MÍSTO NA VÝSLUNÍ

Ve filmové adaptaci Americké tragédie Theodora Dreisera stál režisér George Stevens před problémem, jak zaujmout publikum padesátých let, které toužilo spíš po zábavě než po politickém školení, pro romanopiscův pochmurně naturalistický příběh třídního boje. Jeho řešení je účinné naprosto skvěle: vypíchnutí erotické touhy George Eastmana (Montgomery Clift) po krásné Angele Vickersové (Elizabeth Taylorová). George, chudého

příbuzného bohatého průmyslníka, pošle matka za tímto mužem, aby se mu vedlo lépe. Ale George, u něhož převládají pocity ztráty a vykořenění, nevykazuje chuť ani iniciativu, aby se dostal ze dna. Vlastně je tak slabý, že sotva začne práci v továrně a hned poruší jedno ze základních pravidel. Jde na schůzku s kolegyní z práce a chudá zoufalá žena, o niž George okamžitě ztratí zájem, s ním otěhotní. Clift hraje George jako svého druhu zoufalého naivku, jehož hlavni devizou je pohlednost a vlídnost. Místo na výsluní se tak stalo jednou z klasických dojemných hollywoodských romancí, výsledkem Stevensova pečlivého vedení hlavních představitelů (na něž naléhal, aby zdůraznili spíš řeč těla než dialogy) a dovedného zvládnutí dvou protichůdných stylů. Georgeovu pohádkovému setkání s nevinnou Angelou dominuje dokonalá práce kamery, která obzvlášť pečlivě proti sobě staví blízké záběry v měkkém rozostřeni. Scény v továrně s jeho první dívkou Alicí (Shelley Wintersová) a později v soudní síni jsou však filmovány ve stylu filmu noir s důrazem na šerosvitné osvětlení a nevyvážené kompozice, které nádherně vyjadřují hrozbu, již okolnosti postavily do cesty Georgeově touze po "místu na výsluní".

Těhotná Alice vyhrožuje, že George odhalí jeho rodině, pokud se s ní neožení. Tohoto osudu je uchráněn pouze díky tomu, že na radnici mají zavřeno kvůli dovolené, když tam pár dorazí. George navrhne výlet na jezero v loďce; má v úmyslu, že by mohlo dojít k  "nehodě", při níž Alice utone. Nedokáže vraždu vykonat, ale vystrašená Alice loďku sama převrhne. Utopí se, protože George se ji nepokusí zachránit, ale on sám platí životem za svou lhostejnost. Stevens z něho nicméně učinil postavu, která zůstává v paměti spíše jako tragický milenec než předmět společensko-politického školení. BP

1001 filmů, které musíte vidět, než umřete

oooo O oooo

 MISTO NA VÝSLUNÍ

 Montgomery Clift a Elizabeth Taylorová v hlavních rolích slavné filmové adaptace Dreiserovy Americké tragédie, oceněné šesti Oscary (1951).

Dále hrají: S. Wintersová, A. Revereová, K. Brasselle, F. Clark, R. Burr, H. Heyes a další. Režie: George Stevens

Známý americký spisovatel Theodore Dreiser (1871–1945) vycházel při psaní svého slavného románu Americká tragédie ze skutečné události, k níž došlo v roce 1906 ve státě New York (tzv. případ Chestera Gillettea a Grace Brownové).

Kniha vzbudila po svém vydání v roce 1925 velkou pozornost, jíž pomohla i broadwayská dramatizace, a stala se okamžitě předmětem zájmu Hollywoodu.

Studio Paramount zakoupilo filmová práva pro Sergeje Ejzenštejna (s nímž v roce 1930 uzavřelo smlouvu), ale nebylo spokojeno s jeho pojetím.

Nakonec svěřilo snímek jinému režiséru z Evropy Josefu von Sternbergovi.

Ten také filmovou adaptaci v roce 1931 natočil s Phillipsem Holmesem, Sylvií Sidneyovou a Frances Deeovou v hlavních rolích.

Dreiser s filmem nebyl spokojen, neboť měl oprávněný pocit, že výsledek neodpovídá duchu předlohy.

Mnohem zajímavější je druhá filmová verze románu, která pod názvem Místo na výsluní vznikla v roce 1951. Režisér a producent George Stevens získal do hlavních úloh vycházející hollywoodské hvězdy Montgomeryho Clifta (George), Elizabeth Taylorovou (Angela) a Shelley Wintersovou (Alice), kteří svými výkony přispěli k působivosti filmu.

Přes dobová omezení hollywoodské autocenzury (tzv. Production Code), která na počátku třicátých let ještě neexistovala, je druhá verze určitě věrnější Dreiserově předloze (i když se drží jevištní dramatizace, zpracovávající především její druhou polovinu).

Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce, je přenesen do tehdejší současnosti, ale jinak ponechává základní dějovou linii bez větších zásahů.

V ústřední trojici hereckých představitelů vyniká Montgomery Clift, který postihl rozpolcenost své postavy střídmými hereckými prostředky.

Snímek byl po svém uvedení v srpnu 1951 pochválen filmovými odborníky a stal se také velkým diváckým hitem.

Při vyhlašování Oscarů v příštím roce si z devíti nominací odnesl celkem šest zlatých sošek (nejlepší režie, scénář podle předlohy, kamera, hudba, střih, kostýmy). V nejprestižnější kategorii „nejlepší film“ se ovšem musel sklonit před Minnelliho muzikálem Američan v Paříži.

Česká televize