Folklorní podzim ve Slavičíně pokračoval v roce 2007 řemeslnou akcí a dožínkovou slavností. Akci nazvanou Jak to dělali naši staříčci podpořil Zlínský kraj částkou 10 000 Kč z Fondu kultury.

Dožínky aneb Jak to dělali naši staříčci…

V neděli 9. září 2007 jsme se na Horním náměstí a v městském muzeu dozvěděli, jak že to dělali naši staříčci. I když název může evokovat mnohé, jednalo se o folklórní vystoupení, dožínky a ukázky lidových řemesel.

Akce začala o něco později, protože průvod folklorních souborů na Horní náměstí dorazil se značným zpožděním. Ale vlastně co na tom, vždyť naši staříčci mnohdy ani hodiny neměli. Takže slabá půlhodinka byla skoro na čas. V čele průvodu byl členy souboru Kukulienka z Vlčího vrchu nesen dožínkový věnec, který jsem obdržel s tímto projevem:

„Každá práca zisk prináša, tak isto aj práca naša radosť a zisk prináša.

Keď sme prácu dokonali, veneček sme uvili a Vám, pan starosta, sme ho darovali.“

Darovali, to je pravda. Pokoušel jsem se odpovědět v podobném duchu:

„Děkuji Vám za práci, přináší nám chleba.

A že jsou dneska dožínky, tak bavit se nám třeba.

Veselosti na dožínkách není nikdy dost,

tančete, zpívejte - sobě i nám pro radost.“

No a pak se spustilo dožínkové veselí - zpěvu, tance i povídání bylo dost a dost. Folklorní soubory Závršan

z Nedašova, Vizovjánek z Vizovic, Světlovánek z Bojkovic, Strýci ze Strání, Kukulienka z Horné Súče - Vlčího Vrchu a tančící páry i dechovka - ti všichni se zasloužili o to, že i přes poměrně chladné a větrné počasí byl zájem veřejnosti o vystoupení značný.

O to více, že v městském muzeu byl volný vstup. Probíhala zde vernisáž výstavy nálezu bronzového meče, o němž se dočtete v jiném článku tohoto listu. V atriu muzea jsme se mohli dozvědět, jak že to ti naši staříčci dělali. Pan Šuráň kul kosáky a kosy (prý jedno nakutí trvá asi 40 minut - ještě že dnes máme strunové sekačky a nemusíme takto kout), Míša Štefaníková předváděla drátování a pletení košíků (teda řeknu Vám, ta je ale šikovná!), Broněk Studeník vykouzlil z kusu kamene pěkně kulaťoučké kolo na mletí obilí (majzlík a kladívko ochotně půjčoval - největší zájem měla děvčata), obdivovat jsme se mohli i zručnost Veroniky Žeravčíkové při zdobení keramiky.

Ing. Jaroslav Končický, starosta

Prostě kdo přišel, neprohloupil. Kdo mi nevěří, ať se třeba příštím rokem přesvědčí na vlastní oči.

Ing. Jaroslav Končický

Starosta