2. světová válka - osvobození Slavičína

Rok 1945 se v historii Slavičína zapsal jako rok ukončení válečných útrap, bezpráví, násilí a nekonečných persekucí. Že v tomto roce skončila II. světová válka, je známo téměř všem generacím, málo je však známo, kdo tolik vytouženou svobodu do Slavičína v květnu 1945 přinesl.
První oddíly, které vstoupily od jihovýchodu do Slavičína byly rumunské. Po těžkých bojích na hřebenech Bílých Karpat se Němci velmi rychle stahovali a opouštěli tento kraj. Dostávali se do kleští armád, postupujících z jedné strany od Vsetína k Valašským Kloboukům a ze strany druhé od Uherského Brodu k Luhačovicím. První rumunské jednotky, včleněné do vojsk Rudé armády, vstoupily na půdu Slavičína dne 1. 5. 1945 v 23:00 hodin, když předtím osvobodily Hostětín a Šanov. Při postupu směrem na Hrádek došlo k přestřelce, při které blízko rozcestí do Šanova padl rumunský vojín Cherchine Marin a pochován je v obci Hrádek na návsi u pomníku padlých v první světové válce. Občané v Hrádku rumunské vojáky pohostili a zajistili jim krátký odpočinek s možností umytí a oholení. Osvobozovací boje pokračovaly dál směrem k Nevšové, Lipové, Petrůvce a Sehradicím. Brzy nad ránem byly bez boje osvobozeny Divnice, později i Nevšová. Štáb rumunských jednotek pod velením plukovníka Cheorghe Filipescu se zdržel v Nevšové do 8:00 hodin ráno a poté odjel směrem na Petrůvku. Ta byla osvobozena v 7:00 hodin ráno také bez boje. Několik hodin však trvala přestřelka v prostoru Rudimov - Kladná - Petrůvka. Němci ustoupili před Rumuny směrem k Dolní Lhotě.
Do Lipové přišli Rumuni 2. 5. v 9:00 hodin dopoledne po cestě od Slavičína. Cesta ze Slavičína do Lipové byla zaminována a to se stalo osudným pro 4 rumunské vojáky, které miny zabily. Jsou pohřbeni jednak ve Slavičíně na hřbitově (plutonier Georgiu Stolerul) a také v Lipové u kaple (jedná se o seržanta Georgie Paludese a kapitána Julius Goiceanu). Čtvrtý rumunský voják nebyl vůbec pohřben, neboť jeho tělo zcela roztrhala mina. Německý ústup provázely i dva mohutné výbuchy, to Němci vyhodili betonový most u zámku a dřevěný most na začátku Luhačovské ulice. Třetí podminovaný most na cestě k Lipové Němci nevyhodili. V Bohuslavicích již 1. 5. zničili Němci silniční most a hned v noci ustoupili k Vlachovicím.
Náš kraj pomáhala osvobozovat rumunská armáda jako součást 2. ukrajinského frontu. Celkem zde bojovalo 15 rumunských divizí, letecký sbor, tankový pluk a 1. divize protiletadlového dělostřelectva - celkem 130.000 vojáků. Zde působil 2. rumunský armádní sbor:
1. jezdecká divize útočila směrem Pitín - Slavičín - Vlachovice
21. pěší divize ve směru Bojkovice - Rudimov - Loučka - Vizovice.
6. pěší divize ve směru Nezdenice - Petrůvka - Zádveřice
8. jezdecká divize ve směru Šumice - Luhačovice - Želechovice.

Je třeba si uvědomit, že svoboda k nám nepřišla lehce. Na území našeho města padlo 12 rumunských vojáků, jejichž pomníčky jsou ve Slavičíně a po okolních vesnicích.

Josef Ščuglík
(Publikováno ve Slavičínském zpravodaji č. 03/2005)

Vytvořeno 8.1.2008 14:22:32 - aktualizováno 21.10.2010 11:30:06 | přečteno 7950x | Marie Rumplíková
load