Slavičín

oficiální stránky města
Úterý, 30. listopad 2021

Vyhledávání

TVŮRCE FILMŮ OSAMĚLOST PŘESPOLNÍHO BĚŽCE a OHLÉDNI SE V HNĚVU - TONY RICHARDSON

Logo 8

RICHARDSON TONY /GB/ Nar. 5.6.1928, Shipley, Yorkshire.

TONY  RICHARDSON

[Ričrdsn], Tony, *5.6.1928 (Shipley, Yorkshire, Velká Británie) – †14.11.1991 (Los Angeles, Kalifornie, USA), vlastním jménem Cecil Antonio Richardson, britský filmový, televizní a divadelní režisér, scenárista a příležitostný producent. Vystudoval angličtinu na Oxfordské univerzitě, kde působil ve studentském divadelním kroužku, po studiích pracoval v televizi, kde natočil Shakespearova Othella a Dostojevského Hráče. Od roku 1954 působil řadu let jako filmový kritik a poté se připojil k hnutí "mladých rozhněvaných mužů" a stal se jedním z čelných představitelů proudu Free Cinema. Ve spolupráci s režisérem Karlem Reiszem natočil krátký snímek Maminka nedovolí, v roce 1956 se spojil se známým dramatikem Johnem Osbornem a v Royal Courte Theatre režíroval jeho hry Ohlédni se v hněvu a Komik. O dva roky později spolu založili výrobní společnost Woodfall, která svou činnost započala filmovými adaptacemi Osbornových her. Své nejlepší snímky (Kapka medu, Osamělost přespolního běžce, Tom Jones) natočil ve šťastném období 60. let, jeho pozdější tvorba, vznikající střídavě ve Velké Británii a v USA, však trpí značnou nevyrovnaností (až na výjimky se zaměřoval na adaptace románů a divadelních her známých autorů). Od roku 1978 působil pouze ve Spojených státech, v závěru své kariéry se věnoval natáčení televizních filmů. V letech 1962–1967 byla jeho manželkou významná britská herečka Vanessa Redgrave, s níž měl tři dcery, z nichž se Joely Richardson (1965) a Natasha Richardson (1963–2009) staly úspěšnými herečkami. Zemřel na infekci po onemocnění AIDS.

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): krátký snímek o jazzovém okouzlení londýnské mládeže Maminka nedovolí (1955, + spol. na scénáři), adaptace divadelních her Johna Osborna – psychologicko-společenské drama "rozhněvaného" mladého muže (Richard Burton), bouřícího se proti měšťácké společnosti, Ohlédni se v hněvu (1959) a příběh stárnoucího kabaretního umělce (Laurence Olivier) Komik (1960), příběh nespokojeného dělníka podle románu Alana Sillitoea a režijní debut Karla Reisze V sobotu večer, v neděli ráno (1960, produkce). nezdařená adaptace románu Williama Faulknera, natočená v americké produkci, Svatyně (1961), adaptace divadelní hry Shelagh Delaneyové o dospívající dívce (vynikající Rita Tushingham) z průmyslového předměstí Kapka medu (1961, + spol. na scénáři a na produkci), psychologické drama z prostředí polepšovny podle povídky A. Sillitoea Osamělost přespolního běžce (1962, + podukce), výpravná a úspěšná adaptace historického románu Henryho Fieldinga Tom Jones (1963, + produkce; Oscar za režii a produkci), černá pohřební komedie podle románu Evelyna Waugha Drazí zesnulí (1965), ve Francii natočený příběh stárnoucí učitelky Mademoiselle (1966, film je znám též pod názvy Slečna učitelka a Letní ohně), přepis románu Marguerite Durasové Námořník z Gibraltaru (1966, + spol. na scénáři), výpravný historický snímek z krymské války, karikující britskou armádu, Útok lehké kavalerie (1968), adaptace románu Vladimira Nabokova s dějem přeneseným do současného Londýna Smích v temnotách (1969), přepis Shakespearovy tragédie Hamlet (1969), příběh legendárního australského bandity z 19. století s Mickem Jaggerem v hlavní roli Ned Kelly (1970, + spol. na scénáři), adaptace hry Edwarda Albeeho Křehká rovnováha (1973), krimi podle detektivky Dicka Francise Mrtvý favorit (1974, + spol. na scénáři), nezdařený přepis Fieldingova románu Joseph Andrews (1976, + spol. na scénáři), drama na téma ilegálních mexických přistěhovalců Hranice (1981), adaptace románu Johna Irvinga o problémech manželské dvojice Hotel New Hampshire (1984, + scénář), televizní snímek, zachycující skutečný příběh známé letkyně, Beryl Markhamová: Stín na slunci (1988), televizní adaptace klasického románu Gastona Lerouxe Fantóm opery (1990), drama na téma jaderného nebezpečí a Richardsonův poslední režijní počin Operace "Blue Sky" (1991).

