Raz, dva, tři

One, Two, Three

Komedie
USA, 1961, 115 min

Režie: Billy Wilder
Hrají: James Cagney, Horst Buchholz, Ralf Wolter, Liselotte Pulver, Red Buttons

https://www.youtube.com/watch?v=26_xhQBU3gA
https://www.youtube.com/watch?v=p4RMwEYrOE8
https://www.youtube.com/watch?v=BaUnwmJoy4s&feature=related

Hlavním hrdinou této takřka crazzy komedie je ředitel západoberlínské pobočky firmy Coca Cola C. R. MacNamara (James Cagney). Během několika hodin musí vyřešit velký problém, který mu vyvstal v souvislosti s nezdárnou dcerou ještě výše postaveného činitele firmy. Až když její rodiče v USA nasedají do letadla, aby si dceru z prázdnin vyzvedli, totiž MacNamara zjišťuje, že děvče, které mu bylo svěřeno, aby je uchránil přirozených svodů mládí, se po nocích tajně stýkalo s jedním mladým mužem. A jako by to nebylo málo, byl to komunista z východního Berlína. A jako by ani to nestačilo, oba mladí lidé se právě rozhodli, že spolu odletí do srdce socialismu, do Moskvy. To by ovšem mělo pro MacNamarovu kariéru docela jasné následky, s tím je třeba něco udělat, a velmi rychle. Kolotoč vtipných scén a vyložených gagů může začít.

CAGNEY James

(vl. jménem James Francis Cagney, Jr., * 17. 7. 1899, New York City, New York, USA, t 30. 3. 1986, Stanfordville, New York, USA)

James Cagney se narodil v New Yorku irskému otci (barmanovi) a norské mamince. Od mládí podporoval rodinný rozpočet v celé řadě zaměstnání, mj. i jako číšník. A bylo to opět především z ekonomických důvodů, když se připojil k místní yorkvilleské revui jako představitel ženských postav. Krátce po svých dvacátých narozeninách ale už účinkoval na Broadwayi, byt' zpočátku jen ve sboru, ovšem o několik let později, po zájezdovém působení ve vaudevillu, se sem vrátil jako představitel hlavních rolí. Po úspěchu v představení "Penny Arcade" dostal v roce 1930 nabídku z Hollywoodu, kde debutoval po boku Joan Blondellové ve snímku Hříšníkovy prázdniny

Cagney podepsal smlouvu s Warner Bros. a velmi rychle se i prosadil. Hvězdou se stal už o rok později díky svému přesvědčivému výkonu gangstera ve filmu Veřejný nepřítel. Jeho nelítostná postava byla natolik působivá, že nadlouho určila i charakter jeho dalších filmových rolí. Pro účinkování v gangsterských filmech a sociálních dramatech, reflektujících období krize, byl Cagney ostatně kromě svého talentu ideálně předurčen i svým vzhledem - nevysokou sporou postavou, nevýraznou tváří a především mimořádnou energií a vitalitou. Cagneyho herectví ovšem nabízelo i jiné polohy - v roce 1935 stejně dobře ztělesnil Klubka ve Snu noci svatojánské jako později kabaretního baviče George M. Cohana v Yankee Doodle Dandy (role, v níž dokonce zpíval a tančil a za niž získal Oscara), herce Lona Chaneyho v Muži tisíce tváří či dokonalou karikaturu dynamického amerického byznysmena ve Wilderově aktualizované verzi Molnárovy frašky Raz, dva, tři.

Během své kariéry ovšem Cagney ve shodě se svým temperamentem vyvíjel i další aktivity - v roce 1942 založil spolu se svým bratrem Williamem (původně také hercem stejně jako další ze sourozenců - sestra Jean) produkční společnost Cagney Productins a v roce 1957 natočil jako režisér snímek Short Cut to Hell (Zkratka do pekla).

Když se Cagney v roce 1961 rozhodl odejít na odpočinek, rozhodně neupadl v zapomenutí - 1974 se stal prvním hercem, který získal Cenu za celoživotní dílo Amerického filmového institutu, v roce 1980 byl podobně oceněn Kennedyho centrem a konečně roku 1984 získal nejvyšší civilní vyznamenání, Medaili svobody, jež uděluje americká vláda. Během následujících dvaceti let života v ústraní opakovaně odmítal nabídky k návratu před filmovou kameru - až v roce 1981, kdy uposlechl doporučení lékařů, podle nějž by jeho zhoršujícímu se zdravotnímu stavu prospělo více aktivity, přijal malou, ale důležitou roli policejního komisaře ve Formanově Ragtimu. Jeho comeback byl přijat se všeobecným nadšením a povzbuzováním, které mu dodaly odvahu, aby se postavil všem svým chorobám a vytvořil svou poslední velkou roli - exboxera v televizním snímku Postrach Joe Moran. 0 dva roky později, na velikonoční neděli roku 1986, zemřel James Cagney na své farmě na zástavu srdce.

