Mimo zákon

Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Boba (Roberto Benigni).

Film boří obecné zásady vystavění příběhu, typické pro filmy s tématikou útěku z vězení. Místo na "akční" scény se tvůrce citlivě zaměřil na vzájemné vztahy hlavních protagonistů, jež k sobě jen velmi těžko hledají cestu a stejně tak na existenciální situaci a vykořeněnost každého z nich. Místy až absurdní hořká komedie je charakteristický černobílý film Jima Jarmusche s hudbou Johna Lurieho a písněmi Toma Waitse. Klíčovým prvkem ve filmu je tzv. pomalu jdoucí kamera Robbyho Mullera, zachycující architekturu New Orleans a Louisiana bayou, kudy trestanci prchají.

Trpko-smiešny príbeh o mužoch mimo zákona sa odohráva v Louisiane, kdesi v okolí New Orleans. V jednej cele zavšiveného väzenia sa stretnú nezamestnaný dídžej Zack, príležitostný pasák Jack a popletený taliansky turista Roberto. Zack a Jack nemajú žiadne ilúzie a noc vo väzení je pre nich len ďalším dôkazom toho, že život za veľa nestojí. Obaja sú poriadne otrávení, ale najviac im vadí ich čudácky spoluväzeň. Roberto rozpráva len lámanou angličtinou a tak mu jeho druhovia neveľmi rozumejú. Ešte menej však chápu jeho nekonečný optimizmus, živený vierou v americký sen. Robertovo rojčenie jeho spoluväzňov ešte viac dráždi. Ale len do chvíle, kedy pochopia, že Roberto má plán ako z väzenia ujsť. Traja vetroplasi na úteku sa potom nadránom túlajú mestom a snažia sa nájsť podnik, kde by si dali poriadne raňajky. Film režiséra Jima Jarmuscha je poctou väzenským filmom a predovšetkým žánru film noir. Poučene i s úctou paroduje konvencie klasických kriminálnych príbehov a predstavuje hrdinov, ktorí sú odsúdení na život mimo zákona už len zo samej podstaty svojej existencie.(Neopassion)

www.csfd.cz

oooo o oooo

Mimo zákon

Po úspěchu své černé komedie Podivnější než ráj (FP 9/91) si nekorunovaný král amerického nezávislého filmu Jim Jarmusch definitivně upevnil svou komerční pozici hořkou komedií Mimo zákon (1986). Částečně ustoupil svému dosavadnímu minimalistickému stylu i přísně pochmurnému tónu. Hlavními protagonisty jednoduchého příběhu, vystavěného jako vždy u Jarmusche na paradoxech, je trojice mužů, uprchlých z vězení. Zkrachovaný diskžokej Zack a pasák Jack, kteří byli nevinně odsouzeni, se v cele setkají s upovídaným, bizarním Italem Robertem, jenž v sebeobraně zabil náhodou člověka, ale to mu nebrání, aby se na svět díval růžovými brýlemi. Roberto dokonce podnítí útěk trojice z vězení, při němž se (jako obvykle) inspiruje americkými filmy. Při bloudění neworleánskými bažinami leze Ital svým neustále se hádajícím druhům soustavně na nervy svým naivním optimismem a recitací milovaných amerických básníků v italských překladech. Potom se na první pohled zamiluje do své krajanky Nicoletty, majitelky malé hospůdky, a rozhodne se s ní žít šťastně až do smrti; dvojice Američanů, kteří jsou kvůli nesnášenlivým povahám a pocitům vykořeněnosti jakoby stále ve vězení, musí pokračovat v cestě... - Zatímco Jack a Zack představují (i jmény „zaměnitelné") cizince ve svém vlastním světě, je „turista" Roberto v jakékoli situaci spokojenou bytostí, čerpající životní energii z neautentického světa komerčního filmu, reklamy a překladové literatury. Je mužskou obdobou macfarské emigrantky Evy z předchozího Jarmuschova filmu Podivnější než ráj, jemuž se Mimo zákon podobá jak tématicky, tak řešením dramatické situace. Režisér však vrší své paradoxy mnohem bohatěji a dává tak vyniknout tragikomické dvouznačnosti drobných „nedramatických" situací, jež prožívají jeho hrdinové (je příznačné, že vynechává jedinou případnou „akční" scénu svého příběhu, samotný útěk z věznice). - V hlavních rolích snímku se objeví Jarmuschův dvorní skladatel a příležitostný herec, saxofonista John Lurie, písničkář Tom Waits a svérázný italský herec a režisér Roberto Benigní.

Autor/Zdroj: /Kino AERO