Slavičínský kostel je nesporně nejstarší budovou ve Slavičíně. Místní tradice tvrdí, že je dokonce nejstarší v celém kraji. Tento názor se opírá jednak o svatovojtěšskou tradici a taky tomu nasvědčuje starobyle působící stavba, ve starší literatuře uváděná jako stavba původně románského slohu. Ani datum založení, ani datum vysvěcení slavičínského kostela není známo. Odborná literatura uvádí založení slavičínského kostela do období po roku 1095, ale před rokem 1141. Zejména ustanovení olomouckého biskupství a osoba prvního olomouckého biskupa Jana I. (1063-1085), který vyšel z benediktinského kláštera v Břevnově, založeného sv. Vojtěchem, mohlo mít velký vliv na založení kostela v pohraniční oblasti s Uhry a jeho dedikaci sv. Vojtěchovi.

Nestranné posouzení stáří kostela by mohl osvětlit jedině důkladný archeologický průzkum uvnitř a v okolí kostela. Členové Klubu přátel historie Slavičínska měli možnost v červenci a srpnu roku 1990 provést dvě sondy pod lavicemi v kostele v souvislosti s jejich výměnou. Je možno konstatovat, že v místě sond nebylo nalezeno základové zdivo menšího kostela. Otázkou je, kde se vzalo v místě sondy tak velké množství velkých kamenů. Stáří kostela napovídá i střep z hloubky 140cm (12-13. století). V kostele bylo v minulosti pohřbeno velké množství lidí.

Stavební vývoj slavičínského kostela dokumentují zejména starší stavební prvky, k jejichž odkrytí došlo v roce 1956 při otloukání omítky a opravě fasády chrámového zdiva. Nejstarší stavba byla výrazně kratší a nižší, než je současný stav. Kostel stál samostatně bez věže, kterou nahrazovala dřevěná zvonice stojící nejspíše před vchodem do kostela. Ten začínal na úrovni dnešního kůru a končil zhruba v místech okraje bočních kaplí směrem k hlavnímu oltáři, což přesvědčivě dokazuje vybourané zdivo na půdě kostela. Další stavební úpravy lze rozdělit do čtyř etap. Snad nejdůležitější jsou stavební úpravy ze druhé poloviny 17.století. Původní stavba zřejmě nestačila pojmout velké množství věřících a proto byly v roce 1668 nákladem majitele divnického panství Zdeňka ze Zástřizlů přistavěny ke kostelu obě dnešní boční kaple a v roce 1690 za přispění téhož dobrodince i kůr s věží. Ke konci 17. století tedy kostel sv. Vojtěcha získal v podstatě dnešní architektonický vzhled.

První seznam inventáře farního kostela ve Slavičíně byl zaznamenán v děkanské matrice uherskobrodské v roce 1671. Do dnešní doby se dochovala pískovcová křtitelnice s letopočtem 1660 a písmeny Z Z Z, patrně iniciály Zdeněk Zástřizl ze Zástřizl. Jedná se o nejstarší inventář v kostele. Generální opravu kostela realizoval farář František Studený po svém příchodu do Slavičína v roce 1894. Zcela určitě byl inspirován blížícím se výročím 900 let od smrti sv. Vojtěcha. V roce 1895 byl pořízen nový hlavní oltář podle návrhu Františka Cellera, řezbáře v Olomouci. Oltář byl dřevěný, postavený v secesním slohu a svým vrcholem dosahoval až ke klenbě presbytáře. Dominantou oltáře byla socha sv. Vojtěcha, umístněná v centrální části oltáře. Takto si oltář pamatují věřící i návštěvníci kostela až do roku 1975, kdy byl odstraněn. V roce 1895 byla taktéž obnovena dřevěná kazatelna. Hezky figurálně zdobena je zejména její horní část. Při restaurování kazatelny v roce 1976 byly odstraněny nápisy na vypouklých částech spodního dílu. V roce 1975 byl v kostele upraven nový liturgický prostor a na zadní stěnu presbytáře byl umístěn obraz sv. Vojtěcha, jak křtí uherského krále Štěpána. Obraz pochází z roku 1862 a autorem je Josef Blažek.

Zvony kostela byly před rokem 1691 zavěšeny ve dřevěné zvonici před vchodem do kostela. Byly celkem tři a přečkaly kruté období třicetileté války, vpády Tatarů roku 1663 i plenění Rákoczyho vojsk na počátku 18. století.

Dne 26. srpna 1775, v předvečer svátku sv. Bartoloměje, kolem desáté hodiny v noci, zapálil blesk věž kostela a ta během půl hodiny lehla popelem. Oba větší zvony se zřítily na zem a pádem se rozbily. Do hlavní budovy kostela se oheň naštěstí nerozšířil. Nejmenší zvon visel v sanktusníkové vížce, kam oheň nezasáhl. Pro slavičínskou farnost to byla jistě tragická událost. Zvonoviny z rozbitých zvonů bylo použito pro přelití dvou nových zvonů. Během roku 1830 byly prováděny opravy věže kostela. Do osmiboké věže byl 19.září 1830 uložen pamětní zápis Ignáce Pokojného, rektora choru a učitele ve Slavičíně: „…Tento spis dohotovuji dne 19 semtembris 1830, kterýžto den taky tesařský polír František Vlach, obyvatel dědiny Bilnice, pod řízením Josefa Tománka, zednického mistra z Brumova, který v roce 1826 taky zdejší faru postavil a roku 1828 vyhořelou školu též spravil, s pokrýváním hrubé kostelní věže hotový byl tento spis do měděné vložiti. Jak tou bání s křížem nad věží postaviti a tuto nebezpečnou práci s pomocí Boží skončiti doufá a chce…“.

V roce 1898 praskl zvon Florian a místo něj byly ulity dva nové. Jeden byl zasvěcen Panně Marii a druhý sv. Josefovi. Na přelomu století měl slavičínský kostel čtyři zvony. Během 1. světové války byly všechny zvony zabaveny pro válečné účely. Za faráře Františka Studeného byly v roce 1922 posvěceny tři nové zvony. Zvon sv. Vojtěch vážil 537kg, sv. Josef 266kg a sv.Jan Nepomucký 157kg. Během generální opravy věže v roce 1925 byla do její báně vložena nová pamětní listina. A znovu válečné rekvizice během 2. světové války zapříčinily odebrání všech zvonů. Zvonění bylo nahrazeno rozhlasem. Nově zakoupené tři zvony posvětil olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha v neděli 31. října 1948.

-zvon sv. Vojtěch, laděn as1, hmotnost 500 kg

-zvon sv. Josef, laděn c2, hmotnost 251 kg

-zvon sv. Jan Nepomucký, laděn es2, hmotnost 154,5 kg

V roce 1997, k miléniu sv. Vojtěcha, byl 20. dubna vysvěcen nový zvon sv. Radim, laděn b1, hmotnost 380 kg. Tyto zvony visí ve věži kostela doposud.

Na Moravě má nejstarší svatovojtěšskou tradici patrně kostel ve Slavičíně. Dedikaci farního kostela ve Slavičíně před rokem 1671 lze vysvětlit jen na základě tradic. Nejstarší zápis o zasvěcení kostela ve Slavičíně je uveden v nejstarším dochovaném svazku slavičínských matrik z roku 1671. Jako patron kostela je uveden sv. Vojtěch (Adalbert) a spolupatronkou je sv. Cecílie. Stejné zasvěcení je popsáno i v děkanské matrice uherskobrodské z roku 1691.

Kostel byl během svého trvání mnohokrát opravován. Jen v posledních desetiletích byla při oslavách milénia vysvěcení sv. Vojtěcha na biskupa roku 1983 pořízena kněžská hrobka u vchodu do kostela a opraveno průčelí chrámu a věže. Zásadní opravou byla později výměna lavic, obložení stěn a zavedení plynového teplovodního vytápění v kostele

Snad nejvýznamnější událostí ve farnosti i v kostele sv. Vojtěcha za posledních padesát let byly oslavy milénia smrti jeho patrona v roce 1997.

Slavičínský kostel bezesporu patří mezi nejstarší historicky doložené kostely v kraji. Zcela jistě přispěl k pozitivnímu formování především katolického smýšlení obyvatelstva v širokém regionu.

Ing. Miroslav Kadlec

Článek byl publikován v knize "Slavičín v minulosti a současnosti", vydalo Město Slavičín v r. 2006