Slavičín

oficiální stránky města
Úterý, 30. listopad 2021

Vyhledávání

Historie pošty v Hrádku

Budova bývalé pošty - zámek v Hrádku

Ohlédneme-li se do dávné minulosti, již koncem 3. tisíciletí před n. l. v Mezopotámii doručovali zprávy poslové. Psalo se na hliněné destičky, které se po zapsání vypálily. Jednalo se o poselský systém vládnoucích vrstev mezi městskými státy. Postupně se začalo psát na papyrus, pergamen a papír. Podobné druhy podání zpráv používaly starověké říše v Egyptě, Řecku, Asýrii. Přibližně v půli tisíciletí před n. l. v Persii již existovaly pravidelné poštovní spoje k doručování královských dopisů podřízeným správcům.

Tento systém na přelomu letopočtu převzala a zdokonalila Římská říše, která se rozpínala na velikém území. Pro přesun vojska, ale i rychlých zpráv, potřebovala vybudovat kvalitní silniční sítě. Šířka silnic se pohybovala od 2,5 do 8 metrů a silnice tvořily až čtyři vrstvy: štěrk, hlína, kameny, písek a po udusání se pokryla plochými kameny. Poslové byli v rané době pěší, potom jízdní, časem se začaly používat dvoukolové vozy (carrus). U silnic vznikaly velké zájezdní poštovní stanice vzdálené od sebe 35 až 40 km a po 8 až 10 km podle složitosti terénu se budovaly stanice menší, přepřahací. Denní vzdálenost spěšného kurzu byla kolem 150 km. Například cesta z Říma do Kolína nad Rýnem trvala 11 dnů. Ve 2. stol. n. l. měla tato silniční síť délku asi 80 000 km a některé úseky se dochovaly dodnes. Tyto silnice byly dostupné jen pro privilegované vrstvy obyvatel. Soukromník, který chtěl cestovat poštovním vozem, musel mít zvláštní povolení od místodržitele. Zaniklá římská pošta a její organizace se stala vzorem pro zakládání pošty v novověku.

Listovní pošta v českých zemích se ve středověku soustřeďovala především u panovnických dvorů, u šlechtických sídel nebo církevních středisek. Přepravu mezi místy určení prováděli poslové pěší nebo na koních.

O rozmach pošty v Evropě se zasloužil rod Tassů pocházející ze severní Itálie. Později jsou známější pod jménem Thurn-Taxisové. Ve znaku měli jezevce a trubku, která je symbolem pošty dodnes. Protože jejich pošta byla rychlá a spolehlivá, ovládli značnou část Evropy.

Státní kurýrní pošta mezi Vídní a Prahou byla zahájena v roce 1527. Přepřahací stanice nebyly ještě stálé, ale měly už předepsanou cestu. Soupis poštovních stanic uvádí seznam z roku 1568. Na našem území jsou to Vratěnín, Slavonice, Člunek, Samosoly, Soběslav, Tábor, Votice a Nesprky. V roce 1624 obdržel hrabě Paar vrchní správu a organizaci pošt na našem území a v obojích Rakousích jako císařské léno. Od roku 1749 byly zaváděny do provozu pošty kočárové vozy (diligence), které přepravovaly poštu i pasažéry. Při častější výměně koní urazily v roce 1833 vzdálenost mezi Prahou a Vídní za 25 hodin. Z Brna do Vídně cestu dlouhou 104 km ujel dostavník za 14 hodin.

Poštovní razítka se v českých zemích začala používat v 18. století a první razítko z roku 1756 bylo z Chebu-Eger. Koncem 18. století byla zaváděna doporučená (rekomandovaná) psaní. V květnu roku 1840 se začaly na dopisech používat známky zatím jenom v Anglii. Tento převratný nápad se rychle rozšířil do celého světa, a tak už od 1. června 1850 se začaly používat i v rakouském císařství.

Před založením pošty v Hrádku se na Slavičínsku využívali k předávání zpráv nebo dopisů tehdy ještě hodně vzdálených pošt formani, miškaři, poslové nebo lidé, kteří chodili za prací. Na začátku 19. století chodil posel z Rokytnice až do Brna. Na posla přispívaly i okolní obce (např. Mladotice 1 zlatý 30 krejcarů). Do Kroměříže a Uherského Hradiště chodili podle domovních čísel. Dne 1. prosince 1841 byla zřízena pošta ve Vsetíně a poštovní dostavník začal jezdit i přes Hrádek, takže obecní poslové už nemuseli tak daleko chodit. Trasa vedla císařskou silnicí z Brna, kde pošta navazovala na trasu Uherské Hradiště, Uherský Brod, Bojkovice, Hrádek, Brumov, Valašské Klobouky, Vsetín. Dostavník Hrádkem jen projížděl. Od roku 1845, ale možná i dřív, nosili obecní i farní poštu ze Slavičína obecní poslové František Panrok a Jan Parýzka do Uherského Brodu, Uherského Hradiště nebo Kroměříže. Obec jim za to platila 6–7 zlatých, Rokytnice 5 zlatých ročně. Kolik platil farní úřad, není známo. Dne 20. března 1851 byla otevřena pošta v Bojkovicích, takže posel Pěnča (Piencza) to již neměl daleko. Chodil s poštou od roku 1853 až do otevření pošty v Hrádku. Údajně měla být v Divnicích kolem roku 1845 poštovní schránka, ze které vybíral postilion dopisy, poštovné (porto) mohl platit i příjemce. Není to ale pravděpodobné, protože dostavník by se musel vracet zpátky do Hrádku a pokračovat na Jestřabí.

Konečně se otevření pošty dočkal i Hrádek, když 1. července 1856 oznamoval postilion z přijíždějícího dostavníku známou melodii. Během 10 minut musela být pošta odbavena a pokračovalo se dál. „Jede, jede poštovský panáček“ troubil postilion před vjezdem do městských bran a poštovních stanic i na projíždějící povozy, které musely zastavit nebo uhnout. Koně se přepřahaly v Bojkovicích a v Brumově. Na cestě zpět je zase odpočinuté a nakrmené zapřahali.

Z Brumova jezdil další dostavník do Uher přes Vlárský průsmyk a do Vsetína. Z Brumova se vracel dostavník s novými koňmi zpět. Poštmistr dostával za jednoho koně denně 12 krejcarů a v zápřahu 15 krejcarů mimo měsíční příplatek 3 zlatky na každého ustájeného koně. Kůň urazil v létě 14 a v zimě 12 mil denně.

První hrádecká pošta byla v bývalém panském pivovaře u zámku. Prvním poštmistrem (poštovním výpravčím), který na poštovním úřadě i bydlel, se stal panský úředník Vincenc Krumpl. Po něm v roce 1865 převzal poštu Eduard Klabačka. Nejdříve úřadoval též ve starém pivovaře, kde z počátku i bydlel, pak bydlel nějaký čas u Michalíků v č. 7. Posléze si koupil dům č. p. 56 s Mikulcovým gruntem a přestěhoval se tam i s poštou. Měl tam i hospodu s trafikou (dnešní dům Koběrských). Narodil se v roce 1829 a pocházel z Uherského Brodu. Začínal jako písař při zakládání gruntovních knih v Uhrách, pak sloužil u finanční stráže a nějakou dobu byl i učitelem v Divnicích. Byl jedním ze zakladatelů Rolnické záložny ve Slavičíně a po mnoho let i jejím ředitelem. V Hrádku starostoval v letech 18821889. Snažil se zabránit zřízení pošty ve Slavičíně. Zemřel v roce 1912.

V roce 1881 projížděl přes Hrádek dostavníkem na trati Valašské Klobouky – Uherský Brod básník Svatopluk Čech.

Po zavedení železnice Brno – Trenčianská Teplá začala svou činnost v roce 1889 vlaková pošta, která nahradila poštovní dostavníky na této trati.

Třetím poštmistrem v Hrádku se stal v roce 1901 Heinrich Rosenheim, penzionovaný setník pevnostního dělostřelectva (národností Němec). Úřadoval v dolní části zámku a v roce 1902 si postavil domek č. p. 89 (nyní restaurace Pohoda) a pošta se přestěhovala tam. Po jeho smrti v roce 1913 převzala úřad jeho švagrová Anna Franková z Brna a v Hrádku zároveň roznášela i poštu. Doručovací obvod byl Hrádek s Kolelačem, Rokytnice, Divnice, Bohuslavice, Jestřabí a Kochavec. Po vzniku Československa byla Anna Franková jmenována vrchní poštmistrovou. Po smrti své sestry se vzdala úřadu a v roce 1922 se odstěhovala do Brna, kde pracovala jako poštovní adjunktantka. Po ní v roce 1922 byla jmenována poštmistrovou Anna Novotná. Protože nemohla získat byt, odstěhovala se i s rodinou do Zašové a stala se poštmistrovou tam. Začátkem roku 1924 nastoupil do úřadu Jaroslav Sukaný ze Šanova, italský legionář. V Hrádku působil do roku 1929, kdy přestoupil do Slavičína. Po něm převzal úřad Antonín Seidl z Pitína, který zde působil do roku 1941. Tehdy byl donucen přestoupit na nižší funkci poštovního asistenta ve Slavičíně, protože byl italským legionářem. Na jeho místo nastoupil v tomtéž roce Jan Horák a působil zde do roku 1945, kdy se vrátil do úřadu opět Antonín Saidl. Poštmistroval zde asi do roku 1948 – 1949. Podle vzpomínek jeho dcery, paní Pajerové, která rovněž pracovala na poště ve Slavičíně. Po únoru 1948 se poštmistrům říkalo vedoucí pošty. Od roku 1948–1949 do roku 1960 byl vedoucím pošty František Garaja, pak pan Ovčáček (1960–1962), Eliška Strapinová (1962–1977, pak byla vedoucí pošty v Újezdě u Valašských Klobouk), Jarmila Skrášková (1977–1991, do roku 1977 pracovala na telefonní ústředně a u přepážky na poště ve Slavičíně), Božena Remešová (1991 – 2002).

