní“ část snímku.

Tengoku to jigoku, Japonsko, 1963 (143 min.)

Námět: Ed McBain (vlastním jménem Evan Hunter): King's Ransom

Režie: Akira Kurosawa

Scénář: Eijirô Hisaita, Ryuzo Kikushima, Akira Kurosawa, Hideo Oguni

Hudba: Masaru Sato

Kamera: Asakazu Nakai, Takao Saitô

Hrají: Toshirô Mifune … Kingo Gondo, Tatsuya Nakadai … Chief Detective Tokura, Kyôko Kagawa … Reiko Gondo, Tatsuya Mihashi … Kawanishi, Gondo's secretary, Isao Kimura … Detective Arai, Kenjiro Ishiyama … Chief Detective 'Bos'n' Taguchi, Takeshi Katô … Detective Nakao, Takashi Shimura … Chief of Investigation Section, Jun Tazaki … Kamiya, National Shoes Publicity Director, Nobuo Nakamura … Ishimaru, National Shoes Design Department Director, Yunosuke Itô … Baba, National Shoes executive, Tsutomu Yamazaki … Ginjirô Takeuchi, medical intern, Minoru Chiaki … First reporter, Hiroshi Unayama … Detective Shimada, Eijirô Tono … Factory worker