Filmagrafíe: Sinner's Holiday (Hříšníkovy prázdniny, r. John G, Adolfi, 1930), Doorway to Hell (Brána do pekla, r. Archie Mayo, 1930), Other Men's Women (Ženy jiných mužů, r. William Wellman, 1931 ), The Millionaire (Milionář, r. John G. Adolfi, 1931), The Public Enemy (Veřejný nepřítel, r. William Wellman, 1931 ), Smart Money (Pořádný prachy, r. Alfred E. Green, 1931 ), Blonde Crazy (Blázen do blondýnek, r. Roy Del Ruth, 1931 ), Taxi! (r. Roy Del Ruth, 1932), The Crowd Roars (Dav burácí, r. Howard Hawks, 1932), Winner Take All (Vítěz bere všechno, r. Roy Del Ruth , 1932), Hard to Handle (Nezvládnutelná, r. Mervyn LeRoy, 1933), Picture Snatcher (Lovec snímků, r. Lloyd Bacon, 1933), The Mayor of Hell (Starostou v pekle, r. Archie Mayo, 1933), Footlight Parade (Přehlídka herců, r. Lloyd Bacon, 1933), Lady Killer (Svúdce, r. Roy Del Ruth,1933), Jimmy the Gent (Gentleman Jimmy, r. Michael Curtiz, 1934), He Was Her Man (Byl jejím mužem, r. Lloyd Bacon, 1934), Here Comes the Navy (Námořnictvo je tady, r. Lloyd Bacon, 1934), The St. Louis Kid (r. Ray Enright, 1934), Devil Dogs of the Air (Létající mariňáci, r. Lloyd Bacon, 1935), G-Men (Vládní agenti, r. William Keighley. 1935), The Irish in Us (Irové v nás, r.

y (poKračov~nl)

Lloyd Bacon, 1935), A Midsummer Night's Dream (Sen noci svatojánské, r. Max Reinhardt, William Dieterle, 1935), Frisco Kid (r. Lloyd Bacon, 1935), Ceiling Zero (Hustá mlha, r. Howard Hawks, 1936). Great Guy (Báječný chlap, r. John G. Blystone, 1936), Something to Sing About (Mít o čem zpívat, r. Victor Schertzinger, 1937), Boy Meets Girl (Když chlapec potká dívku, r. Lloyd Bacon, 1938), HříŠní andělé (Angels with Dirty Faces r. Michael Curtiz, 1938), The Oklahoma Kid (r. Lloyd Bacon, 1939), Each Dawn I Die (Každé ráno umírám, r. William Keighley, 1939), Bouřlivá léta (The Roaring Twenties, r. Raoul Walsh, 1939), The Fighting ó9th (Bojující 69. pluk, r. William Keighley, 1940), Torrid Zone (Oblast sucha, r. William Keighley, 1940), City for Conquest (Město se vzdává, r. Anatole Litvak, 1941 ). Jahodová blondýnka (The Strawberry Blonde, r. Raoul Walsh, 1941 ), The Bride Came C.O.D. (Nevěsta na dobírku, r. William Keighley, 1941 ), Captains of the Clouds (Kapitáni oblak, r. Michael Curtlz, 1942). Yankee Doodle Dandy (r. Michael Curtiz, 1942), Johnny Come Lately (S křížkem po funuse, r. William K. Howard, 1943), Show Business at War (Showbyznys za války, r. Louis de Rochemont, 1943, dokument), You, John Jones (Ty, Johne Jonesi, r. Mervyn LeRoy, 1943), Battle Stations (Bojová pohotovost, 1944, dokument, pouze hlas), Krvavé slunce (Blood on the Sun r. Lloyd Bacon, 1945), 13 Rue Madeleine (r. Henry Hathaway, 1946), The Time of Your Life (Minuty na hodinách, r. H. C. Potter, 1948). Bílý žár (White Heat, r. Raoul Walsh, 1949), West Point Story (Příběh z West Pointu, r. Roy Del Ruth, 1950). Kiss Tomorrow Goadbye (Se zítřkem se rozluč, r. Gordon Gouglas, 1950), Come Fill the Cup (Nalejte mi skleničku, r. Gordon Douglas, 1951 ), Starlift (Výtah ke hvězdám, r. Roy Del Ruth, 1951 ), What Price

; Glary? (Na poli cti a slávy, r. John Ford, 1952), A Lion Is in the Streets (Lev je v ulicích, r. Raoul Walsh, 1953), Run for Cover (Utíkej a kryj se, r. Nicholas Ray, 1955), Miluj mě, nebo mě opusf (Love Me or ° Leave Me, r. Charles Vidor, 1955), Pan Roberts (Mister Roberts, r. John Ford, Mervyn LeRoy, 1955),

The Seven Little Foys (Sedm malých Foyů, r. Melville Shavelson, 1955), Pocta zločinci (Tribute to a Bad Man, r. Robert Wise, 1956), These Wilder Years (Tahle divoká léta, r. Roy Rowland, 1956), Short Cut to Hell (Zkratka do pekla, r. J.C. + herec, 1957), Man of a Thousand Faces (Muž tisíce tváří, r. Joseph Pevney, 1957), Never Steal Anything Small (Nikdy nekrad' nic malého, r. Charles Lederer, 1958), Shake Hands with the Devil (Podej si ruce s d'áblem, r. Michael Anderson, 1959), The Gallant Hours (Hodiny odvahy, r. Robert Montgomery, 1960), Raz, dva tří (One, Two, Three, r. Billy Wilder,1961 ), Arizona Bushwhackers (r. Lesley Selander, 1968, pouze hlas), Ragtime (Ragtime, r. Miloš Forman, 1981), Postrach Joe Moran (Terrible Joe Moran, r. Joseph Sargent, 1983, TF).