Režijní filmografie

1991 Operace "Blue Sky"

1990 Fantóm opery (TV film)

Women and Men: Stories of Seduction (TV film)

1988 Beryl Markham: A Shadow on the Sun (TV film)

1986 Penalty Phase (TV film)

1984 Hotel New Hampshire

1981 Hranice

1978 Death in Canaan, A (TV film)

1977 Joseph Andrews

1975 Mahogany

1974 Mrtvý favorit

1973 Delicate Balance, A

1970 Ned Kelly

Nijinsky: Unfinshed Project

1969 Hamlet

Laughter in the Dark

1968 Útok lehké kavalerie

1967 Námořník z Gibraltaru

Red and Blue

1966 Slečna učitelka

1965 Loved One, The

1963 Tom Jones

1962 Osamělost přespolního běžce

1961 Kapka medu

Sanctuary

1960 Komik

Subject for Scandal and Concern, A (TV film)

1958 Ohlédni se v hněvu

1955 Momma Don't Allow

Othello (TV film)

oooo O oooo

TONY  RICHARDSON

 (1928)

Přední anglický divadelní a filmový režisér*, patřící k hnutí free* cínema. Po studiích na univerzitě v Oxfordu působil jako filmový kritik v časopise Sight and Sound a s K. Reiszem* se podílel na režii krátkého'" filmu Maminka to nedovolí (1955). Několik let působil jako televizní režisér a v Royal Court Theatre brzy inscenoval hry Johna Osborna. S tímto dramatikem založil produkční* společnost Woodfall, v jejímž rámci vznikly hlavní filmy free cinema. Richardson tu natočil i svou dlouhometrážní* prvotinu, adaptaci* Osbornovy hry Ohlédni se v hněvu (1959) o mladém muži, marně se bouřícím proti maloměšťáckému způsobu života. I přepis další hry J. Osborna Komik (1960) s nezapomenutelným výkonem L. Oliviera* v roli stárnoucího konferenciéra se stal jedním z předních děl anglické* poválečné kinematografie. Pozoruhodným hereckým projevem začínající Rity Tushinghamové a sugestivní atmosférou průmyslového předměstí zaujala Kapka medu (1961). Richardsonovým mistrovským dílem je Osamělost přespolního běžce (1962), přepis stejnojmenné povídky Alana Sillitoea o chlapci z nápravného zařízení pro mladistvé zločince. Úspěch barevného* velkofilmu* Tom Jones (1963), vzniklého podle historického románu Henryho Fieldinga o milostných dobrodružstvích venkovského výrostka z minulého století, otevřel režisérovi cestu dó Hollywoodu *, kde se mu však příliš nedařilo. Od méně nákladných psychologických filmů, jako byla Slečna učitelka (1966) nebo adaptace* románu francouzské spísovatelky Marguerity Durasové Námořník z Gibraltaru (1966), směřuje Richardson k výpravným historickým* filmům, jako byly Útok lehké kavalerie(1968) o porážce britské armády v krymské válce, Ned Kelly (1970) o legendárním banditovi z minulého století, jejž představoval Mick Jagger, zpěvák a kytarista skupiny RolIing Sto nes, či přepis dalšího Fieldingova románu Josef Andrews (1976). Filmem Hranice (1981) se vyjádřil k aktuálnímu tématu emigrace Mexičanů do USA a ve filmu Hotel New Hampshire (1984) adaptoval román Johna Irvinga o problémech manželské dvojice ve 40. letech.

MALÝ LABIRINT FILMU - Jan Bernard, Pavla Frýdlová

oooo O oooo

RICHARDSON TONY /GB/ Nar. 5.6.1928, Shipley, Yorkshire. Studoval na universitě v Oxfordu, kde působil ve studentském divadelním kroužku a kde v letech 1949-51 režíroval mj. Ibsenova "Peer Gynta" a Shakespearovy hry "Romeo a Julie" a "Král Jan". OD r. 1954 působil řadu let jako filmový kritik ve čtvrtletníku "Sight and Sound". 1955 natočil společně s Karlem Reiszem krátký film Momma Don't Allow (Maminka nedovolí). Pak pracoval v televizi, kde inscenoval Shakespearova "Othella" a dramatizaci Dostojevského románu "Hráč". 1956 se spojil s dramatikem Johnem Osbornem a režíroval v Royal Court Theatre obě jeho hry "Ohlédni se v hněvu" a "Komik". 1958 založili společně filmovou výrobnu Woodfall, která zahájila činnost v příštím roce Richrdsonovou filmovou verzí Osbornovy hry "Ohlédni se v hněvu" Look Back in Anger s Richardem Burtonem a Claire Bloomovou a 1960 zfilmováním Komika (The Entertainer) s Laurencem Olivierem v titulní roli stárnoucího kabaretního herce. V témže roce vedl produkci prvního dlouhého hraného filmu Karla Reisze "V sobotu večer, v neděli ráno". Koncem roku odejel do Hollywoodu, kde vytvořil nepříliš zdařilý filmový přepis románu Williama Faulknera "Svatyně" Sanctuary. 1961 se vrátil do Anglie a zfilmoval románovou prvotinu Shelagh Delaneyové Kapka medu (A Taste of Honey) s pozoruhodným hereckým debutem Rity Tushinghamové. 1962 psychologický příběh Osamělost přespolního běžce (The Loneliness of the Long Distance Runner) podle povídky Alana Sillitoa. 1963 Tom Jones podle románu Henryho Fieldinga, známého z českého překladu jako "Příběh nalezencův", s Albertem Finneyem v titulní roli; film získal Cenu Americké akademie za nejlepší film roku. 1965 se znovu odvážil natočit další film v Hollywoodu, satirickou "černou" komedii o metodách amerických pohřebních ústavů The Loved One (Drazí zesnulí) podle románu Evelyna Waugha. 1966 dokončil ve Francii film Mademoiselle (Slečna učitelka), známý rovněž pod anglickým názvem Summerfires (Letní ohně) s Jeanne Moreauovou. Pak natočil v Portugalsku podle námětu Marguerity Durasové film The Sailor from Gibraltar (Námořník z Gibraltaru), a povídku "Red and Blue" pro filmový triptych, vytvářený společně s Andersonem a Brookem, The Arrivals (Příjezdy). 1967-68 výpravný film podle Tennysonovy básně Útok lehké kavalerie (The Charge of the Light Brigade) s Trevorem Howardem, Johnem Gielgudem, Johnem Millsem a Vanessou Redgravovou. 1968 přepis románu Vladimira Nabokova Laughter in the Dark (Smích v temnotách), 1969 filmová verze divadelní inscenace Hamleta s Nicol Williamsonem, 1970 v Austrálii Ned Kelly o legendárním banditovy z 19. století s Mikkem Jaggerem ze souboru The Rolling Stones. 1973 v sérii filmových verzí divadelních her amerického producenta Elyho Landaua A Delicate Balance (Křehká rovnováha) podle Edwarda Albeeho s Katharinou Hepburnovou, Paulem Scofieldem, Lee Remickovou a Betsy Blairovou, 1974 zfilmoval kriminální román Dicka Francise z prostředí dostihového sportu "Smrt favorita" se Scottem Anthonym pod názvem Mrtvý favorit (Dead Cert), 1976 Joseph Andrews, opět podle románu H. Fieldinga.

Jaroslav Brož, Myrtil Frída: 666 profilů zahraničních režisérů (A-Z), Československý filmový ústav, Praha 1977

Vytvořeno 11.9.2011 17:09:14 | přečteno 3097x | kino
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load