sobota 23. 10. 2010 - 20,00 SOKOLOVNA- SLAVNÉ FILMY WIMA WENDERSE - PAŘÍŽ, TEXAS

Režie: Wim Wenders Herci: Harry Dean Stanton, Dean Stockwell, Sam Berry, Socorro Valdezová, Bernhard Wicki Road movie natočené v neobyčejně sugestivním melodramatickém stylu bylo oceněno Zlatou palmou na MFF v Cannes. Vypráví o "americké pustině" a o muži, který je přinucen vrátit se ke svému životu a minulosti. Wenders, jenž tentokrát vedle kameramana Robbyho Mullera spolupracoval se scenáristou Samem Shepardem a kytaristou Ry Cooderem, uvádí: "Svým způsobem Shepard i Cooder měli podobný pohled na Ameriku jako já, ačkoli to byla jejich vlastní země. Sam Shepard má stejně jako já rád silnici a cestu. Začal jsem psát jakýsi scénář podle jeho knihy "Motelové kroniky", což je koláž básní, situací a dialogů... Společně jsme vytvořili postavu muže, který se v amnézii objeví v poušti poté, co prodělal velký citový šok, a který se vrací do světa živoucích, aby znovu našel svou rodinu..."
PAŘÍŽ, TEXAS (PARIS, TEXAS)
SRN 1 Francie (Road Movies 1 Argos 1 WDR 1 Channel 4 1 Project) 1983/84.
V texaské poušti se objevuje muž, dopíjí poslední doušek z láhve a krátce na to zkolabuje u benzinové pumpy. Travis, jako mnozí Wendersovi protagonisté, je prototypem ztracence. Poté, co je vyrozuměn jeho bratr Walt, vezme jej s vynaložením značného úsilí s sebou do Los Angeles a začíná pomalý proces resocializace hluboce narušeného Travise, postavy typu Kašpara Hausera. Před mnoha lety se rozpadlo jeho manželství a Travis zmizel v rozlehlých končinách amerického jihozápadu. V Los Angeles se nyní setkává se svým synem Hunterem, jehož se mezitím ujali Walt se svou ženou Anne. Vztah mezi otcem a synem se vyvíjí jen pozvolna - Travis si ve Waltových šatech musí otcovskou roli nejprve trénovat před zrcadlem - a mezi oběma to zajiskří teprve tehdy, když se společně dívají na domácí video, které celou rodinu zachycuje ve šťastnějších dnech. Když se Travis rozhodne vyhledat Jane v Houstonu, Hunter se k němu připojí. Sledují její stopy až do peepshow, kde dramatický konflikt vyvrcholí v jedné komorní scéně: Travis a Jane si prostřednictvím mluvítka, odděleni průhlednou stěnou, ve dvou dlouhých monolozích vyprávějí své příběhy. Ještě téže noci se setkávají Jane a Hunter, zatímco Travis opět zmizí v temnotách, odkud přišel. Míjí reklamní tabuli banky, jejíž slogan "Together We Make It Happen" (Společně to dokážeme) lze chápat jako ironický komentář závěru filmu, který sblížení matky a syna umožňuje pouze za cenu zničení štěstí Walta a Anne a současného odchodu neschopného otce Travise.
Paříž v Texasu je místem, kde byl Travis zplozen a kde se snaží utvrdit své vlastní otcovství tím, že si tam koupí kousek opuštěné půdy, Paříž, Texas znamená ale také kulturní oxymoron, Travisův otec se vždycky chlubil tím, že svou ženu poznal v Paříži, a teprve po určité pauze dodal:
"V Texasu," Film se do jisté míry odehrává v místě, které se objevuje v této pauze, a vyznačuje se napětím, jež podtrhuje americká krajina, převážně američtí herci a silný vliv westernové dramaturgie a jejího odbočení do perspektivy evropských autorských filmů, V působivých barvách a mnoha celcích nám kamera Robbyho Millera ukazuje, kde jsou USA nejameričtější: ve spleti dálnic mezi přelidněnými, anonymními velkoměsty a ve všeurčující autokultuře se svými motely, benzínkami, fast foody a bankami s přepážkami pro řidiče. Fascinaci otevřeností krajiny (podbarvenou bottleneckovou hrou na kytaru Rye Coodera) provází hluboká skepse vůči záplavě obrazů a znaků, které na reklamních tabulích, neonových nápisech a v televizi mění pohled na realitu.