Vlaková pošta, která dopravovala do Hrádku zásilky, měla tři pravidelné spoje. Z Brna to byl vlak č. 500 s příjezdem v 7.20 hodin v pracovní dny. Z poštovního vagonu přebíral zaměstnanec pošty zásilky, které byly balené ve speciálních pytlích (závěrech). Tento vagon se vracel z Trenčianské Teplé vlakem č. 505 s odjezdem z Hrádku v 17.05 hodin. Do něho se nakládala odchozí pošta. Vlak R721 na trati T. Teplá – Brno – odjezd z Hrádku 13.10 hodin (jen v pracovní dny, poštovní zásilky určené jen pro podniky). S doručením následující den (v tuzemsku). Doručovatelka ze Slavičína je vozila v autobuse nebo nákladním autem ze Strachotovy sodovkárny (řidič Jaroslav Štach). Tyto spoje přestaly jezdit, když se zrušily spoje do T. Teplé asi kolem roku 1993. Noviny a časopisy pro Slavičín a okolí vozil vlak z Brna, v Hrádku byl v 6.20 hodin – říkalo se mu papírák. Přebíral je poštovní řidič Ludvík Sukup nebo Josef Machač. V roce 1999 byl provoz vlakové pošty ukončen na celém území České republiky.

Zmíním i jména některých poštovních poslů v dřívějších dobách hrádecké pošty: od roku 1869 to byla Pešková (Peštěna), která nosila poštu jen do Rokytnice, v roce 1880 se stal zaměstnancem pošty Jan Vlček, který asi i roznášel, pak Žalek, po něm František Trchalík, který bydlel v domě č. 95 u cementárenského závodu Josefa Kabeláče.  Pan Trchalík byl listonošem i za Rosenheima a zpočátku měl plat 18 zlatých měsíčně, doručoval 13 let. V letech 1917–1929 Emil Ševčík i s manželkou z domu č. 90 (u nynější restaurace Pohoda). Marie Ševčíková pak pracovala u telefonní ústředny asi do roku 1954–1955. Anežka Hrdinová (asi 1953–1969), Antonín, Malíček, Marie Hyžíková (1953–1964, doručovala je v Rokytnici). Paní Čagálová doručovala v šedesátých letech 20. století ze Šanova.

Hrádecká pošta – Slavičín 2 byla 1. dubna 2002 uzavřena a k 1. červenci 2004 zrušena.

Popisek fotky: zámek v Hrádku – Na fotografii je nad vchodem do zámku čitelný česko-německý nápis „pošta“. To znamená, že pošta tam byla už za protektorátu, ne-li dříve.

Popisek fotky: Dům č. 56. Nad vchodem rakouský poštovní štít. Pošta byla vlevo od vchodu – dvě menší okna. Na chodbě byly dveře s okénkem, u kterého se vyřizovala pošta.

Ladislav Machů

Použité prameny:
-soukromé archivy pana Drahomíra Brzobohatého, Viktora Švihálka, Jiřího Havlína a Mojmíra Argaláše.
- sbírka Poštovního muzea, České pošty, s. p.
- Monografie československých známek díl 13–17

Poděkování bývalým pracovnicím pošty za poskytnutí doplňujících informací.

Historie pošty Hrádek

Razítka hrádecké pošty

Razítka hrádecké pošty

 
Budova bývalé pošty - zámek v Hrádku

Budova bývalé pošty - zámek v Hrádku

 
Budova v Hrádku č. 56

Budova v Hrádku č. 56

 
hrádecký listonoš s rodinou v uniformě před 1  sv  v

hrádecký listonoš s rodinou v uniformě před 1 sv v

 
listonoš Emil Ševčík

listonoš Emil Ševčík

 
listonoš Trchalík a poštmistr Rosenheim

listonoš Trchalík a poštmistr Rosenheim

Listonoš Fr. Trchalík (vlevo) a poštmistr Heinrich Rosenheim před poštou v Hrádku čp. 89 (pozdější restaurace Pohoda) - před 1. sv. v.
 
Listonoši Anežka Hrdinová a Antonín Malíček

Listonoši Anežka Hrdinová a Antonín Malíček

 
 
Vytvořeno 13.4.2016 12:29:37 - aktualizováno 24.10.2018 14:41:04 | přečteno 1672x | pfeiferovaj
 

město Slavičín
Osvobození 25, 763 21 Slavičín

tel.: 577 004 800*
fax: 577 004 802
e-mail: podatelna@mesto-slavicin.cz
ID datové schránky: jsub2vd

IČ: 00284459
DIČ: CZ00284459
č.ú.: 2924661/0100, KB a.s.

 
load