Slavičín

oficiální stránky města
Pondělí, 6. prosinec 2021

Vyhledávání

SOBOTA 7. - 20 hodin - SOKOLOVNA - SOPHIINA VOLBA

Sophiina volba 7

Sophie's Choice
Drama / Romantický / USA / Velká Británie, 1982, 150 min
Režie:  Alan J. Pakula
Scénář:  Alan J. Pakula
Kamera:  Néstor Almendros
Hudba:  Marvin Hamlisch
Hrají:  Meryl Streep, Kevin Kline, Peter MacNicol, Rita Karin, Stephen D. Newman, Josh Mostel, Marcell Rosenblatt, Moishe Rosenfeld, Robin Bartlett, Eugene Lipinski, John Rothman, Günther Maria Halmer, Katharina Thalbach, Ivica Pajer, Josef Sommer, Vida Jerman, Karlheinz Hackl

Sophiina volba 5
Sophiina volba

Adaptácia bestselleru Williama Styrona o hrôzach koncentračného tábora. Príbeh poľskej katolíčky Sofie, ktorú počas 2. svetovej vojny nacistickí vojaci prichytili s kontrabandom šunky. Sofia je za svoj priestupok poslaná do koncentračného tábora a tu prichádza o obe deti. Hoci vojnu prežije a odsťahuje sa do New Yorku, je navždy poznačená. Novú chuť do života nachádza až vďaka Nathanovi, americkému židovi, ktorý je posadnutý všetkým, čo sa týka holocaustu. Spolu sa nasťahujú do obytného domu, kde sa zoznámia s dospievajúcim Stingom. Stingo sníva o tom, že raz sa stane spisovateľom a príbeh Sofie a Nathana mu učaruje. Meryl Streepová získala za stvárnenie hlavnej hrdinky Sofie Oscara.(oficiální text distributora)

oooo O oooo

Sophiina volba

V roce 1983 obdržela Meryl Streepová Oscara za hlavní roli ve filmu Sophiina volba, natočeném Alanem J. Pakulou podle stejnojmenné knihy Williama Styrona. Film se soustředil na životní příběh Polky Sophie, která je nositelkou tématu válečné determinace lidské psychiky, poznání sebe sama a člověka ve vyhrocené době.

Sophie prošla koncentračním táborem v Osvětimi a po válce přesídlila na ••nový kontinent" do New Yorku, aby našla ••nový život". Před fyzickou smrtí ji zachránil Žid Nathan Landau, ale do psychické ji stále více noří. Sám rozjitřen utrpením vlastního národa upadá do stavů zuřivosti a žárlivosti, které za spolupůsobení narkotik

vyústí ve schizofrenii. Jejich vzájemná láska je všepohlcující, osudová. Je pro oba únikem od trýznivých myšlenek, znovunalézáním života, ale současně nutně nese znamení poznaných temných lidských hlubin, které je nezadržitelně vedou ke společné dobrovolné smrti. Třetí postava mladého jižana Stinga se ve filmu

stala druhop!ánovou, prostředníkem, před nímž se hrdinka svými zpověďmi odhaluje divákovi.

Meryl Streepová se opět snaží o ztvárnění Sophie adekvátní literární předloze, spisovatelově představě. Říká-Ii Stingo v románu, že v očích Sophie bylo "cosi ze zoufalého pohledu nevinně obžalovaného, který před soudem obhajuje svou bezúhonnost", a dodejme, že nejen před soudem jiných, ale především před soudem svého vlastního svědomí, pak je to základní vnitřní proud, kterým Meryl Streepová naplňuje svou postavu. S psychologickou pravdivostí přechází z jednoho jejího stavu do druhého, z téměř živočišného štěstí do hlubokého žalu a následné zpovědi - chvíle, kdy postava nahlíží zpětně svůj život vcelku. Sophie se absolutně angažuje ve vztahu s Nathanem. Ve chvílích shody ji zcela pohlcuje dobrá nálada vystupující z celého těla, přinášející uvolnění, vhánějící do tváří ruměnec sebespalujícího štěstí. Směje se otevřeně a naplno, s vírou ve věčné trvání okamžiku. Při dramatických výstupech Nathana jako by z tváře Sophie vyprchal všechen

život a naděje, nastupuje obava a vkrádá se strach a temné vědomí osudu, křeč vlastní duše svíjející se pod znovu rozhořelým plamenem svědomí. Pak se objevuje inteligentní sebereflexe mladé ženy, vrhající nové světlo na její bezmyšlenkovitou oddanost Nathanovi a válečnou zkušenost. Sophie nespadá do dosavadní galérie postav Meryl Streepové, jejichž inteligence je na první pohled zjevná či dokonce dominující.

Sophie je živelnější, emocionálně prostší žena, vychovaná pedantickým otcem v téměř slepé poslušnosti a průměrnosti. Tato výchova se přetavila v závislost na tom, koho má ráda a válečné zážitky se přetavily v utrpení, chaos, pocit viny i sebepohrdání. Teprve pod touto charakteristikou prosakuje z hlubin přirozená inteligence, která si vše uvědomuje a hledá východisko. Herečka tentokrát také nemusí hrát ••tajemnost" postavy, která je vytvářena mimohereckými prostředky - metodou postupných neúplných zpovědí, vždy odkrývajících něco nového a vytvářejících nejasnosti kolem postavy, s nimiž Meryl Streepová vědomě počítá

a používá otevřenějších gest, uvolněnějších projevu. Ztělesňuje Sophii s nezvyklou expresivitou. Nestínuje, nereguluje postavu zvnějšku, cele se jí oddává, nechává se jí vést, je jejím nástrojem.

Postava sama nanáší skrze herce na filmové plátno hutnost svých barev a sytost tónu. Meryl Streepové se podařilo postihnout spojitost duše a těla. Fyzická krása Sophie, jakoby vytesaná podle antických soch, je narušována unaveností, povadlostí pleti i pohybu, které korespondují s jejím duševním stavem. Stingo v knize říká: "Prohlédl jsem si její tělo (.. ,), bylo to sice nádherné tělo (.. ,), ale přesto na něm bylo cosi nepatrně divného (",), pokožka jevila onu nezdravou přílišnou poddajnost (... ), jako by bylo možno pozorovat onen popelavě bledý odstín lidského těla, které ještě úplně neozdravělo po nějaké hrozné krizi. Ale to všechno ani v nejmenším nesnižovalo onu kouzelně ležérní sexualitu, která se projevovala přirozeně uvolněným pohybem ... " Po přečtení takové partie z románu bychom asi těžko uvěřili, že je možné ji herecky ztvárnit, ale Meryl Streepová dokázala. že ano, za pomoci dalších filmových prostředků - snímání měkké oblosti jejího těla, z něhož stejně jako z tváře orámované průhledným pápěřím plavých vlasů vyzařuje psychická těkavost, ale které je herečkou důsledně opomíjeno, vedeno daleko "za tváří" jako cosi zemitě těžkého, co podporuje hlavní roli

tváře zrcadlící duševní pochody, jako spodní tónina - "druhý hlas", který prodlužuje a prohlubuje sdělení prvního a tak stálostí proudu zasouvá vjem do vědomí diváka. Zatímco americká přítomnost roku 1957 je ve filmu ilustrativně povrchní, plyne mělce a bezvýrazně s charakteristickým rysem aranžované "salónnosti" americké kinematografie, scény z Osvětimi dosahují svou dramatickou silou, realisticky hutnými zkratkami,

průzračné čistoty a pravdivosti. Meryl Streepová v nich rozehrává zaskočení a bezradnost Sophie. Její oněmělá, bolestná tvář matky, nemohoucí pochopit brutální příkaz vybrat jedno z vlastních dětí na smrt. vyjadřuje mnohem hlubší smysl scény. v níž se odhaluje brutalita fašismu přesouvajícího svou vinu do svědomí nevinných. Sophie není kladná hrdinka, na níž by bylo demonstrováno cokoli didaktického. Je slabá, historickými okolnostmi nucená k síle, a nikoli z hrdinství skládá svůj život - trpký, trýznivý, podřízený

vládě mimoosobních sil. Každý sebemenší čin plodí řetězec událostí a možnost je ovlivnit je malá a nevypočitatelná. Pocit viny, naočkovaný nevinnému, roztáčí kolo svědomí. Meryl Streepová jde bez sentimentu či melodramatismu k tragickému jádru postavy, odvíjí nit osudovosti jako ••spodní proud" života Sophie, která tak nabývá velikosti antických mytologických hrdinek, v nichž se spojuje individuální osud s nad individuálním etickým poselstvím.

Ludmila Korecká: Meryl Streepová

Sophiina volba

Sophiina volba 1

Sophiina volba 1

 
Sophiina volba 2

Sophiina volba 2

 
Sophiina volba 3

Sophiina volba 3

 
Sophiina volba 4

Sophiina volba 4

 
Sophiina volba 5

Sophiina volba 5

 
Sophiina volba 6

Sophiina volba 6

 
Sophiina volba 7

Sophiina volba 7

 
 
Vytvořeno 30.5.2014 11:40:48 | přečteno 2119x | kino
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load