Filmem Paříž, Texas Wenders bilancuje své dosavadní dílo tím, že kontemplativnost, otevřenost a spontaneitu předchozích filmů odčiňuje větším důrazem na příběh a na dialogy (zde je patrný vliv spoluautora scénáře Sama Sheparda), Jak prohlásil sám Wenders, měl tento film naposledy vyprávět o uzavřených, osamělých mužích: všichni hrdinové tohoto typu měli nyní najít svůj klid v domově důchodců v Paříži v Texasu. Ve filmu se chtěl režisér konečně zaměřit také na ženu, ale neúspěšně:
Jane, kterou protagonisté hledají po vzoru snímku --7 Stopaři Johna Forda, existuje jen jako obraz: jako fotografie z automatu, jako obraz z domácího videa a nakonec jako rafinovaná podívaná v peepshow,
Díky filmu, oceněnému v Cannes Zlatou palmou, se Wenders etabloval jako mezinárodní režisér první kategorie; konflikt s distribuční společností Filmverlag der Autoren v Německu vedl k právnímu sporu a k opožděnému uvedení do kin.
LEXIKON SVĚTOVÉHO FILMU - ORPHEUS PRAHA 2005
PARIS, TEXAS (1984) PAŘÍŽ, TEXAS
Velká Británie / Francie / Spolková republika Německo (Fox, Argos, Channel Four, Project, Road Movies, WDR) 147 min barevný
Jazyk: angličtina
Režie: Wim Wenders
Produkce: Anatole Dauman, Don Guest
Scénář: L. M. Kit Carson, Sam Shepard Kamera: Robby Muller
Hudba: Ry Cooder
Hrají: Harry Dean Stanton,
Nastassja Kinski, Dean Stockwell, Aurore Clément, Hunter Carson, Socorro Valdez, Bernhard Wicki
MFF v Cannes: Wim Wenders (Zlatá palma, Cena ekumenické poroty, Cena FIPRESCI), spolu s filmem Taxidi sta Kithira
Kdo je ten přicházející muž? Travis (Harry Dean Stanton ve své nejlepší roli) se vynoří z texaské pouště za zvuků naléhavých tónů slide kytary Ry Coodera. Okamžitě nás uchvátí možný příběh: Odkud přišel a kam má namířeno? Ukáže se, že Travis prchá před tragickým rozpadem rodiny, po kterém jeho žena Jane (Nastassja Kinská), jež od té doby rovněž zmizela, zůstala s malým synem Hunterem (Hunter Carson) v péči Travisova bratra Walta (Dean Stockwell).
Travis se nechce zastavit. Walt spolu s ostatními ho pozvolna přimějí opět mluvit, žít ve společnosti, vzpomnět si na domova sounáležitost s blízkými. Nic ale nebude v pořádku, dokud Travis nenajde Jane. Objeví ji v jednom striptýzovém klubu, kde působí jako utěšitelka často utrápených a osamělých zákazníků. V dojemné scéně vypráví svůj příběh za jednostranným zrcadlem - Travis vidí Jane, ale ona nevidí jeho.
Wim Wenders vytvořil jeden z archetypálních filmů osmdesátých let. Jeho evropské estetické vnímání - nejsilněji se projevující ve snímání krajiny kameramanem Robbym Müllerem - se dokonale propojilo s americkou senzibilitou scenáristy Sama Sheparda. Je to dojemný příběh o "jinakosti", o člověku, který se nedokáže zařadit do "symbolického řádu". Během svého nejistého návratu do civilizace se Travis přirozeně sbližuje s jinými outsidery, například s jihoamerickou služebnou, která ho učí výstřednostem v oblékání a v chování, a především s Hunterem, s nímž sdílí kouzelně dětský vztah.
Paříž, Texas představoval pro Wenderse klíčový film. Podobně jako Travis nesměle navazuje vztah se společností, Wenders pomalu začíná přistupovat na podmínky filmového vyprávění - břemeno, kterému se v předchozí éře svých německých snímků Alice ve městech (1974) a V běhu času (1976) záměrně vyhýbal. Přiměl se též k úvahám nad tradičními hodnotami manželství, rodiny a společenství. Podle některých posléze zašel v přijetí filmových konvencí a tradičních hodnot příliš daleko. Ale Paříž, Texas podobně jako Nebe nad Berlínem (1987) zachycuje to nejlepší z obou fází Wendersovy kariéry, jak touhu po domově, tak i poznání, že tento domov je obtížné najít a že moderní člověk je mu v hloubi duše odcizený.
AM - 1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE