Slavičín

oficiální stránky města
Sobota, 4. prosinec 2021

Vyhledávání

NEDĚLE 4. - 20,00 HODIN - FILMOVÝ KLUB - NEVĚSTINEC

Nevěstinec 6

Nevěstinec -  L'apollonide (Souvenirs de la maison close)  -  House of Tolerance

Drama / Psychologický / Francie, 2010, 122 min

Vstupné: členové FK 20 + 1 Kč, ostatní 70 + 1 Kč  Do 15 let nevhodný

Režie:Bertrand Bonello

Hrají:Adele Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette

Nevěstinec

 Nevěstinec 3 

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (oficiální text distributora)

Recenze: Nevěstinec

02.12.2011 15:38, Jan Jaroš

Ani luxusní nevěstinec, nabízející dívky schopné se vybraně chovat, jim nebyl schopen zajistit ohledy či dokonce respekt. Nejen to vypráví a zachycuje snímek Nevěstinec, o který se postaral v pozici režiséra a scenáristy Bertrand Bonello.

Česká premiéra: 01.12.2011

V domech veřejných čili vykřičených, trochu zlidověle nazývaných bordely, se odehrávala řada filmů. Některé zkoumaly příčiny, proč zpravidla chudobným děvčatům nakonec nezbylo nic jiného než se živit nabízením svého těla, ať již si chtěly jen přivydělat, nebo tak řešily jinak bezvýchodnou životní situaci. Jiné se zabývaly tíživou situací žen, které po zrušení takových míst ztratily své zázemí a ocitly se na ulici. Vyskytly se i případy, kdy takové prostředí skýtalo dráždivou kulisu pro více či méně rozmarné historky. A také nalezneme počestný zástup filmových adaptací zakladatelského díla o ušlechtilé prostitutce, jakým je Dumasova hra Dáma s kaméliemi, následovaná operním zpracováním téže látky v La Traviatě.

Francouzský snímek Nevěstinec uplatňuje jiný přístup. Podnícen dějepiseckým hnutím hledajícím v minulosti nikoli zásadní a určující skutky, nýbrž toliko všední tvář každodennosti se pokouší přiblížit mentalitu dob či vrstev, o nichž se dochovalo méně dokladů, protože se neocitly v centru soudobé společnosti. Mezi takové náměty zajisté patří i prostituce: pokud se jí někdo zabýval, tak to bylo buď pro mravnostní rozhořčení, nebo naopak ze soucitu k ženám, které - často nezaviněně - klesly až na pomyslné dno společenské prestiže.Režisér Bertrand Bonello si trochu možná výlučně zvolil přepychový pařížský nevěstinec na přelomu 19. a 20. století, aby postihl poměry v něm a fungování celého osazenstva s "bordelmamá" v čele. Víceméně stálá klientela bohatých i vážených mužů, aristokratů i úspěšných podnikatelů, tam nacházela nejen povyražení a únik z nudného, konvencemi sešněrovaného soukromého i veřejného života, ale někdy také citovou příchylnost, jakkoli sny o výhodném provdání zůstávaly zpravidla právě jen těmi nenaplněnými sny. Dlužno ovšem podotknout, že mužské postavy jsou rozkresleny daleko povrchněji, nahlíženy jakoby zpovzdálí, nežli ženské osazenstvo.Bonello rezignoval na ucelenější příběh, přináší vlastně jen průhledy do světa začínajících i stárnoucích prostitutek, někdy již rezignujících na jakékoli očekávání. Film přibližuje běžné, již zmechanizované úkony, třeba pravidelnou osobní hygienu, spatříme vedení účtů maminkovsky laskavou i přísnou "bordelmamá", vychovávající zde i své malé děti. Dovolil bych si vytknout jediné, a sice že v přiblížení intimit nešel dost daleko, když se třeba vyhnul praktikám, které souvisely se zabráněním nebo přerušením nežádoucího těhotenství, nemluvě o případných potomcích. Neznámé tváře (ne)herců přitom umocňují autenticitu pohledu.Režisér zachycuje leckdy roztodivné libůstky zákazníků (když dívka musí předvádět mechanickou loutku nebo snést zaujaté prohlížení svého pohlaví, asi se zjevným odkazem na Courbetův "vaginální" obraz Počátek světa). Jejich chování někdy poznamenávají úchylné či patologické tužby, jak prozradí několikrát se vracející drastický zážitek jedné z žen, jež skončila s rozříznutými koutky úst. Film dokládá, jak se protagonistky smířily se svým postavením, s tím, že jsou pouhou hříčkou v rukou mužů (i když novému zákazníku je diskrétně nabídnut i případný chlapec), že musely zapomenout na jakoukoli vlastní důstojnost a přijímat svůj osud nikoli jen odevzdaně, ale navíc se vstřícným úsměvem. Dívka s jizvou po rozříznutých ústech strpí, že se proměnila v bezprávný objekt okukovaný na večírku lepší společnosti.Snímek sice potlačil výraznější dějové zakotvení, aniž by hledal jakékoli pikantnosti, plochu obrazu místy rozděluje do několika samostatných segmentů, které souběžně sledují obdobné dění. Také hudební podkres tvoří většinou právě poslouchané skladby, jen občas zazní rozvrzaný zvuk zvonění. Avšak příběh, naklonivší se k odosobněnému sociologizujícímu přístupu, není přitom zbaven napínavosti. Jednotlivé hrdinky se musejí vyrovnávat s doléhajícími stresy (pravidelná lékařská prohlídka, sama o sobě ponižující, zjistí u jedné dívky pohlavní chorobu, vedoucí až k tragickému rozuzlení; přidat mohu i již zmíněné zmrzačení obličeje). Přesto v nevěstinci vládne jakási domácká atmosféra, ba laskavost, jak si povšimneme třeba při společném výletu do přírody.Bonello, jenž si dal velkou práci i s postižením tehdejších světelných podmínek, jakoby zšeřených a zbavených ostrého jasu, neboť veškeré osvětlení zajišťovaly svíce nebo zdobené petrolejové lampy, postihuje své hrdinky hlavně jako citlivé, zranitelné bytosti, i když se snaží emoce ovládat - výmluvná je scéna, kdy se jedna z dívek rozpláče nad rádoby vědeckým spiskem, který tvrdí, že prostitutky stejně jako kriminálnice mají menší hlavu, a tudíž i mozek, puzeny k primitivnímu chování, ne-li přímo debilitě.Režisér prostředí nevěstince pojímá jako svého druhu svět sám pro sebe, který se řídí vlastními pravidly a rituály (děvčata ani sama nesmějí dům opustit, vázány k němu i narůstajícími dluhy). Uvidíme sotva šestnáctiletou dívku, prý dobře vychovanou a žádoucích způsobů znalou, která sama, nejspíš i na doporučení rodičů, žádá o přijetí. Ale také uhlídáme, jak se za zdánlivým přepychem skrývají existenční nesnáze celého podniku, nutící provozovatelku k jeho uzavření. A není větší hrozby než skončit kdesi na zahnívajícím slamníku v nějakém zapadlém pajzlu...Bertrand Bonello se dívá střízlivě a bez mravního pohoršování; své hrdinky si nijak neidealizuje, nicméně je pozoruje s patrným melancholickým zaujetím, se špetkou nostalgie, že s nastupujícím stoletím končí ledasjaké dosavadní jistoty - a není to jen záhy odložená kosticová šněrovačka, stahující tělo natolik, až omezuje dýchání. Zachycuje dávno odváté časy (které přesto mohou mít přímé vazby na současnost, jak ukazuje aktualizovaný závěr zasazený do současného velkoměsta). Ačkoli u Bonella rozpoznáme stejnou pečlivost i výmluvnost v rekonstrukci doby, přirovnatelnou dokonce k pamětihodnému Stromu na dřeváky (kde je ovšem takto oživena celá vesnická pospolitost), přece jen se omezuje na dosti výlučný výsek společenské reality zbavený významových přesahů.

Nevěstinec

Nevěstinec 1

Nevěstinec 1

 
Nevěstinec 2

Nevěstinec 2

 
Nevěstinec 3

Nevěstinec 3

 
Nevěstinec 4

Nevěstinec 4

 
Nevěstinec 5

Nevěstinec 5

 
Nevěstinec 6

Nevěstinec 6

 
 
Vytvořeno 22.2.2012 13:51:07 | přečteno 1717x | kino
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load